PES

U dětí pes může působit jako výchovný prvek a může je naučit zodpovědnosti. Neboť starost o psa zahrnuje řadu činností, počínaje každodenním venčením a cvičením až po pravidelné návštěvy veterináře.

Jak ale vybrat správně z více než stovky plemen? Větší trpělivost s dětmi mají například labradoři nebo zlatí retrívři, při troše dobré vůle ale mohou dostat šanci i další – například boxer, bígl či maltézský psík. Nehledě na rasu je však každý pes individualitou, a proto je nutné znát co nejvíce informací o jeho povaze i potřebách. Například zda má předpoklady se bezpodmínečně podřídit, není agresivní k ostatním psům, má vyrovnaný temperament a rád si hraje. Podobné vlastnosti psů mohou být v rodině s dětmi výhodou.

Je ale potřeba mít na paměti, že menší dítě ještě nebude schopno se o psa výhradně postarat. Zodpovědný a samostatný přístup dokáže dítě ke zvířeti zaujmout zpravidla ne dříve než kolem osmi až desti let. Ještě před příchodem pejska je vhodné dítě poučit, jak se k němu správně chovat, jak číst jeho psí řeč a co z toho vyvozovat. Pamatujte i na to, že dítě bude mít snahu napodobovat vše, co uvidí se psem dělat dospělého.

KOČKA

Na rozdíl od psa se kočky nemusejí venčit a odpadá také mnohdy náročný výcvik. Na druhou stranu je kočka poněkud plaché zvíře a hlasitý dětský smích či jekot v ní probouzí nedůvěru, stejně jako tahání za ocas nebo časté nošení z místa na místo.

Nejpravděpodobněji se děti sžijí s koťátkem, které je přizpůsobivější než dospělá kočka. Vhodným plemenem může být například siamská kočka, která je aktivní, hravá a mnohdy je i svolná naučit se poslušnosti, například aportovat jako pes.

S novým mazlíčkem je potřeba nejprve navázat tělesný kontakt, zpočátku jen na pár minut denně. Malé koťátko vyžaduje i dostatek podnětů pro hru, pohlazení a občas nějaký ten pamlsek. Je ale potřeba, aby dítě respektovalo potřeby zvířete – nerušilo ho při jídle či hygieně, ale také schválně nenarušovalo jeho skrýše a pozorovatelny, na kterých si kočka zakládá. Co také rozhodně neocení je zbytečné či nepřiměřené trestání za její chyby. Kočka pak může ztratit motivaci ke hře i k mazlení.

HLODAVEC

Zaopatřit některého z menších hlodavců by se mohli naučit už i předškoláci. Na rozdíl od větších mazlíčků těmto převážně postačí, když budou mít ve svém pelíšku čisto a podestláno a samozřejmě nebudou strádat žízní a hladovět.

Většina z nich je navíc ochotná se mazlit a někteří lační i po fyzické aktivitě, takže je o zábavu postaráno. Je třeba ale počítat s tím, že například myšky, potkani či křečci jsou noční tvorové, a tak mohou být ve dne i leniví. Aktivními přes den jsou zcela jistě osmáci, kteří se lehce nechají namotivovat.

Menším dětem bude možná vyhovovat spíše morče, které je klidnější, rádo se mazlí a dokáže i usnout na ruce. Kromě toho nemá vyvinutý obranný kousací reflex, a tak odpadají obavy z možného ublížení. Ostražitosti je ale potřeba při vypouštění všech těchto mazlíčků do volného prostoru.

přínosZvíře je ideálním kamarádem a společníkem pro jedináčky a introvertně založené děti. Pravidelný kontakt se zvířetem zbavuje stresu a kompenzuje životně složité situace (rozvod rodičů, smrt v rodině). Starost o mazlíčka učí zodpovědnosti, zároveň u dítěte vzbuzuje více tolerance a empatie.

Lenka Vašková