Od začátku března proto přijímají na městském úřadě žádosti zájemců, kteří chtějí starý kotel vyměnit za nový, který už bude splňovat přísnější emisní limity.

„Cílem je zrušit ve městě a v osadách staré kotle, které špatně spalují a kouří a lidem pomoci buď finančně, nebo s odbouráním administrativní bariéry, pomoc se žádostí, s platbou za audit, na který se lidem nechce moc peníze vydávat," shrnul podstatné informace ke dvěma připraveným opatřením na změnu starých kotlů za nové vedoucí odboru životního prostředí MěÚ Vimperk Josef Kotál.

Nová zelená úsporám je jedním z opatření. Pokud se budou chtít majitelé starých kotlů zapojit do tohoto programu, město jim pomůže s administrací žádosti. Má to ovšem jedno úskalí do budoucna. „Problém je v tom, že tímto způsobem pak budou muset lidé v novém kotli topit například peletkami, což se prodražuje," upozornil Josef Kotál.

Město bez kouře

Právě z tohoto důvodu nabízí město zájemcům o výměnu starých kotlů na tuhá paliva druhou možnost nazvanou Město bez kouře, která navíc nevylučuje dál topit například hnědým uhlím. „Podmínkou je vyměnit starý kotel za nový, který bude mít automatické přidávání a splní minimálně třetí emisní třídu. V tomto případě město nabízí přímou finanční podporu úspěšným žadatelům až do výše patnácti tisíc korun," doplnil Josef Kotál.

Myslet dopředu by se mohlo vyplatit. Podle návrhu nového zákona by totiž nejpozději do roku 2022 i lokální topeniště měly splňovat přísné emisní limity. Těm vyhovují například i kotle třetí emisní třídy, které navrhuje v opatření Město bez kouře i město Vimperk majitelům starých kotlů k jejich výměně. To ovšem neznamená, že nový kotel vydrží navěky.

Sto padesát tisíc korun

Celková částka, kterou hodlá město Vimperk podpořit výměnu starých kotlů, činí sto padesát tisíc korun s tím, že úspěšný uchazeč může získat maximálně patnáct tisíc. Prostými počty pak vychází, že uspokojit bude možné maximálně patnáct zájemců. Nevyhovujících lokálních topenišť na tuhá paliva je ale ve městě rozhodně víc. „Už jsme se o tom bavili i s radními a pokud bude zájem větší, najdou se v rozpočtu další prostředky a bude vůle zastupitelů, neměl by být problém posílit prostředky na podporu výměny kotlů," dodal vedoucí odboru životního prostředí.

Kolika domů by se možná výměna mohla týkat, si Josef Kotál odhadnout netroufá. „Sám bydlím nad náměstím, a když se občas dívám dolů na město, vidím kouřit tak do deseti komínů, z nichž kouř dokáže zamořit celé město. Možná je to málo, ale i kdyby zmizelo jen těch deset, bude to ve městě rozhodně znát," věří Josef Kotál.

Není výjimkou, že si v minulosti při plynofikaci pořídili majitelé rodinných domků plynový nebo kombinovaný kotel. S rostoucí cenou plynu se pak buď vrátili k tuhým palivům a plynový kotel nahradili kotlem na uhlí, nebo v kombinovaném kotli topí výhradně jen tuhými palivy. „V případě našeho opatření Město bez kouře by to problém nebyl, protože zásadní pro nás je zamezit horšímu spalování a zakouření města. Jestli má někdo plyn a přesto kvůli jeho ceně dál topí uhlím, v případě výměny kotle za modernější s podstatně lepším spalováním zmizí zdroj znečištění a v tom ho určitě podpoříme. Rozhodně nebudeme posuzovat, jestli má možnost ještě topit plynem, pro nás bude podstatné, že vymění kotel na tuhá paliva," podotkl Josef Kotál.