„Tu správnou atmosféru středozemí je možné navodit nejen použitím typických rostlin, ale i barev nádob a nábytku. Zapomíná se také často na vodní plochy či prvky s tekoucí a stříkající vodou, které jsou pro jih tak typické," říká zahradní architektka Magda Myšková-Kaščáková.

„Přesné středomořské zahrady ale nejde dosáhnout. I když se u nás dost otepluje. Máme totiž jinak fázované deště," vysvětluje. Pokud se rozhodnete středomořské zahradě co nejvíce přiblížit, zakládejte ji v podmínkách slunečných, nejlépe na jižní či jihozápadní straně. Můžete ji založit ve svahu, na terase i na balkoně, kde stačí pár truhlíků pro dosažení prázdninové atmosféry. Pro středomořské rostlinky jsou lepší písčité půdy, naopak se nehodí těžké či jílové.

Rozhodně neplatí, že jižní fauna přežije jen na jihu. Zkušení pěstitelé si s ní dobře poradí i v tuzemských podmínkách a bez skleníku. Některé rostliny ale samozřejmě potřebují na mrazy připravit – zakrýt, přestěhovat na zimní zahradu nebo do interiéru… Jaké rostliny ale vybrat, aby přestály i českou „Ladovskou" zimu?

Vzrostlé stromy

Jestli chcete mít všechno hned, asi vás následujcí věty moc nepotěší. Základem středomořské zahrady totiž musí být vzrostlé stromy. Jestli nemáte hluboko do kapsy, můžete vzrostlé stromy koupit a nemusíte léta čekat, až vyrostou. Do středomořského typu zahrady se výborně hodí například araukárie, která zvládá přezimovat i v českých podmínkách. Dalším základním kamenem zahrady v mediteránním stylu by měla být borovice himálajská (má dlouhé tenké jehlice) nebo pinie. Charakteristickou dřevinou v jižanské zahradě je i cypřiš pravý, který má zajímavou korunu – sloupovitě vzpřímený růst. Oproti tomu třeba pinie připomíná spíše deštník.

Pokud je umístíte spolu, budou tvořit zajímavý kontrast. Nejsou však příliš zimovzdorné. Zkuste to s nimi tedy raději na jižní straně, chráněné domem. Jestliže se bojíte, že zdejší zimu nepřežijí, můžete jako alternativu vysadit borovici kleč nebo jalovec virginský. Na české zahradě se dobře daří i juce a agáve. Sázejte je na jižní stanoviště a chraňte je před větrem. Nejlepší je umsítit je do mírného svahu, protože pak od nich bude odtékat voda. Typickou květinou pro Středomoří jsou ibišky, přestože pocházejí z Číny. Jejich velké květy provoní večery strávené na zahradě se skleničkou vína. Usaďte je nejlépe do velkých květináčů a na zimu je přeneste do interiéru.

Na českých zahradách se už definitivně zabydlela levandule. Pro pěstitele je to často první rostlina, která se jim vetkne do mysli ve spojení se středomořským klimatem. Je náchylnější na mráz, proto ji zahradníci doporučují pěstovat spíše v truhlících. Záhony doplní i třeslice prostřední, která má velice pěkné květenství, nebo pryšec myrtovitý. Zasadit můžete i smělek sivý a okrasný česnek. Jeho kulaté fialové květenství ozvláštní každé místo. „Další trvalky a trávy ve středomořském duchu jsou gaura, řebříček tužebníkovitý, mavuň červená, osinatec třtinový nebo kostřava sivá. Z popínavých rostlin se dají použít například trubač kořenující, vistárie nebo přísavník," vypočítává expertka Magda Myšková-Kaščáková. Při dobrých podmínkách udělá zázraky i réva vinná.

Pro zkušené pěstitele

V suchých oblastech se daří též citronovníku, který vytvoří zhruba metr vysoký keřík. Kvůli jeho citlivosti na mráz je lepší se o něj před nepříznivou předpovědí řádně postarat. Zkušeným pěstitelům se podaří vypěstovat i další citrusy, ty je ale vhodné sázet spíše do květináčů a na zimu přesouvat do interiéru. Zkuste třeba mandarinku. Za pár let se dočkáte i prvních plodů – byť půjde třeba jen o dva nebo tři kousky, udělají vám radost. V suché a písčité půdě se můžete pokusit vypěstovat tamaryšek, kterému se přezdívá také židovník. Přežije i silnější mrazy. Roste na písčité půdě a dlouho růžově kvete. A co palma? Pokud vyberete tu správnou, obejde se bez pravého jižanského žhavého léta a zvládne i krutou zimu. Některá přečká dokonce i 20stupňový mráz. Mezi takové mrazuvzdorné druhy patří třeba palma konopná.

Středomořské národy milují čerstvou a svěží kuchyni, proto na zahradě mají zasazenou spoustu bylinek. Které se uchytí i v našich podmínkách? „Třeba šalvěj, dobromysl nebo rozmarýn," vyjmenovává Magda Myšková-Kaščáková. Zkusit pěstovat můžete také estragon a voňavou bazalku. I máta se ke Středomoří hodí. Rohodnete-li se pro ni, nemusíte se omezovat jen na klasiku. K dostání je i netradiční jahodová nebo citronová varianta.

Abyste dosáhli té pravé středomořské atmosféry, nesmíte zůstat jen u rostlin. Přidejte i další prvky. „Výhodné je využít kamenité plochy či kombinace se štěrkem. Kameny poslouží třeba jako nášlapy," uzavírá odbornice.

JAK PĚSTOVAT LEVANDULI

Kdyby levandule uměla mluvit, řekla by si o suchou a lehkou zeminu a dostatek slunce. Vysaďte ji (ať už na záhoně nebo v truhlíku) ze semen. Vysejte je do misky a vzrostlé sazeničky pak později přesaďte. Můžete ji množit řízkováním. Pravidelně ji zastřihujte a prořezávejte (v březnu až dubnu o třetinu). Při silných mrazech ji přikryjte chvojím, aby vaši zahradu ozdobila i příští léto.

TYPICKÉ JSOU VODNÍ PLOCHY

Italové a další národy nemají na svých pozemcích jezírka, ale spíše fontánky či vodopády. Zurčící voda jim připomíná šumění moře. A díky tomu, že je tekoucí, nepřitahuje večer komáry. Při vytváření středomořské zahrady volte výrazné barevné kontrasty. Modrou propojte s oranžovou, ke žluté přidejte zelenou. Základní barvou je ale bílá, která odráží sluneční paprsky.

Michaela Červená