Slezskoostravská radnice jim totiž před pár dny zaslala dopis, že zahájila soudní spor o určení nájemního vztahu jednoho z dvaačtyřiceti bytů v bloku domů. Tvrdí, že patří městu. Soudní spor se sice zatím týká jednoho bytu, ve výsledku by ale stejný verdikt mohli očekávat i obyvatelé těch ostatních.

„Chtěli jsme se s družstem domluvit mimosoudně. To ale ani nechce připustit, že nejde o byty družstevní. Nezbylo nám proto, z důvodu právní jistoty, než dát tento případ k soudu. Nebude to jednoduchá záležitost a dovedu si představit kolotoč žalob, které to ještě může vyvolat,“ konstatovala právnička slezskoostravské radnice Pavlína Švubová.

Když lidem informace přišla, nevěřili vlastním očím. O byty, které byly postaveny v letech 2003 a 2004, se totiž město dlouho nezajímalo. Všechny záležitost vždy řešili se Stavebním bytovým družstvem Nová huť, ať už se týká plateb či oprav. „Kdybych věděla, že to není družstevní byt, nikdy bych do toho nešla. I v nájemní smlouvě, kterou mám, se jasně mluví o družstevním bytě. Pro nás je to katastrofa,“ říká jedna z nájemnic, Lenka Knapová.

Dopis od města

Domy vznikly s pomocí dotace ze státního fondu životního prostředí, finančních prostředků města a družstva Nová huť, kam jeho členové vložili své podíly. Podle katastru nemovitostí má družstvo jen menšinový spoluvlastnický podíl na domech. Lidé za členský podíl zaplatili kolem půl milionu korun. Do bytu, který ale neměl žádné vybavení ani kuchyňskou linku, museli ještě investovat vlastní prostředky.

„Kdo by dal takovou částku, aby se nastěhoval do obecního bytu a pak ještě platil tržní nájemné? No to bychom museli být na hlavu padlí. Navíc vzhledem k tomu, že smlouvy byly uzavírány jako na družstevní byty, je každý podle svých možností co nejlépe vybavil,“ říká předsedkyně místní samosprávy Alena Pečonková.

O tom, že jsou byty družstevní, navíc podle ní svědčí i další dokument. „Jde o dopis, ve kterém rada městského obvodu informuje budoucího nájemce, že byl doporučen družstvu Nová huť k uzavření smlouvy na družstevní byt. A ne na nájemní byt,“ zdůraznila Pečonková.

Situace se navíc zkomplikovala tím, že někteří původní obyvatelé už v domech nebydlí a byt, respektive členský podíl, prodali. Ovšem podstatně dráže. „Byt jsme si koupili za spoustu peněz a vzali si na něj hypotéku. Kdyby ten spor město vyhrálo, zřejmě nám zvýší nájemné. Vzhledem k tomu, že tento byt postupně splácíme, nemůžeme si další vysokou částku měsíčně za nájem dovolit. A co by se stalo pak? To svůj byt, za který jsme zaplatili tolik peněz, bezplatně vrátíme městu, bude v něm bydlet někdo jiný a my budeme někde na ubytovně ještě dalších 15 let splácet hypotéku? V noci se budím a pořád si snažím uvědomit, kde se stala chyba,“ ptá se další z nájemnic, Jenifer Kaločová.

Poskytnutí dotací

Starosta Slezské Ostravy Antonín Maštalíř tvrdí, že záležitost ohledně těchto domů řeší s vedením družstva už několik let, ale zatím bez nějaké dohody. „Nechci lidem způsobovat problémy, ale podle našeho názoru ty byty nejsou družstevní. A čím dříve se to narovná, tím lépe pro všechny,“ říká Maštalíř s tím, že by uvítal, kdyby se mohl sejít na společné schůzce s vedením družstva včetně všech družstevníků, kterých se to týká. „Všechno bychom si alespoň vyříkali. Jednou by se to stejně vyřešit muselo,“ dodává.

Domů, které spolu s městem spoluvlastní družstvo, je v republice více. Vláda tehdy nalila obcím formou státních dotací osmnáct miliard. Vzniklo tak asi 200 bytových družstev, která spoluvlastní bytové domy s obcemi.

„Takové dotace jsme poskytovali v letech 2000 až 2003, a to podle nařízení vlády. V řadě případů vznikla družstva, která jsou ale jen spoluinvestorem. Podmínkou dotace bylo, aby většinovým vlastníkem bylo město a to, že byty budou po dvacet let sloužit k nájemnímu bydlení. Vznikla tak celá řada komplikací, ale podobný případ slyším poprvé,“ reagoval Jan Wagner ze Státního fondu rozvoje bydlení. „Otázkou je, jestli město lidi nešťastně neinformovalo. Ale pokud by mělo jít o čistě o družstevní domy, tuto dotaci bychom neposkytli,“ dodal Wagner.

Nájemní smlouvy

Družstvo Nová huť, jejímiž členy nešťastní lidé jsou a které nájemní smlouvy připravovalo, se k případu zatím nechce obšírně vyjadřovat. „V této chvíli musíme počkat na znění žaloby, kterou ještě nemáme k dispozici. V každém případě považujeme uzavřené nájemní smlouvy za platné,“ konstatoval právník družstva Jiří Adamec.

Lidé z domu Na Baranovci tvrdí, že za stejných podmínek, tedy na základě smouvy o sdružení finančních prostředků ke stavbě bytových domů, se postavily i domy v Zapletalově a Kasalického ulici. „A tam to nenapadá nikdo. Proč se starosta zajímá poze o domy Na Baranovci?,“ ptá se Pečonková.

„Tyto informace jsme zatím neměli, a tak jsme se jimi nemohli zabývat,“ reagovala právnička obvodu. Dodala, že pokud by soud rozhodl ve prospěch obvodu, lidé by v bytech mohli bydlet i nadále, dostali by ale nové nájemní smlouvy. „Všechno by se muselo znovu přepočítat. A jestli by si ty byty mohli někdy lidé koupit do svého vlastnictví, to nyní nelze říct. Podle podmínek dotace je nelze dvacet let od kolaudace převést. Takže o tom bude rozhodovat zastupitelstvo v roce 2024. A jak to dopadne, to vám dnes nikdo neřekne,“ dodala Švubová.