Zadluženost podniků v květnu meziročně vzrostla o téměř 34 miliard korun na 963,3 miliardy Kč. Ve srovnání s předchozím měsícem byla vyšší o více než devět miliard korun.

Jednodenní vklady domácností u bank a finančních institucí vzrostly proti dubnu o 869 milionů Kč na 1,11 bilionu korun. Meziročně se zvýšily o téměř 74 miliard korun.

Vklady domácností s výpovědní lhůtou, mezi které patří například termínované vklady, v květnu meziročně klesly o 10,4 miliardy korun na 331,9 miliardy korun. Ve srovnání s předchozím měsícem byly nižší o 2,6 miliardy ko­run.

Zadluženost jednotlivých sektorů české ekonomiky zvolna stoupá, stále však patří mezi jedny z nejnižších v Evropě, řekl analytik Patria Finance David Marek. Poměr dluhů domácností k jejich disponibilním příjmům dosahuje 58 procent. Průměr v eurozóně je 98 procent a například v Nizozemsku činí 249 procent, v Dánsku dokonce 268 procent.

Zadluženost firem činí 47 procent HDP, v eurozóně je obvyklá dvojnásobná úroveň. Ve srovnání s jinými zeměmi se české firmy více spoléhají na vlastní kapitál a vytvořené zisky. Nejzadluženější nefinanční firmy má Irsko (222 procent HDP) a Lucembursko (202 procent HDP).

Celkem dluh veřejného sektoru, firem a domácností dosahuje zhruba 120 procent HDP, zatímco v eurozóně převyšuje 250 procent HDP. V Irsku celkové zadlužení dosahuje více než 430 procent HDP, v Portugalsku a na Kypru překračuje 340 procent HDP.

Z pohledu finanční stability je podle Marka situace v ČR stále příznivá a bankovní sektor by nemělo ohrozit ani zhoršení ekonomické situace a případné zvýšení počtu nesplácených dluhů. Nicméně pozornost si zaslouží stoupající zadluženost domácností a samozřejmě také vlády, dodal.

Centrální banka poskytuje statistiku každý měsíc v národním měnovém přehledu. Ten se odvozuje z bilancí měnových finančních institucí, jež zahrnují vedle centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v Česku také fondy peněžního trhu, úvěrní a spotřební družstva.