Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Deset let od zbourání Redlichovy vily: pomník secese zarůstá tráva

Deset let je tomu, co padla k zemi jednopatrová podsklepená budova s neobarokním průčelím v areálu cukrovaru. Rodinné sídlo významné židovské rodiny, která určovala směr Hodonína, nechal kolem roku 1886 postavit podnikatel Adolf Redlich. V říjnu 2005 se je vlastník rozhodl zbourat. Někteří lidé nad tím dodnes kroutí hlavou.

31.10.2015
SDÍLEJ:

Redlichova vila stála u krásného parku v areálu cukrovaru. Její vstupní halou se vinulo vyřezávané dřevěné schodiště. Na současném snímku už místo, kde vila stála, vůbec nic nepřipomíná.Foto: Archiv Antonína Kučery

„Je to škoda. Z objektu mohlo vzniknout muzeum nebo galerie. Takových domů je ve městě málo," myslí si například exstarosta a někdejší ředitel Státního okresního archivu Hodonín Jiří Mráka.

To Hodoňan Radek Hrbáč s odstupem času zůstává v hodnocení střízlivější. „Peníze nutné k rekonstrukci a na údržbu lze v dnešní době vynaložit lépe. Další připomínka dob dávno minulých není potřeba – přínos by byl zřejmě nulový," řekl Hrbáč.

Na druhé straně ovšem konstatoval, že budova byla hodnotná a architektonicky zajímavá. S tím souhlasí také architektka Regina Kubrická, která v době projednávání budoucnosti cukrovaru pracovala na hodonínském městském úřadě. „Měla například nádherné dřevěné schodiště, které údajně majitel před demolicí někam prodal. Také krásné secesní lustry a za zmínku stojí velký obraz s nákresem celého areálu včetně unikátní zahrady," vypověděla Kubrická.

Období první světové války a osobě významného židovského podnikatele a hodonínského starosty Fritze Redlicha se věnuje výstava Masarykova muzea v Hodoníně. Zájemcům je přístupná až do 29. listopadu.

Upozornila, že budova byla stavebně naprosto v pořádku a její hodnota pro Hodonín s připomínkou průmyslové doby by byla obrovská. Přirovnala ji k objektům pošty a obchodní akademie. „Hodonín toho už moc nemá. Dnes už ani lidé nemají ponětí, co tady dříve stálo," posteskla si.

Honosná vila proslula nejen svou výzdobou, luxusním vybavením či technickými vymoženostmi. Při svém pobytu na podzim roku 1909 tam skladatel a přítel Redlichů Gustav Mahler dokončil skladbu Píseň o Zemi považovanou za jeden z jeho nejvýznamnějších počinů. „Domem byl natolik očarovaný, že poprosil tchána Carla Molla o pomoc při hledání podobné vily, ale v klidnějším prostředí, v blízkosti Vídně. Mahlerovi vadil hluk obklopující jinak krásnou zahradu," přiblížila současná ředitelka archivu Galina Rucká.

Vile se věnoval i hodonínský historik Antonín Kučera. Za slavných dob cukrovaru s rodinou bydlel nedaleko. Jeho babička tam dokonce pracovala v kuchyni a jeho děda zahradničil. „Nacházel se v ní byt ředitele cukrovaru, jeho syn byl můj spolužák a kamarád. Vila a okolí bylo častým místem našich her, tamní prostředí ve mně vzbuzovalo pocity známé později ze sledování filmů s Vlastou Burianem či radou Vacátkem," svěřil se Kučera.

Do rodinného sídla se po svatbě nastěhoval prvorozený syn Adolfa Redlicha Fritz, který po smrti svého otce převzal vedení hodonínských cihelen i cukrovaru. V domě svého bratra trávil pravidelně sváteční čas i mladší Josef, významný politolog a ministr Rakouska-Uherska. „S Fritzovou ženou Emmy i jeho dětmi slavíval Josef bratrovy narozeniny a byl jeho velkou oporou i v bouřlivých poválečných letech, kdy Fritz Redlich ztratil nejen funkci starosty, ale také důvěru a přátelství mnohých lidí a v neposlední řadě rovněž majetek," dodala Rucká.

Po smrti Fritze Redlicha v roce 1921 a odchodu jeho rodiny z Hodonína se vila stala skutečnou součástí cukrovaru. Spolu s ostatními továrními objekty se po zániku podniku v devadesátých letech dostala do soukromých rukou. „Majitel nabídl že budovu městu odprodá, jednalo se o částce jednoho až dvou milionů korun. V konečné fázi chtěl směnu za majetek ve velkých kasárnách v hodnotě asi dvaadvaceti milionů," připomněl tehdejší radní a zakladatel Muzea naftového dobývání a geologie Stanislav Benada.

Zastupitelé směnu odmítli a budovu záhy i přes protesty místních stroje srovnaly se zemí. Nadšenci se ji ještě předtím snažili dostat na seznam kulturních památek. Jenže to se nepodařilo. „Někteří lidé vystupovali na zastupitelstvu proti, tvrdili, že budova není až tak hodnotná. Stejně tak hovořil posudek jednoho z bývalých ředitelů muzea," poukázal Benada.

Podle něj ovšem neexistovala myšlenka racionálního využití, pokud by se stavbu podařilo zachránit. „Navíc umístění u železnice bylo také problematické. V úvahu například připadal depozitář Galerie výtvarného umění. Dnes je pohled na věc poněkud jiný než v atmosféře bourání," dodal Benada, který za záchranu budovy bojoval a v muzeu později vytvořil expozici o Redlichových.

Secesní vila stála nedaleko dnešního obchodního domu Cukrovar a přilehlého parkoviště, na travnaté ploše poblíž zastávky autobusu.

Autor: Jiří Kosík, Erika Benešová

31.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Miloš Zeman se samopalem a svou oblíbenou Becherovkou.
2 4

Zeman má nový samopal s Becherovkou. Na novináře

Používání elektronických zařízení při jízdě. Ilustrační foto.
5

Mobil za volantem? Nedoplatíte se. Německo zvyšuje pokuty

Přehledně: 20 odpovědí politiků na otázky, které zajímají většinu z nás

/FOTOGALERIE/ Chcete po volbách zrušit zcela EET? Chcete, aby se Miloš Zeman stal prezidentem na další období? Povolili byste cyklistům dvě piva před jízdou? Podívejte se ve fotogalerii, jak politici v předvolební superdebatě Deníku hlasovali o zajímavých otázkách, které hýbou děním v České republice? 

Člen volební komise agitoval ve volební místnosti za Blok proti islamizaci

Místopředseda volební komise v Pardubicích vítal voliče v tričku s přeškrtnutou mešitou.

Ze zákulisí: Podívejte se, jak Deník „upekl“ předvolební superdebatu

/VIDEO/ Zajímá vás, co se dělo v zákulisí, než desítka volebních lídrů nastoupila před kamery? Podívejte se na desetibodový recept, jak upéct předvolební superdebatu krok za krokem.

Ve Zlíně řádí semaforový fantom. Hazarduje se životy lidí

Prosím o opravu otočeného semaforu v ulici Díly I, zní nezvyklá žádost paní Lídy. Představte si, že přijedete na křižovatku. Signál na semaforu svítí, vy na něj ale nevidíte. Někdo jej totiž právě takto otočil, a tak nevíte, jestli můžete do křižovatky vjet, či ne.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení