Sama je přitom nejlepší reklamou na jedení rostlin: je plná energie, vypadá mladistvě a svěže. V rozhovoru pro Deník mimo jiné prozradila, jaká je její nejoblíbenější květina a co na její vášeň říkají její tři synové.

Konec srpna nazýváte babím létem. Pro jaké květiny se teď vyplatí vydat se s košíkem?

V přírodě už toho moc není, spíš plody jako šípek nebo trnky. Někde najdeme ještě aromatické rostliny, třeba žebříček nebo pelyněk, který se dá v menších dávkách používat i jako koření. Pak už ale nezbývá, než hledat na zahradě. Pro macešky, chryzantémy a měsíčky je babí léto ideální doba.

Květina je vnímána jako dekorace. Platí to i na talíři nebo může nahradit i plnohodnotné jídlo?

To asi ne. Já ráda říkám, že květina na talíři je jako brož. Květina není kabát, který by vás zahřál. Květina dělá radost.

A jak je to s jejich chutěmi? Můžete je k něčemu přirovnat, popsat je?

Každá květina má svou specifickou chuť, těžko je k něčemu přirovnávat. Některé květiny jsou kyselé, například šťavel či begónie, pak rozeznáváme hořké chutě květin, například řeřišnice nebo lichořeřišnice, jejichž chuť je velmi podobná ředkvičkám. Květiny sladkých chutí rostou v létě, to je například růže nebo denivka, ale málo rostlin je sladkých, protože cukr je pro ně zásadní látka a ukládají si ji jinde než v květech.

Jana VlkováVystudovala ekologii na Přírodovědecké fakultě UK a fakultu sociálních věd tamtéž. Pracovala jako tlumočnice a překladatelka a později jako nezávislá publicistka. Věnovala se zejména tématům gastronomie a cestovaní. V prvně jmenovaném oboru zpracovávala vzájemné spojitosti mezi různými prostředími, kulinárními surovinami, technologiemi přípravy, tradicemi a vývojem. V současné době pracuje na knize s pracovním názvem Jíme kvítí a býlí, která by měla vyjít příští rok před vegetační sezonou.

Jak jste se vlastně dostala ke květinám?

Moje matka je botanik. Už od mládí jsem tedy žila v prostředí, kde jsem se učila květiny poznávat. Posléze jsem vystudovala přírodovědeckou fakultu, obor ekologie. V tom jsem se ale zrovna nenašla, a tak jsem později vystudovala ještě žurnalistiku. Několik let jsem pak psala o gastronomii.

Kdy jste přišla na to, že se květiny dají jíst?

Poměrně dávno, ale teprve nedávno jsem našla lidi, které se mnou sdílí podobnou vášeň. Díky nim se tomu mohu věnovat naplno.

Experimentujete v kuchyni?

Ano, ráda zkouším. Často také hledám inspiraci v jiných receptech, například ve francouzské kuchyni, protože francouzštinu ovládám z cizích jazyků nejlépe.

Doma máte tři dospělé syny. Jak se tváří na vaše květinové pokrmy?

Jedí je odmalička, takže je mají rádi. Nejstarší je vegan a má to jako součást stravy. Druhý studuje estetiku, takže se na to dívá z tohoto pohledu, a třetí je takový fyzický muž. A i ten to má rád.

Máte zahrádku, na které květiny pěstujete. Raději se o květiny staráte nebo vás to s nimi baví víc v kuchyni?

Baví mě všechno: rejpat se v hlíně nebo chodit v přírodě a květiny hledat. Já jsem z Prahy a tam je to obzvláště těžké, protože všechno posekají sekačky. Najít zarostlá divoká území mi dělá radost. A baví mě to i v kuchyni, když s květinami experimentuji.

Nelze se nezeptat: jaká je vaše oblíbená květina?

Asi denivka. Je to totiž trvalka a já bych chtěla být jako ona: čím je starší, a čím má méně péče, tím je krásnější. Denivka je totiž velmi nenáročná květina, na jednom místě vydrží téměř bez údržby. Čím méně je přesazujeme, tím lépe rostou. A v kuchyni se dají použít různě, na sladký i na slaný způsob.

Připravujete „květinovou" kuchařku. Můžete ji nějak představit?

Kuchařka bude zahrnovat čtyři roční období: brzké jaro, pozdní jaro, horké léto a babí léto, tedy zhruba období od 15. dubna do 15. září. Každé období tvoří deset receptů z květin, květů stromů a jiných rostlin, prostě ze všeho, co se podařilo v tom období získat. Je tam asi šedesát různých druhů divokých i zahradních rostlin. Kuchařka by vyjít začátkem února.

Najdeme v ní tedy vaše recepty, které odzkoušeli a schválili vaši synové …

Ano, jsou v ní pouze mé recepty. Nejspíš všechny pokrmy moji synové ochutnali, ale jestli je i schválili? To možná ne. Ale stejně jsem je tam dala (smích).