Předpokladem pro pěstování dýně je především dostatek místa, za ideální se považuje vzdálenost nejméně sto centimetrů mezi jednotlivými rostlinami. Jinak je dýně v podstatě „skromná" a vyroste takřka všude (na sluníčku, ale i v polostínu). Co ale nelze ošidit, je její zálivka. Samotný plod (bobule) je z větší části tvořen vodou. Kropit se doporučuje spíše ke kořenům, a rozhodně ne na listy, které by mohly začít uhnívat. Zralá dýně se ohlásí podle praskajícího stonku, samotný plod by při sklizni měl být tvrdý a matný.

Zdravý pomocník

Dýně se cení především pro velké množství živin. Obsahuje provitamin A a vitaminy B a C, sacharidy, bílkoviny, vlákninu, hořčík, železo a vápník. Příznivé účinky dýně zřejmě neznají mezí. Napomáhá při odstraňování škodlivin ze střev, podporuje trávení, posiluje imunitní systém, působí protizánětlivě. Také údajně uklidňuje nervy, usnadňuje činnost srdce, snižuje hladinu tuků v krvi, pomáhá při ateroskleróze, revmatismu a dně. Semena se díky obsahu zinku považují za přírodní afrodiziaka a pro svou sílu jsou někdy označována jako štýrská viagra.

Kromě toho mají projímavé účinky a napomáhají léčbě chorob močového měchýře a močovodů. Dýně se take používá v tradiční asijské medicíně pro léčení problémů se slezinou, slinivkou břišní a žaludku.

Kterou vybrat?

Zeleninové dýně mohou být výborným zpestřením podzimního jídelníčku. Mezi nejoblíbenější patří hokaido, mimo jiné proto, že se nemusí loupat. Lze z ní uvařit výživnou polévku, ale také ji dusit nebo zapéct. Za zajímavou a take velmi chutnou se považuje i špagetová dýně, která má chutnou dužninu a navíc i jednu zvláštnost. Při tepelné úpravě se rozpadá na jemná vlákna připomínající špagety. Z toho vyplývá i její využití na výrobu dýňových špaget. Jsou bohatější na živiny než klasické těstoviny.

Chuťově i vzhledově vynikající dýní je také lakota, která je populární především v Americe. Její oranžová dužina je nasládlá a chutná po oříšcích. K přednostem dýně obecně patří také to, že je nejen chutná a bohatá na živiny, ale také dlouho vydrží. Pokud ji ovšem uskladníte na suchém a chladném místě.

DÝŇOVÁ POVIDLA

Suroviny:
2 kg dýně, 500 g kyselých jablek, 500 g cukru, pomerančová kůra

Příprava:
Dýni oloupejte, nakrájejte na kostičky a vložte do hrnce. Přidejte asi 300 ml vody a rozvařte. Přidejte rozvařená kyselá jablka, přisypejte cukr, pomerančovou kůru a promíchejte. Směs vařte, dokud nezhoustne. Plňte do skleniček a sterilizujte 20 minut při teplotě 85 °C.

DÝŇOVO-ČOČKOVÁ POLÉVKA

Suroviny:
0,5 kg očistěné dýně hokaido, 150 g červené loupané čočky, 1 větší cibule, 3 lžíce panenského olivového oleje, biokoření a bylinky (2 hrsti čerstvého tymiánu, čerstvého rozmarýnu a dobromysli), 1 zeleninový bujón, česnek, citrónová šťáva, sůl dle chuti

Postup:
Vydlabejte z dýně semínka (nemusí se loupat). Nakrájejte cibuli, omyjte čočku a nechejte ji okapat v cedníku. Osmažte cibulku a přidejte česnek, koření, čočku a trošku oleje. Nakonec přidejte na kostky pokrájenou dýni a zalijte vývarem nebo vroucí vodou. Přiveďte k varu, přidejte bylinky a vařte 20 minut do změknutí dýně. Rozmixujte a přeceďte ji přes síto. Servírujte s opraženými dýňovými semínky či vlašskými ořechy.

Lenka Vašková