Do konce roku musejí mít majitelé kotlů v ruce dokument, který potvrdí, že jejich kotel viděl odborník a že je schválen k dalšímu používání. Doklad pak může vyžadovat úřad. V případě, že ho někdo mít nebude, čeká ho tučná pokuta.

Josef Kotál, vedoucí odboru životního prostředí MěÚ Vimperk už v souvislosti s možností případně kontrolovat, čím někteří vlastníci domků přikládají do kotle a znečišťují ovzduší, odpovídal i na dotazy zastupitelů. „Zatím to vypadá tak, že vlastní kontrola nebude vůbec jednoduchá. Bylo nám doporučeno si na kontrolu zajistit i audiovizuální záznam," konstatoval Josef Kotál.

Účinnost zákona byla v návrhu u kontrol kotlů od 1.1.2017

„Kontrola je sice možná, ale až jako poslední krok po předchozích několika administrativních úkonech. V první řadě musí být podnět, kterým se pak bude náš odbor pověřený výkonem státní správy na úseku ochrany ovzduší obce s rozšířenou působností zabývat. Musí se jednat o doložený podnět, že se nejedná o kouř při roztápění, ale minimálně o půlhodinový souvislý sloupec kouře. Ze strany správního orgánu pak následuje výzva provozovateli zařízení s písemným upozorněním, že dochází pravidelně k nevhodnému spalování. Pokud na výzvu provozovatel nereaguje a dojde k opakovanému jednání, následuje teprve vlastní kontrola na místě. Kontrola se řídí kontrolním řádem a není jednoduchá. Doporučuje se, aby průběh kontroly byl jednak monitorován zvukovým i obrazovým záznamem, a jednak by měla být kontrole přítomna autorizovaná osoba, která odebere z kotle vzorky," shrnul Josef Kotál.


Kdo bude onou autorizovanou osobou, zatím není definitivně určeno. Může jí být i revizní technik, který provádí pravidelné revize kotlů podle jejich výrobce. Pokud se týká odebraného vzorku, ten by měl následně putovat na rozbor, který určí, které látky byly v kotli spalovány.


Pro úřad bude naplňování legislativy složité jak organizačně, tak i finančně. „Předpokládáme, že by u většiny provozovatelů měla zafungovat již první písemná výzva," věří vedoucí odboru životního prostředí.

Novela zákona o ovzduší byla 1. listopadu 2016 podepsána prezidentem Milošem Zemanem. Nyní se čeká na uveřejnění zákona ve Sbírce zákonů.


Pokud se týká monitoringu nevhodného spalování, ten by měl zahrnovat ať už kontinuální fotografické, nebo filmové záběry na kouřící komín s konkrétní nemovitostí, a to minimálně po dobu půl hodiny. To je ovšem zpravidla možné jen v denní době, v nočních hodinách je dokumentování podobného jednání prakticky neproveditelné. To připouští i Josef Kotál. „To je pochopitelně problematické. Vlastní kontrola sice možná je, ale musí následovat po předchozím monitoringu a ten v noci těžko někdo udělá," říká Josef Kotál.


Kontrolní činnost bude spadat pod obce s rozšířenou působností a jejich odbor životního prostředí orgán státní správy ochrana ovzduší. „Zatím není žádná zkušenost, chybí prováděcí předpisy a vyhláška, takže vidím řadu problematických míst v uplatňování legislativy," dodal.

Co byste měli vědět:* Kontroly se týkají všech kotlů na tuhá paliva o výkonu 10 až 300 kW včetně, které jsou zapojeny do teplovodní soustavy v domě.
* Kontrola kotle musí proběhnout jednou za dva roky, přičemž první kontrola musí být provedena ještě letos do 31. 12. 2016.
* Kontrolu provádí technik vyškolený výrobcem nebo dovozcem kotle.
* V případě neznámého výrobce provádí kontrolu kotle technik vyškolený na podobný typ.
* Nejsnazší je obrátit se na svého prodejce či výrobce kotle, jenž kontakt na oprávněné techniky poskytne.
* Cena kontroly se bude pohybovat v rozmezí od 800 do 1500 Kč.
* Staré kotle 1. a 2. emisní třídy bude možné provozovat jen do 1. 9. 2022.


