Ve třináctém století bylo u Slavkovského lesa pod hradem založeno královské město Loket. O osm set let později roste v loketské lokalitě Nad Hájovnou typizované satelitní městečko. Začaly přípravné práce a první etapa výstavby 72 parcel by měla skončit letos. Současné pole se tak promění ve čtvrť s katalogizovanými rodinnými domky a bytovými domy s přibližně stem bytů. Je ale existence satelitů ve středověkém městě, které je navíc památkovou rezervací, správná?

Satelity nejsou vidět

„Zásadní je, že satelity nebudou vůbec vidět a nijak nenaruší zdejší panoráma,“ říká starosta Lokte Jaroslav Hlavsa a dodává: „I proto jsme se nedostali do žádného sporu s památkáři. Mimoto jsou parcely poměrně veliké, nejmenší mározměr nad 1000 metrů čtverečních, takže domy nebudou stát nalepené na sobě a zbude dost prostoru pro zeleň.“

Zájem o bydlení v loketském satelitu je podle starosty značný. Přibližně padesát domů už našlo obyvatele a kupodivu jimi nejsou jen lidé, kteří se do Lokte přistěhují nově.

„Do domů půjdou i loketští z paneláků, pro které je sídliště jen přestupní stanice.“ V satelitu najde domov šest set lidí. To bude pro městečko, které má v současnosti tři tisíce dvě stě obyvatel, obrovský skok. Podle Hlavsy je právě snaha o zvýšení počtu obyvatel v Lokti a větší samostatnost hlavním důvodem, proč jeho předchůdce výstavbu satelitního městečka Nad Hájovnou připravil.

„Doufáme, že prodejcům v krámcích na náměstí přijde víc kupců a že se ve městě zvýší počet narozených dětí. Dokonce uvažujeme o stavbě školy.“ Většina měst a obcí se ale potýká spíš s negativními aspekty satelitů. Dá se jejich stavbě zabránit? Podle docenta Ústavu urbanismu Fakulty architektury ČVUT Ivana Vorla můžou obce nekontrolovatelný růst satelitů zastavit tak, že přijmou ohleduplné územní plány. „Územní plán by měl mít urbanistickou koncepci, která reaguje nejen na potřeby obce, ale i na okolní přírodu.

Problém bývá v tom, že i když obce takový dobrý plán mají, vzdají se ho pod tlakem velkého investora,“ vysvětluje Vorel. Bohatý investor totiž obcím nabídne například opravu čističky nebo nové chodníky, pokud územní plán změní k jeho prospěchu.

Známé „něco za něco“ se ale obcím nemusí vyplatit. Satelity totiž obce ani krajinu nejenže nezdobí, ale svým obyvatelům většinou nabízejí pouze místo k přespání. Chybí obchody, služby, dostupnost hromadnou dopravou je mizivá. Protože se většinou skládají jenom z ulic a nemají žádné náměstí, ani se o žádné skutečné „městečko“ nejedná.Lidé žijí uzavření ve vlastních zahradách.

Dům levnější než byt

Jedním z důvodů, proč se lidé stěhují do satelitů, je jejich cena. Především v Praze je relativně výhodná. Za kvalitní činžákový byt na Vinohradech o rozloze 150 metrů čtverečních kupující zaplatí čtyři, ale i šest milionů. Za katalogový domek klidně o polovinu méně. Poptávku po satelitech podporují také nízké hypoteční úvěry a obava, že se od roku 2008 zvýší daň z přidané hodnoty na bytovou výstavbu ze současných pěti na 19 procent.

„Satelitní městečka nemusejí být špatná, ale to vyžaduje urbanistickou koncepci. Bohužel na tu nejsou zdejší lidé zvyklí,“ říká inženýr Vorel. Tendence k nekontrolovanému prorůstání satelitů do krajiny znají lidé i v západní Evropě nebo v Americe. Nakonec všichni známe záběry z amerických filmů na nekonečná předměstí.

K vývoji v Česku je Vorel skeptický: „My urbanisté se obáváme, že se z cizích chyb nepoučíme, ale že je přejmeme.“