Zkušenosti s odkládáním důležitých rozhodnutí „na zítra" má asi každý. Někdo odkládá hubnutí, jiný svatbu, další uzavření pojistky. Podle psychiatra Jana Cimického při hodnocení takových projevů přijde na to, jaké jsou přesné motivy a o kterou oblast života se jedná. Je nasnadě, že pokud jde o finanční otázky, na každý záměr často jednoduše nezbývá peněz, a protože košile je bližší než kabát, přednost dostávají neodkladné výdaje.

Ovšem častým důvodem odkladu až ve třetině případů je také pohodlnost a nedostatek vůle. Vyplývá to z nového průzkumu, který agentura Stem/Mark vypracovala pro banku Cetelem. Odpovídalo tisíc osob.

Nedostatek vůle sehrává roli i při tvorbě finančních rezerv určených pro nenadálé situace. Podle ekonomů by lidé měli mít stranou částku pokrývající potřeby na 6 měsíců.

„Tři pětiny z těch, kteří přiznávají, že tvorbu finanční rezervy odkládají, uvedli, že šetřit nezačnou ani v následujícím roce. Desetina populace se k tomu chystá už minimálně dva roky," říká mluvčí zmíněné banky Barbora Minksová.

ÚČTENKY V OBÁLCE

U řady jedinců jde také o špatné hospodaření. Měsíční výdaje eviduje 58 procent domácností, ale z toho dvě třetiny jen část položek. Nejčastěji si schovávají účtenky, nebo si zapisují výdaje do žákovského sešitu či do počítače. Pětina si tiskne výpisy z internetového bankovnictví.

„Zaznamenávání výdajů je cenné. Samo o sobě ovšem neříká, zda je možné někde ušetřit. Jinými slovy domácnost zjistí, že neutrácí více, než vydělává, ale neznamená to, že má optimální rozpočet," uvádí Barbora Minksová.

Poměrně zarážející je fakt, že lidé si často nešetří ani na důchod. K tomu, že začátek spoření na stáří stále oddalují, se v průzkumu přiznalo 16 procent respondentů, další si však potřebu šetřit na důchod ani neuvědomují. Podobně mnozí dobře vědí, že by se měli pojistit, ale věc oddalují.

S nedostatečnou finanční gramotností přitom souvisí fakt, že řada lidí neumí posoudit, kdy si vzít úvěr a kdy ne. Čtvrtina dotázaných odkládá na neurčito rekonstrukci bydlení či pořízení lepšího vybavení bytu, třetina by se chtěla přestěhovat a sedm procent zamýšlí pořídit si novou nemovitost. Každý desátý odkládá koupi automobilu.

„Pokud chybí finance, často je nutné plány odložit. Pokud však měsíční rozpočet umožňuje bez problémů splácet úvěr, kterým by se financoval dlouhodobý a smysluplný projekt, jako je například rekonstrukce anebo lepší vybavení domácnosti, když to staré už dosluhuje, je zvážení úvěru na místě. Podobně jako při koupi nemovitosti na hypotéku," říká Barbora Minksová.

KDYŽ CHYBÍ DISCIPLÍNA

Odkládání pracovních úkolů a povinností na později přiznávají tři pětiny zaměstnaných osob. Jak vyplynulo ze zmíněného průzkumu, hlavním problémem není, že by daný úkol byl snad nad jejich síly. Vedle přepracovanosti je totiž nejčastějším důvodem slabá motivace i vůle. Vyřizování soukromých záležitostí v pracovní době přiznalo 36 procent respondentů, 23 procent si čte zprávy na internetu a téměř pětina zaměstnanců se místo práce věnuje sociálním sítím.

To, že člověk někdy odkládá důležitá rozhodnutí na později, je podle lékaře Jana Cimického normální.

Dodejme však, že je to minimálně důvod k úvahám o životních postojích. Ze- jména pokud člověk odkládá splnění osobních přání a rozhodnutí, která vedou k vlastnímu rozvoji.