Že by někdo, nejspíše město, pořizovalo pro případnou kontrolu odboru životního prostředí odpovídající záznamovou techniku, také není jisté. Nicméně nejspíše se záznam bude muset řešit. „Důvody jsou jednoduché. Při kontrole se sice budeme pohybovat v kotelně, maximálně ve skladu paliva, ale přece jen vstupujeme do soukromého obydlí. Může vznikat řada následných komplikací s tím, že si vlastník objektu bude stěžovat na poškození majetku, případně na ztrátu vzniklou při kontrole. I proto bude muset být vlastník kontrole přítomen a proto je doporučováno pořízení audiovizuálního záznamu," vysvětlil Josef Kotál.

Podle jeho slov by spíše než na represi měl být větší důraz kladen například na propagaci výměny starých kotlů za nové s vyšší emisní třídou, které už neumožňují spalování nevhodného paliva. „Osobně jsem zastáncem spíše pozitivní motivace. Je tu jasná legislativa, která říká, do kdy a jaké kotle s jakými emisními třídami se budou vyrábět a používat. Jsou povinné revize kotlů, existují dotace, které lidi motivují k výměně kotlů. Ty se postupně vyměňují, takže skoro bych krok s kontrolou považoval za nadbytečný vzhledem k problémům, které to přinese," dodal.


Z vlastní zkušenosti ví, že drtivá většina problémů se špatným spalování zmizí doslova jako kouř s výměnou kotle. „Používám automatický kotel na uhlí a v okamžiku, kdy se začne s topnou sezonou, přikládat ručně přímo do kotle už prakticky nejde. Konstrukční řešení nových kotlů je jiné, takže spalování dřevěného odpadu případně jiných látek je značně ztížené," doplnil Josef Kotál s tím, že problémů s nedostatečným spalováním by mělo ubývat tak, jak bude ubývat starých kotlů na tuhá paliva.


O povinnosti platné revize na kotle na tuhá paliva hovoří podle Evy Mikulové u odboru životního prostředí MěÚ Vimperku zákon o ovzduší již z roku 2012. Podle tohoto zákona nejpozději do konce letošního roku musí majitelé, kteří topí kotlem na tuhá paliva, mít platnou revizi kotle. K tomu jsou oprávněné autorizované osoby určené výrobcem kotle. Na webových stránkách Asociace podniků topenářské techniky je seznam, kde si každý majitel kotle může podle kraje a výrobce kotle najít určeného revizního technika.

Sankce za neprovedení revize kotle může být až do výše 20 000 Kč.

Na kotrolu se vám do kotelny neohlásí úředníci automaticky od začátku příštího roku. Ale tu možnost mít budou. "V momentě, kdy bude platná novela zahrnující kontrolu, by to mělo vypadat tak, že nám přijde doložené upozornění, že někdo chybně topí. Ideální stav by byl, že upozornění bude doloženo alespoň datovanou fotografií s časem, aby bylo zřejmé, kdy k podobnému jednání dochází a po jakou dobu to trvá. První náš krok bude upozornění vlastníka zařízení, že je řešen podnět a aby doložil platnou revizní zprávu. Bude možné se dále domluvit na místním šetření v tom smyslu, že vlastník zařízení podá vysvětlení včetně revizní zprávy, ještě to tedy nebude zmiňovaná kontrola. Tím by to mělo v první fázi skončit. Pakliže by se ukázalo, že se situace opakuje, protože se pro případnou kontrolu musí jednat o opakované jednání předběžně v období jednoho roku, bude moci státní orgán upozornit, že bude provedena fyzická kontrola přímo na místě samém," uvedla Eva Mikulová.


