Potvrdí to snad každý odborník, který kdy byl na konferenci či obchodním jednání v bohatých arabských zemích Perského zálivu. Pokud s ohledem na místní klima vyrazil v letním oblečení, po pár hodinách vycházel prokřehlý a nastydlý z jednacího sálu, luxusně vymraženého na patnáct stupňů.

„Když si pacient stěžuje na opakované škrábání v krku a časté rýmy, nejprve se ho ptám, jestli nepobývá v klimatizovaném prostředí,“ říká MUDr. Dagmar Fiedlerová, imunoložka.

Alergoložka Petra Dohnalová dokonce varuje: „Když se z příliš chladné kanceláře vydáte do horkých ulic, můžete si způsobit srdeční příhodu.“

Klimatizace je totiž pro organismus něco zcela nepřirozeného. Lidské tělo je po tisíciletí zvyklé vyrovnávat se s teplotami během hodin a dnů, ale najednou mu působíme teplotní šoky z minuty na minutu.

To je náročné pro každý organismus, zejména když se přechody teplo - zima rychle střídají, například když několikrát za hodinu vystupujeme z klimatizovaného auta do rozpálené ulice.

Jak klimatizovat?

Rizikem je i dlouhodobý pobyt v silně klimatizovaném prostředí. Pokud například dorazíme zpocení do kanceláře a na odhalený zátylek nám celých osm hodin fouká proud sotva dvacetistupňového vzduchu, odcházíme s hlavou ztuhlou v pozici, z jaké jsme se celý den dívali na monitor počítače. Místnost bychom měli klimatizovat s rozumem- teplotu vnitřního prostředí ochlazovat zhruba o 5 až 8 stupňů Celsia. Takže když je venku 33 °C, v klimatizovaném interiéru si můžeme vytvořit 25 °C. Pěkných pětadvacet stupňů je nakonec pro naši zeměpisnou polohu obvyklá letní teplota.

Hůře než předci

„Paradoxem moderního a pohodlného způsobu života je, že sliznice našich dýchacích cest jsou často v horším stavu, než tomu bývalo u méně pohodlně žijících předků,“ připomíná imunoložka Fiedlerová. „Sliznice dýchacích cest jsou přitom hlavní vstupní branou respiračních infekcí, jako rýma, kašel, chřipka a záněty dýchacích cest“, dodává.

Problém přináší i instalace zařízení. „Pokud venkovní ventilátor recykluje vzduch ve špatně větraném prostoru, dostáváte ho sice chladný, ale nekvalitní,“ říká technik klimatizací Vojtěch Uječka.

Vysvětluje tím, proč lidi z klimatizace často bolí hlava. Zdravotní rizika může způsobit i větrák, který vysouší pokožku a způsobuje pálení očí.

Riziko infekcí

Méně kvalitní druhy klimatizací nebo ty, které z nejrůznějších „úsporných“ důvodů neprocházejí předepsanou údržbou, mohou riziko infekcí zvyšovat. V tekutině klimatizačního zařízení se totiž mohou rozmnožit patogenní organismy, například bacily. Ty pak vesele cirkulují v ovzduší celé klimatizované budovy či vozidla.

Na někoho dokonce působí klimatizovaný prostor „divným“, stísňujícím dojmem. To může souviset s faktem, že kvůli klimatizaci musejí být všechna okna zavřená a lidé se pak v budově cítí tak trochu jako v pasti.

Přes všechna negativa zažívá klimatizace svůj boom. „Počet zájemců o klimatizaci stoupá rok od roku,“ říká Vojtěch Uječka.