Nepoužívané vojenské areály armáda městům a obcím bezúplatně převáděla už od roku 1990. Zatímco těsně po revoluci byly převody spojeny s různými omezeními, od roku 2003 mají města volné ruce a s novým majetkem můžou naložit, jak se jim zlíbí.

Není divu, že mnoho z nich v bývalých ubikacích vycítilo příležitost pro nové bydlení. Radnice a samosprávy zatím získaly čtyři stovky vojenských objektů!

Srovnat se zemí

Od armády získalo kasárna i město Slaný. Cesta Kyjevských kasáren do majetku města přitom nebyla jednoduchá. Převod celého areálu naráz se nedařil, a tak byl po dlouhých jednáních rozdělen na dvě části. Tu menší od armády převzalo ministerstvo vnitra. Druhou, větší část dostalo v roce 2001 město. Radnice hlavně chtěla prostor po vojácích oživit – na místě kasáren viděli kromě bytů a domků sportoviště, náměstí a drobnou výrobu a služby.

Město sice zrekonstruovalo jednu ze stávajících budov na bytový dům se třinácti byty, ale zbytek areálu nakonec nabídlo k prodeji. Jak vypadala Kyjevská kasárna před přestavbou? Tak, jak si všichni absolventi základní vojenské služby kasárna pamatují – areál byl kompletně zastavěn, kromě dvou hlavních budov tady stály garáže, dílny, opravny a odstavné plochy pro vojenskou techniku.

Cihly jsou výhoda

Zatímco se dvě budovy vedle hlavního tahu na Prahu postupně probouzejí k životu, zbytek areálu byl srovnán se zemí. Tam, kde dřív parkovaly džípy, dnes stojí čtyřicet sedm řadových domků a dalších pětatřicet se staví. Podle čeho se stavební firma rozhodovala, které objekty nechá stát a které strhne? „Hlavním kritériem byl stav a dispozice budov. Nechali jsme ty, které byly použitelné k přestavbě na byty,“ uvádí Ladislav Leksa z firmy Linet Invest, která Kyjevská kasárna koupila. „Vzhledem k tomu, že kasárna byla cihelná, věděli jsme, že se dají rozumně upravit. Technické budovy jsme doslova recyklovali – jsou uložené pod námi pod úrovní komunikace,“ podotýká Leksa.

Při rekonstrukci vojenských pozemků na bytové zóny je třeba dbát na jednu věc: aby byly zbaveny případné ekologické zátěže, například oleje. Likvidaci přitom už nemá na starost armáda, ale jejich nový majitel. Jinak nemá přestavba „po vojácích“ žádná zvláštní specifika.

48 bytů

Ve dvou domech v Kyjevských kasárnách je dnes dohromady čtyřicetosm bytů – v prvním se už bydlí, druhý se dostavuje. Kolaudace je naplánovaná na září, firma počítá, že byty předá k nastěhování do konce roku. Tam, kde dřív spali branci, vyrostly byty kategorií 2 + KK, 2 + 1 a 3 +KKo rozloze 63 až 96 m². Všechny se prodaly už před dostavbou. Původně jednopatrová kasárna byla rozšířena směrem dopředu a nahoru, aby se zbavila nezajímavé hranatosti. Jedno centrální schodiště nahradila dvě a hranol schodiště se využil jako neobvyklý výstupek obýváku, do kterého tak proudí světlo ze tří stran. Byty mají balkony a pod každým z domůje umístěno dvanáct garáží. Cena bytu začínala na osmnácti tisících za metr čtvereční. „Nejdražší jsme prodali za 24 000 Kč na m². Postavili jsme víc menších bytů na úkor těch větších, protože kdo chtěl větší prostor, dal spíš přednost řadovému domku,“ říká Leksa.

Domy bez náměstí

Až se dostaví řadové domky, bude na místě starých kasáren žít kolem tisícovky obyvatel. Na rozdíl od původního plánu slánské radnice soukromá firma s dotvořením čtvrti společnými prostorami, jako jsou například obchůdky, malé provozovny nebo náměstíčko, které by se zaručily o sociální život čtvrti, nepočítá. V případě malého města, jako je Slaný, to zřejmě nevadí, ale byla by škoda, kdyby se z kasáren stojících ve větších městech měly stát jen další satelity. Kasárna mají daleko větší potenciál.