To ovšem předpokládá součinnost vlastníka. „Pokud nebude vlastník kontrole přítomen a bude jasné, že si převzal oznámení o provedení kontroly, vystavuje se sankci. Samozřejmě se může stát i to, že při vlastní kontrole, která se bude týkat kotelny, případně skladu paliva, nic nezjistíme. Podle mého názoru celá věc bude podléhat ještě dalšímu vývoji. Nicméně se domnívám, že do finále až k fyzické kontrole nebude docházet příliš často. Zdá se, že je vyvíjen určitý tlak na provozovatele kotlů, že zde existuje možnost kontroly, aby se chovali zodpovědně, případně využili některou z dotačních možností na výměnu starých kotlů," dodává Eva Mikulová.

Za neumožnění přístupu ke zdroji za účelem kontroly hrozí sankce až do výše 50 000 Kč.


S vedoucím odboru životního prostředí se shoduje v tom, že rozhodující bude výměna kotlů. „Do roku 2022 by měly být v provozu pouze kotle emisních tříd 3 a 4, což bude v konečném důsledku znamenat to, že do takových kotlů nebudou jejich vlastníci dávat všechno možné vzhledem k jejich pořizovací hodnotě. Doufejme, že to bude směřovat ke zlepšení," doplnila Eva Mikulová s tím, že vlastníci starých kotlů mohou využívat kotlíkových dotací. „Samozřejmě že bude určité množství lidí, kteří nechají výměnu starých kotlů na poslední chvíli, ale vystavují se riziku, že už dotace nebudou, revizní technik už na staré kotle revizi neudělá a výměna kotlů je tak jako tak nemine," upozornila.


Určitě zůstane skupina lidí, kteří se budou snažit platnou legislativu obcházet, nebo se budou spoléhat na to, že jim se nic nestane. „Otázkou je, jestli se někomu vyplatí ušetřit tisíc korun za revizi, když se pak něco stane a pak to bude znamenat mnohem větší částky na sankcích i na případné ztrátě z pojistky. To je na rozhodnutí každého jednotlivce," konstatuje Eva Mikulová a srovnává to s povinností mít do konce letošního roku platnou revizi na kotle. „Ideální by bylo, kdyby ji měli všichni. Je otázkou, jestli jsou někteří ochotni nést riziko, že když revizi mít nebudou a úřad je vyzve k jejímu předložení, že je čeká sankce až do dvaceti tisíc korun při případné kontrole," doplnila.


Na zamyšlenou je i to, zda by nebylo lepší, aby v případě, že revizní technik zjistí závady, odeslal revizní zprávu rovnou i na příslušný úřad státní správy. „Je pravda, že v současnosti sice revizní technik může při revizi zjistit závady, napsat je do revizní zprávy, ale tím to končí, o případných závadách se nikdo další už nedozví do chvíle, kdy nastane nějaký problém a orgán státní správy si revizní zprávu vyžádá," uvedla Eva Mikulová.


Jak ve výsledku budou faktické kontroly kotlů probíhat, je momentálně těžké odpovědět. Každopádně platí doporučení provádět kontroly za přítomnosti autorizované osoby pro jednotlivé kotle, tedy revizního technika. Jenomže může platit, že co kotel, to jiný revizní technik. „Není v silách úředníků, aby zastupovali autorizované osoby na každý kotel. Proto bude přítomnost revizního technika na příslušný kotel nezbytná," dodává. Jenomže revizní technici nerostou na stromě a provozovatelé kotlů z vlastní zkušenosti dobře vědí, že sehnat ho bývá problém i na prostou revizi. Navíc přítomnost revizního technika při případné kontrole nebude zadarmo. „Hradit to bude příslušný úřad. Je otázkou, jestli přítomnost autorizované osoby bude podle ceníku běžných služeb, nebo bude dohodnuta jiná cena. Každopádně odhadovaná částka na jednu kontrolu je podle ministerstva pět tisíc korun. Není jasné, zda tyto náklady bude hradit provozovatel kotle v případě, že budou zjištěny závady, jisté je, že mu bude uložena peněžitá sankce," doplnila Eva Mikulová.