Právě o těchto dvou stavbách a jejich souvislostech mluvil v rozhovoru pro regionální Deník.
V Olomouci jde o plánovanou lokalitu Šantovka včetně výškové budovy Šantovka Tower, v Prostějově jde o otázku parkování nebo společenského sálu začleněného do nákupního centra.
Od začátku příprav čtvrti Šantovka uplynulo téměř sedm let, během kterých se podařilo vybudovat obchodní galerii. Sledujete, jak nový projekt zapadl do života hanácké metropole? Jak se lidem líbí? Byl jste v Šantovce od jejího otevření?
Samozřejmě jsme se byli několikrát podívat na to, jak se projekt postupně vyvíjí a hlavně jak se utváří jeho nejbližší okolí. Projekty jako Šantovka nejsou nikdy statické, protože reagují na změny v očekávání návštěvníků i na vývoj komerčního profilu nájemců. Na otázku, „jak se lidem tento projekt líbí " a tedy na jeho úspěšnost dle mého názoru jasně odpovídají vysoké počty návštěvníků.
Mezi nejvýznamnější práce architektonické kanceláře Benoy patří například Ferrari World v Abu Dhabi, hlavním městě Spojených arabských emirátů. Autor: Aziz J.Hayat
Galerie Šantovka se stala českou Stavbou roku 2014. Měl jste radost z ocenění? Co pro vás a vaši práci znamenalo?
Získáním této ceny jsme byli velice poctěni a děkujeme všem, kteří byli součástí týmu při vytváření koncepce, rozvoje či přímo stavby Šantovky. Stavby, jako je tato, jsou výsledkem spolupráce mnoha zúčastněných partnerů, kdy každý z nich přináší svou odbornost a my architekti tuto spolupráci koordinujeme a „dirigujeme".
Máte zkušenosti s navrhováním obchodních center v celém světě. Čím to, že zrovna na Hané jste podepsán hned pod dvěma projekty nákupních center Olomouc a Prostějov? Osvědčila se spolupráce s partnery z olomouckého projektu? Zaujala vás něčím tato města?
Benoy je globálním designovým studiem, přesto jsou naše projekty lokální a věříme, že i vhodné pro daný region a komunitu. Úmyslně nemáme žádný „domovský styl", který bychom v našem designu prosazovali. Ke každé zakázce se stavíme jako k nové příležitosti, která vyžaduje nové řešení a rodí se z detailní studie. Usilujeme o lokání charakter, designovou dokonalost a občas i určitou zábavnost našich projektů. Věříme, že navrhujeme „místa pro lidi", a že naše práce respektuje danou lokalitu a je v ní integrována. Je jasné, že vždy existuje řada fixních podmínek, které u komerčního projektu musí být zohledněny, aby byla možná jeho finanční proveditelnost a mohl tak být realizován.
Architekt Robert Bishop❖ V roce 1989 absolvoval The Welsh School of Architecture v Cardiffu.
❖ Do londýnské architektonické kanceláře Benoy nastoupil v roce 1994, v roce 2002 se stal obchodním ředitelem pro Evropu. Se svým týmem navrhoval
tavby například v České republice, na Slovensku, v Polsku, Chorvatsku, Velké Británii nebo Francii. Kromě toho vede projekty také na Středním východě a v Austrálii.
❖ Je mimo jiné podepsaný pod oceněnými projekty Centrum Černý Most v Praze a Galerie Šantovka v Olomouci.
❖ Podle webových stránek společnosti Bishop začleňuje principy navrhování v městském prostředí do projektů obchodních center ve smíšené městské zástavbě.
Design je elegantní a přiléhavý
Nejvýraznější část olomouckého projektu, Šantovka Tower, na realizaci stále čeká. Mrzí vás to? Sledujete dění kolem a boj investora za uskutečnění stavby?
Architekti se naučili trpělivosti. Je to běh na dlouhou trať! Přirozeně vnímáme tuto výškovou budovu jako integrální součást celkové kompozice Šantovky a doufáme, že investor uspěje v procesu jejího povolování a získávání potřebných souhlasů.
Rád bych řekl, že výšková budova s rezidenční funkcí je důležitým elementem celého projektu Šantovka, který kombinuje různé funkce využití. Pevně věřím, že velká i menší města fungují lépe ekonomicky a sociologicky, když jsou navržena s ohledem na vzájemnou integraci objektů a různé formy využití území nejsou mezi sebou oddělovány a zůstávají tak nepropojeny.
Co by pro vás znamenalo, pokud by výšková budova Šantovka Tower zůstala pouze na papíře?
My architekti jsme pragmatici a jsme smířeni s faktem, že ne všechny výtvory se stanou realitou. Jen pro vaši představu, více než polovina všech našich projektů, na kterých začneme pracovat, nakonec nevznikne, a to hlavně z důvodů finančních nebo okolní konkurence.
Pokud by se Šantovka Tower nerealizovala, osobně bych byl nesmírně zklamán. Design je elegantní a přiléhavý a dále by podpořil krásnou architekturu města.
Proč by se měla Šantovka Tower postavit? V čem obohatí architekturu Olomouce?
Tato výšková budova je navržena s maximální pečlivostí, s cílem dosáhnout nejvyšší kvalitu, a to jednak co se týče proporcí a měřítka, ale také umístění, využití, materiálů a moderních stavebních technologií.
Tuto stavbu vnímáme jako pozitivní doplněk k již existujícímu prostředí Olomouce a domníváme se, že malá i velká města by měla přijmout novou architekturu, aby si zajistila udržitelný rozvoj do budoucnosti. Podívejte se například, jak Londýn nebo Berlín zakomponovaly vynikající nové budovy, přičemž respektovaly odkaz již existujících staveb.
Další práce az dílny rchitektonické kanceláře Benoy: impozantní nákupní centrum ION Orchard v Singapuru. Zdroj: chensiyuan
Krátká a tlustá není lepší alternativa
Pokud by nový územní plán Olomouce umožnil jen stavbu čtyřicetimetrového objektu, co by to znamenalo pro možnost uskutečnit Šantovka Tower?
Z uměleckého hlediska výška není to hlavní téma, podstatná je však proporcionalita. Design budovy má mnoho prvků, které zdůrazňují štíhlý elegantní profil. „Krátkou a tlustou" budovu rozhodně nepovažuji za lepší alternativu.
Bývalé vedení Olomouce dalo v roce 2008 stavbě Šantovka Tower předběžný příslib podpory pod podmínkou „vysoké architektonické úrovně". Nejvyšší správní soud ale následně rozhodl, že takového očekávání se nelze dovolávat.
Místní politice do hloubky zcela nerozumím. V tomto případě spoléhám na investora, že mě bude informovat o širších detailech procesu schválení. Investoři však velice spoléhali na přísliby města, když se pouštěli do dlouhé a nákladné proměny starého brownfieldu, a jsou přirozeně rozčarováni z aktuální situace.
Kritikům stavby se nelíbí, že by měla vyrůst tak blízko ochranného pásma městské památkové rezervace. Berete tento argument? Jak vzácnou hodnotou je panorama historického města?
Toto jsou přirozené obavy a jako architekti chápeme potřebu citlivě zakomponovat naši budovu. Jsme však přesvědčeni, že její design je atraktivní a mělo by na ni být nahlíženo jako na pozitivní příspěvek panoramatu města.
Je důležité mít na paměti, že města se vyvíjejí a měla by mít za cíl realizaci kvalitních nových staveb. Neměly by ale být zpochybňovány samotné záměry jejich vzniku.
Architektonická kancelář Benoy projektovala i nákupní centrum Westfield Stratford City v Londýně. Autor: www.westfieldcorp.com
Parkování a doprava jsou zásadní pro úspěšnost měst
Raději projektujete na „zelené louce", nebo máte rád výzvy v existující zástavbě?
Můj zájem tvořit projekty v oblastech bez urbanistického kontextu je omezený. Osobně preferuji vytvářet design projektů zakomponovaných v rámci měst, kde mohou odrážet historický, kulturní a sociologický kontext dané lokality.
Co bylo největším úskalím při plánování Galerie Prostějov?
Největší výzvou pro každého architekta je navrhnout atraktivní a funkční budovy, které jsou také komerčně úspěšné. Benoy se může pyšnit takovými projekty.
Jak velkým problémem je absence místa pro pozemní parkoviště v centrech měst? Dokážete si s tím poradit?
