Balkonová zahrádka má řadu výhod. Rostliny v nádobách či květináčích lze snadno přeskupovat z místa na místo podle toho, kde se té které rostlině daří. Nebo je přenést do bytu v případě, že se chystáte na delší dobu odjet a máte strach, že by bylinky na balkóně spálilo slunce či poškodil vítr. V malém prostoru květináčů lze navíc snáze zabránit růstu plevelům, než je tomu na venkovní zahradě.

Orientace balkonu

Před tím, než se rozhodnete pro konkrétní druhy bylinek, je potřeba zjistit, zda mají předpoklad k tomu, aby se jim na vašem balkónu či terase dařilo. Proto je důležité znát orientaci balkonu a také množství slunečního svitu během dne. „Bylinky milují balkon orientovaný na západ. Je tu dostatek odpoledního slunce a zároveň rostlinky nebývají vystaveny zničujícímu polednímu žáru," uvádí Anita Blahušová ve své knize Zahrádka v květináči s tím, že veškeré bylinky se dají bez problémů pěstovat i na balkonech orientovaných na východ. „Nejvhodnější se východní strana zdá být pro bylinky do polostínu," doplňuje.

Na severně orientovaný balkón se podle Anity Blahušové hodí pažitka, petrželka nebo řeřicha, nezavrhuje však ani mátu či meduňku. Na balkoně s jižní orientací se podle ní zase bude dařit všem aromatickým středomořským bylinkám například rozmarýnu, dobromyslu či bazalce. V jejich případě je ale nutné počítat s tím, že během horkých letních dnů bude zřejmě potřeba rostlinky částečně zastínit a také je vydatně zalévat. „Hůře se tu bude pěstovat máta a meduňka," doplňuje Anita Blahušová.

Ze sazenic nebo ze semínek

Ilustrační foto.Bylinkovou zahrádku v květináči lze vytvořit z již vypěstovaných sazenic, nebo ze semínek. Předpěstováním ze semínek lze podle Anity Blahušové získat více rostlinek za nízkou cenu, navíc je možné vybírat z velkého množství i méně známých druhů. Při koupi semínek je ale potřeba sledovat, jak jsou stará. „Už rok staré osivo totiž může mít podstatně sníženou klíčivost. Pokud si na podzim chcete semínka ze svých rostlin sesbírat a znovu použít, nekupujte si balíček označený F1. Jde totiž o první potomstvo při křížení dvou čistých linií. Tito hybridi mají v mnoha ohledech lepší parametry než jejich rodiče, ale v následujících generacích, tedy po sebrání a znovu zasetí semínek, už se kvalitní vlastnosti neopakují," vysvětluje Anita Blahušová. K tomu, aby rostlinky byly odolnější a lépe prospívaly, doporučuje namočit je na pár hodin do lázně z heřmánku, kopřiv či přesličky. Správný čas k přesazení naklíčených rostlinek do květináče je v momentě, kdy se u nich vyvinou první pravé lístky (ty prvotní, děložní lístky se ale nepočítají).

Stejně tak je potřeba přesadit i bylinky koupené z obchodu. Ještě před tím je vhodné květináč s malou rostlinkou na pár minut namočit do vody. Jak postupovat při přesazování bylinek a jaká nádoba je pro jejich pěstování nejvhodnější?

Důležitá je drenáž

Jako pěstební nádoba se prý dá použít prakticky cokoliv, v případě bylinek nenáročných na prostor záleží mnohdy na vkusu. „Bylinky vypadají velmi dobře rostoucí v plechovkách od kompotů nebo od nakládané zeleniny," radí Anita Blahušová s tím, že nevhodné jsou pouze silně chemicky ošetřené nádoby například dřevěné, o kterých není jisté, čím byly impregnovány. Z nádob pochybného původu se totiž mohou uvolňovat nebezpečné látky. Ať už ale zvolíte kovové, dřevěné či plastové, všechny typy nádob by měly mít vespod otvor pro odtok vody. Ten je také vhodné přikrýt kousky hliněného květináče či kamenem, a také drenážní vrstvou z oblázků, drobných střepů či hrubého písku. Drenážní vrstva zajistí správný odtok vody a při jejím použití se zemina nebude přemokřovat, kořeny nebudou stát ve vodě a nebudou uhnívat.

Obecně platí, že do nového květináče by se rostlina měla sázet stejně hluboko, jako byla v tom předešlém. Povrch je vhodné zasypat například drobnými kamínky, které zabrání růstu plevele, zpomalí vypařování vody a pomohou bylinkám kumulovat teplo. Pro lepší aklimatizaci je vhodné květináč s přesazenou bylinkou postavit nejprve na vnitřní okenní parapet.

Ilustrační foto.Hnojivo není potřeba

Co se týče hnojení, mnohé z bylinek ho ani v květináči příliš nepotřebují: „Třeba mateřídoušce a tymiánu vyhovuje vyprahlá písčitá půda. Pokud je budete hnojit, porostou bujněji, ale budou slabé, budou méně vonět a ani chuťově nebudou tolik výrazné," vysvětluje Anita Blahušová.

Podle ní lze většinou náročnost na živiny logicky odvodit od toho, v jakém prostředí bylinky rostou.

Na co ještě myslet při zakládání bylinkové zahrádky v květináči? Například na to, že rostliny není vhodné sázet ani přesazovat v horku nebo přes poledne, nebo že pro jejich zavlažování se hodí spíše měkčí dešťová voda. Ale také na to, že bylinkám, především těm středomořským, se spíše než v kyselém prostředí podpořeném rašelinou bude dařit v zemině smíchané s pískem.

Vhodné nádoby
HLINĚNÉ: Vyrábějí se s glazurou i bez ní. Jsou vzdušné, ale neglazovanými stěnami se rychleji vypařuje voda a rostliny tak rychleji vysychají. Jejich nevýhodou je, že se lehce rozbijí a může je poškodit i mráz.

KOVOVÉ: Vypadají moderně a elegantně a navíc nejsou těžké. Pokud však nejsou speciálně ošetřené, budou postupem času na povrchu rezavět nebo zmatní.

LÁTKOVÉ NEBO DRÁTĚNÉ: Jejich výhodou je malá hmotnost, ale obvykle se do nich vejde pouze malé množství zeminy, která rychleji vysychá.

DŘEVĚNÉ A PROUTĚNÉ: Působí velmi přírodně a přirozeně. Bez problémů odolávají mrazu, zato jsou náchylné k uhnívání.

PLASTOVÉ: Díky nízké váze jsou pro balkony ideální, může je ale také shodit vítr, pokud jsou málo zatížené. Prakticky nerozbitné a mrazuvzdorné nádoby jsou k dostání v mnoha variantách barev i tvarů. Novinkou mezi nimi jsou samozavlažovací plastové květináče se systémem úměrného čerpání vody. Díky rezervoáru na dně květináče se snižuje frekvence zalévání, ale také riziko smáčení listů při zálivce.

NÁDOBY Z OSTATNÍCH MATERIÁLŮ: Nádoby tesané pískovce, betonové květináče, kamenné koryto – ty všechny získávají krásnou patinu. Jsou ale těžké a na balkon se příliš nehodí.

Lenka Vašková (V textu jsou použity informace z knihy Zahrádka v květináči, Smart Press)