Zakladatel hodinové dílny Američan Hank Duke pracoval původně ve Švédsku jako „hodinový manžel" a kromě toho rekonstruoval byty. Bydlel kus za Stockholmem s tím, že většinu zakázek měl v centru. Podobně na tom byla spousta jeho kolegů řemeslníků. Tehdy je poprvé napadlo pronajmout si společnou dílnu v centru, kde by měli potřebné nářadí a vybavení. Nápad se ale nakonec neuskutečnil a zrealizoval se, až když se Hank přestěhoval do Prahy. Většinu nářadí již měl, zkušenosti také, a tak stačilo najít prostory a dílna byla na světě.

Nová dílna však neslouží jen pro partu řemeslníků, ale všem zájemcům včetně amatérů. „Přizpůsobovali jsme se tomu, co chtějí a co si na nás vymyslí. Podobná místa už fungují v zahraničí, například ve Spojených státech nebo v Německu," říká zakladatel dílny Hank Duke.

Pro začátečníky i profesionály

Na nedostatek klientů si Duke ve své dílně rozhodně stěžovat nemůže. Do pražské DIY chodí nejrůznější typy kutilů od úplných začátečníků až po zkušené řemeslníky, kteří třeba mají svou dílnu, ale chybí jim určitý druh nářadí.

„Začátečníci chodí na kurzy, kde si můžou spoustu nářadí a materiálů vyzkoušet, osahat a pak zjistí, co je vlastně baví. Naše prostory si pronajímají i lidé, kteří mají svoje civilní zaměstnání a líbí se jim myšlenka DIY, protože nechtějí nakupovat ve velkých marketech. Tito většinou kutí odpoledne a o víkendech. Chodí k nám ale také absolventi technických škol, kteří rozjíždí vlastní podnikání a nejsou tak daleko, aby se jim vyplatila investice do vlastní dílny, nebo jen hledají prostory pro práci na prototypu, který si pak nechají někde vyrobit ve velkém. Nechybí tu ani bývalí řemeslníci, kteří už svoje řemeslo již neprovozují, ale chtějí si něco vyrobit. A chodí i tací, kteří práci v hodinové dílně dostali od někoho jako dárek," doplňuje Hank Duke. Dílna funguje podobně jako například hala pro sportovní aktivity. Stačí si vybrat typ členství (podle předpokládaného počtu hodin) a podle individuálních schopností je každému nabídnuta i profesionální pomoc. Většinu klientů tvoří muži, kterých je dvakrát tolik než žen.

„Záleží na tom, co který klient potřebuje, jakou má zkušenost a jaké nářadí chce používat. Naprostí začátečníci nejprve absolvují základní kurz, kde se dozví co a jak. Ale i potom jim při práci poradíme. Nejsme tu jen pro profesionální řemeslníky, naopak," vysvětluje Duke s tím, že největší zájem je o základní kurz práce se dřevem a základy svařování, oblíbené jsou ale také kurzy šití či designování.

Ženy zajímá dřevo a sítotisk

Častými účastnicemi kurzů jsou i ženy, které zajímá především práce se dřevem a sítotisk. „Hodně u nás pracují páry společně, vyrábí něco do bytu nebo dárek pro společné známé," doplňuje Hank Duke. Mathieu, který byl jedním z prvních kutilů v DIY, si nejprve přišel zkusit opravit židli, pak starý nábytek a nakonec si v dílně postavil stůl podle předlohy od oblíbených designerů z Chicaga. „Nikdy dřív jsem se dřevem nepracoval. A zjistil jsem, že mě tohle fakt baví," říká na adresu DIY.

V nových prostorách

Splnit svůj sen si zde přišel i bývalý IT konzultant Vašek, který se rozhodl založit v Praze bar a nabízet v něm speciální pití – cidery. Po absolvování dvou kurzů si Vašek v dílně sám vyrobil většinu vybavení do baru. „A to jsem předtím v podstatě neuměl ani uříznout polínko," říká.

Takto vznikla v dílně celá řada dalších výrobků jak nových (vánoční stromeček svařený ze starých jízdních kol, postel z palet, pojízdný gril z barelu), tak i těch starších, které zde získaly „novou tvář".

Z původního místa na Žižkově se dílna nedávno musela přestěhovat do nových prostor v Holešovicích a v budoucnu se plánuje rozšíření nabídky kurzů včetně těch jednorázových. „Hledáme i potenciální lektory a ti se mnohdy rekrutují z profesionálů, kteří sem přijdou zrealizovat svůj projekt " dodává Hank Duke.

Lenka Vašková, Zdroj: Diypraha.cz