Parkování a soukromá doprava jsou zcela zásadní pro ekonomickou úspěšnost měst, stejně jako komerčních projektů. Naším úkolem je hledat řešení pro tyto požadavky. Avšak pro životaschopnost malých a velkých měst, včetně Prostějova, je nutné si uvědomit důležitost veřejné dopravy a otevřít se více ekologickým řešením.
V jiném měřítku, srovnáte–li ulice Londýna a Moskvy v Londýně se díky investicím do veřejné dopravy a regulaci soukromé dopravy podařilo udržet provoz na ulicích, kdežto Moskva trpí zácpami, které znemožňují provoz a potažmo i samotný obchod ve městě.
Galerie Prostějov: Od začátku se počítá s veřejným sálem
Galerie Prostějov má vyrůst vedle obchodního centra Zlatá brána. Co říkáte na námitky Prostějovanů, že dva velké obchodní domy v centru města jsou zbytečné? Je to důvod pro to, aby se takový projekt neuskutečnil?
Pokud je mi známo, Zlatá brána představuje pouze menší zrekonstruovaný obchodní dům bez jakékoliv parkovací kapacity a je spíše „high-street" budovou (budovou na hlavní třídě, pozn. red.), nežli nákupním centrem. Na druhé straně Galerie Prostějov bude reprezentovat příjemné soudobé nákupní centrum, jež nabízí jinou úroveň a kvalitu nákupního prostředí a zákaznického zážitku.
Původní záměr města při vybudování prostějovského obchodního centra počítal s tím, že jeho součástí bude společenský sál pro stovky lidí, současný projekt s tím ale nepočítá. Jak náročné by bylo zapracování sálu do Galerie Prostějov?
Projekt od prvopočátku počítal se sálem pro veřejnost a zůstává v něm zakomponován i dnes. Navrhovaný tvar budovy na jižní straně lokality umožňuje začlenění takovýchto veřejných prvků. Samozřejmě začlenění těchto prostor do schématu zástavby je vždy koncepční i ekonomickou výzvou. Fyzicky je lokalita jasně vymezena a umístění velkého sálu je poměrně obtížné s ohledem na kombinaci s dalšími funkcemi. Z hlediska ekonomického, prostory pro společenské akce poskytují omezenou finanční návratnost a bývají převážně financovány z veřejných prostředků. Jednoznačně, pokud by město trvalo na takovýchto prostorech, musí dojít co nejdříve k jasné dohodě ohledně designu, plánování a provozních detailů.
Vizualizace Galerie Prostějov
Při navrhování Galerie Prostějov jste se nějak inspiroval podobou Šantovky? Nebo jste případně využil nějakou konkrétní zkušenost z práce na olomouckém projektu na díle v Prostějově?
Všechny projekty do jisté míry ovlivňují ten další. Toto je přirozené pro design i mnohé další životní „lekce". Učíme se ze zkušeností.
Chystáte v České republice další projekt? Nebo někde jinde? Na čem momentálně pracujete? Rýsuje se nějaký projekt, na který se hodně těšíte?
V České republice máme některé další projekty, které jsou v rané fázi přípravy. Jinde v Evropě mám velkou radost z projektů v Záhřebu a Bordeaux. Oba projekty vytváří integrovanou zástavbu více funkcí v nitru těchto výjimečných měst, respektují historické budovy na hranicích nové zástavby a jsou katalyzátorem pro širší regeneraci území i za hranicemi projektu.
Šantovka Tower a aktuální situace
Částí budoucí čtvrti Šantovka má být kromě obchodního centra, bytů a kanceláří také 75 metrů vysoká budova Šantovka Tower srovnatelná svou výškou s věží olomoucké radnice.
Ministerstvo kultury ale v lokalitě stanovilo nižší výškové limity, které nyní město promítá do změn územního plánu pro danou oblast. Investor už se kvůli omezením s Olomoucí soudil.
Tím, že město ještě nestihlo změnu plánovacího dokumentu připravit, se společnosti SMC Development otevřel prostor k přípravám stavby. Olomoucká radnice se však na území chystá vyhlásit dočasnou stavební uzávěru. (oz)
Vizualizace: architektonická kancelář Benoy