Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Japonská kamenná zahrada: Jak o ní mluví zakladatel?

Letos je tomu přesně patnáct let od doby, kdy začal budovat u svého rodinného domu ve Sněžném na Novoměstsku svoji japonskou kamennou zahradu, která je koncipována v duchu buddhistických a šintoistických tradic. Vše začalo na louce o rozměrech 70×15 metrů čtverečních a sto nákladními automobily s hlínou, výkopovou zeminou a kameny. A přestože Pavel Šimon razí heslo, že vše dělá příroda a on se snaží u toho nezavazet, jeho práci na zahradě oceňuje několik tisíc spokojených návštěvníků za rok.

29.3.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/David Taneček

Pane Šimon, máme tu jaro se svým všudy a majitelé zahrádek se už činí. Co Vy a Vaše japonská kamenná zahrada, předpokládám, že i Vy určitě nevíte, jak se říká, kam dříve skočit…

Na jaře je opravdu na zahradě práce přehršle. Namátkou mohu zmínit hrabání, přesazování bonsají či promlouvání si s krtky o neútočení. (smích)

Zapojujete do údržby zahrady rodinu, nebo zvládáte všechno sám?

Na zahradě většinou pracuji sám. Rodina má jiné zájmy. Manželka je výtvarnice, děti zajímá sport. Někdy však je potřeba společné úsilí, takže v tomto případě pracujeme společně. Já ale razím heslo: „vše dělá příroda, já se snažím u toho nezavazet…"

Za ty roky, kdy o ni pečujete, jste ji bezpochyby také rozšířil a doplnil o další prvky typické právě pro asijské zahrady. Jakou plochu momentálně Vaše zahrada vůbec zabírá? Pokud se nepletu, lze v ní nalézt dvě části. Můžete říci jaké?

Japonská kamenná zahrada se rozkládá na více jak pěti tisících metrech čtverečních a je rozdělena na dvě části, a to konkrétně na suchou a vodní. Přičemž suchá část představuje horskou scenérii s pramenem řeky a horským jezerem a mokrá část, tedy protékající voda, dává zahradě nový rozměr. Vše pak doplňuje mimo jiné velké množství kamenů.

Používám místní kámen, svrateckou dvojokou rulu hrubozrnnou. Ty menší kusy jsou sebrané z pole, odkupuji je od družstva. S většími mi pomůže syn. Ty veliké ale mají i osm tun, s jejich položením musí pomoci jeřáb s tím, že jeho obsluha musí být trpělivá. Když totiž balvan položíte, není to vždy stoprocentní. Než najdete pohledovou stranu, musí se náklad třeba i několikrát zvedat a pootáčet.

Základem japonských zahrad je kombinace živých a neživých prvků jako rostliny, kameny a voda. Bavili jsem se již o kamenech, vodě … Otázkou mířím tedy k rostlinám, k bonsajím, které pěstujete. Kolik jich vlastníte?

Počet bonsají je různý, dalo by se říci pohyblivý. To proto, že část z nich je rovněž prodejní. Mohlo by jich být v rozmezí tak od 150 do 200 kusů.

Prozraďte, jak a kde získáváte rostlinky na bonsaje?

Rostliny získávám buď ze semen pod matečním stromem, nebo jde o náletový materiál. Ale dominantní je spolupráce se školkami v Litomyšli, odkud vozím kontejnerované rostliny. Pro bytové bonsaje využívám spolupráci s bonsajisty v České republice a přes zahradnickou firmu vozíme rostliny z Asie.

Co Vás v zahradě nejvíc těší? Máte nějaký oblíbený kout?

Celá zahrada. Já to takhle neberu. Mám rád každý kámen, který tu je, každý stromek, každou rostlinu, každé stéblo trávy, prostě jsem tady spokojený. A to je důležité.

A propos, jak už jsem se v úvodu rozhovoru zmínila, Vaši japonskou kamennou zahradu ve Sněžném si mohou prohlédnout zájemci z řad veřejnosti. Jaká je návštěvnost z jejich strany a přijíždí také z jiných koutů České republiky, než je kraj Vysočina?

Na nezájem si nemohu stěžovat. V loňském roce navštívilo zahradu osm tisíc lidí. Přijíždějí z celé České republiky a nejenom to. I ze zahraničí. Zde bych chtěl vyzvednout dobrou spolupráci s Informačním centrem v Novém Městě na Moravě.

Kdy mohou lidé navštívit Vaší japonskou kamennou zahradu?

Ve školním roce od pondělí do pátku v čase od 15 do 19 hodin, o víkendu od 9 do 19 hodin. V době prázdnin pak rovněž od 9 do 19 hodin.

Každým rokem právě pro příchozí připravujete v zahradě něco nového. V roce 2010 to byla, tuším, kamenná scenérie, která symbolizovala evropské rozvodí procházející přes Vysočinu. Co to bude v letošním roce?

Letos chceme zahájit stavbu zimní zahrady, měla by do budoucnosti pomoci překlenout zimní období – doposud byl trochu problém se zazimováním bytových bonsají a případným prodejem.

Autor: Zlata Ptáčková

29.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Robert Plaga.
12

Plaga nejdřív učil o porcování medvěda, teď sestavuje školský rozpočet

Ilustrační foto.
12 33

Asfaltování za sněhu. Silničáři opět dohánějí resty

Podruhé narozen pod koly tramvaje a padlý symbol Vánoc: nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 11. prosince 2017.

Americký přeběhlík do Severní Koreje zemřel, bylo mu 77 let

Zřejmě jediný známý přeběhlík ze Spojených států do Severní Koreje, seržant americké armády Charles Jenkins, zemřel ve věku 77 let v Japonsku. V Severní Koreji prožil bezmála čtyřicet let

Vánoce v cizině. Pelta tvrdí: Nový předseda bude zvolen

Za normální situace by jezdil po republice. Od Aše až po Havířov by sháněl podporu. Sliboval, přemlouval, lobboval. Jenže nemůže. Ať už dnešní volební valná hromada fotbalové asociace dopadne jakkoliv, Miroslav Pelta zůstane stranou. „Nekandiduji na žádnou funkci,“ poznamenal Pelta v exkluzivním rozhovoru pro Deník.

Bio, raw, bezlepkové i tradiční. Cukráři jsou zavaleni objednávkami

/INFOGRAFIKA, ANKETA/ Vánoční pečivo v Praze ještě objednat lze, ale cukráren s volnou kapacitou každým dnem ubývá. Kilo vyjde průměrně na 600 korun. K dostání jsou i varianty bezlepkové, bezlaktózové či raw, tedy syrové.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT