„Dole byla garáž a čtyři chlívky. Všechno se to muselo vybourat, a vznikl tak padesátimetrový prostor. Se světlem je to tam trochu slabší, ale výhoda je, že ta místnost má topení. Je tam navíc i vjezd, takže není problém s vynášením soch,“ říká Bálek, který je znám svými ledovými sochami i šperkařskými pracemi.

Z dalších dvou chlívků si vytvořil místo, kde může tvořit za teplejšího počasí. „Dělám zde na objektech, které je třeba opracovávat pilou. To v menších prostorách není možné. Díky vyššímu stropu tam jde pracovat i na větších sochách,“ dodává.

Utekl před vodou

Obě místnosti získal poté, co se před pěti lety přestěhoval z Doudlevec. Vyhnala jej odtamtud i ničivá povodeň, která jej připravila takřka o veškerou výbavu, kterou pro práci potřebuje. „Musel jsem si všechno nářadí znovu opatřit. Dům jsme opustili i proto, že jsem nechtěl riskovat, že se voda zase vrátí,“ sděluje. Oproti minulému bydlišti teď má k dispozici i zahradu. „Ta je důležitá, stejně jako blízkost přírody a klid, který tu panuje. To je pro umělce výborné prostředí,“ konstatuje sochař. Na domě i ateliérech je stále spousta práce. Proto nemá v poslední době tolik času na vlastní tvorbu. „Mám rozděláno několik věcí. Kvůli předělávání bydlení jsem na nich přerušil práci. Musel jsem si totiž místo postupně přizpůsobovat k obrazu svému. Nezůstal tu vlastně kámen na kameni. Těším se, že příští rok se budu moci zase pořádně věnovat kumštu,“ doufá umělec.

Ateliér je zaplněný pilami, frézami, bruskami i dalším nářadím, které Bálek při tvorbě používá. „Většinou je to speciální nářadí, které jsem si sám navrhl. Vyrábí je pro mě brácha,“ pokračuje sochař. Nechybí tu samozřejmě sochy, ať už hotové, nebo ty, které je třeba ještě dodělat. Mezi ně patří například postava s rozpřaženýma rukama a zdviženou hlavou. „Dílo ponese název Oroduj za nás. Figura bude vycházet z koule s krystaly. Ta představuje rozpadající se planetu,“ popisuje vznikající dílo umělec.

Zkusí boží oko

Rád pracuje také s drahými kameny, které má například z Řecka nebo Madagaskaru. Jeden z nich se promění v sochu boha. „Objekt bude mít nahoře triangl představující boží oko. To bude obsahovat krystaly nebo plazmovou kouli,“ vysvětluje. Věnovat se chce i projektu, který má pro něj velký význam. Je jí madona s dítětem. „Podobná madona byla jedna z mých prvních ledových soch, za niž jsem získal ve Finsku cenu. Chtěl bych si teď splnit sen a zpracovat ji z trvalého materiálu. Bude se to lít z organického skla. Tohle je zatím model,“ říká Bálek.

Letošní zima je pro něho atypická. V minulých letech totiž touto dobou většinou pobýval na Sibiři či v jiných mrazivých končinách na soutěžích ledových sochařů. „Měl jsem nabídku i tentokrát. Rozhodl jsem se ale, že ji nepřijmu. Je to náročné. Kvůli podmínkám i financím. Všechno si totiž většinou hradím sám. Ocenění, která jsem na přehlídkách získal, stačí tak na letenku,“ uvedl Bálek.

Teď se bude více věnovat tvorbě v Čechách. „Dá se říct, že jsem ve světě známější než doma. Rád bych se proto začal zviditelňovat i doma. Blíží se šedesátka. Chtěl bych udělat nějakou větší výstavu a také katalog svých prací. A zároveň tvořit díla, která mám zatím v hlavě,“ říká s tím, že o ledové sochy se úplně nepřipravil, jen tvořil v tuzemsku.

„Šlo hlavně o reklamní práce. Sochu jsem řezal například pro party v ledovém baru. Pro jednoho Australana, který chtěl požádat přítelkyni o ruku, jsem pak vyřezával srdíčka s nápisy,“ doplňuje.