Na jednu stranu prý přežívají na stromech a rostlinách škůdci, jako jsou různé larvy, vajíčka, housenky, mšice, ale také plísně, které by mrazy pod mínus patnáct stupňů Celsia zlikvidovaly, na druhou stranu mírná zima, která letos panuje, nepoškodila citlivé rostliny, tedy broskvoně, meruňky či mandloně, které mívají za normálních okolností problémy s přezimováním.

Strach budeme mít až do konce května

„Teď nastane situace, která bude trvat až do konce nebo minimálně do druhé poloviny května. Jakmile totiž odkvetou broskvoně a meruňky nebo začnou alespoň rašit, budeme mít obavy, aby nepřišel mráz, který by je spálil. V té době, kdy tyto stromy odkvetou, stačí třeba teploty okolo nuly a veškeré plůdky opadají," vysvětlil Ivan Dvořák.

Na co je naopak údajně průběh této zimy velmi dobrý je na přezimování ozimých odrůd zeleniny. Tyto rostliny nedostaly žádnou ránu a mohou tedy v klidu růst a vegetovat.

„Takže abych to shrnul. Tam, kde se řádně neošetřuje postřiky a podobně, bude zřejmě velký problém se škůdci. Ovšem zahrádkáři, kteří počítali s teplou zimou a vysadili ozimé nebo zimní odrůdy zeleniny mohou být maximálně spokojení. I v polovině února mají na svých zahrádkách například stále krásnou růžičkovou a kadeřavou kapustu, jelikož nepřišly žádné mrazy, které by tuto zeleninu poškodily," pokračoval odborník.

Jarní cibuloviny už vykukují ze země

Únor se přehoupl do své druhé poloviny, venkovní teploměry ukazují stále teploty v plusových hodnotách a meteorologové nepředpokládají, že by měla v následujících dnech přijít opravdová zima. Přesto nemají zahradníci a pěstitelé vyhráno. Některé jarní cibuloviny jako jsou krokusy, narcisy a tulipány už začínají vykukovat ze země a v případě, že by nyní napadal sníh a začaly velké mrazy, nadzemní části rostlin by to s největší pravděpodobností nepřežily.

„To je z okrasné zahrady. Z té ovocnářské se už na dost místech začínají probouzet meruňky a broskve. Takže větší mrazy by tyto teplomilné odrůdy ovocných stromů zcela jistě poškodily. Když ten strom spí, tak vydrží třeba mínus 20 až 25 stupňů Celsia. Ale jakmile se začne probouzet, vydrží třeba jen mínus deset, protože je tam už míza a strom není vůči mrazům tak odolný," podal odborný výklad Ivan Dvořák.

„Ještě kdyby napadl nejdřív dostatek sněhu a teprve potom přišly mrazy, rostlinám, které jsou nízko nad zemí, by to nevadilo. Ovšem holomrazy, to by bylo velice zlé. Většina rostlin v přízemní vrstvě by odešla. Je relativně teplo a všechno se probouzí," zdůraznil pracovník Českého zahrádkářského svazu.

Zahrádkáři věří, že vody bude dostatek

A co voda, která bude z tajícího sněhu na jaře chybět? V tom zkušení zahrádkáři problém nevidí. Míní, že z podzimu v zemi nějaká voda zůstala a pokud bude normální jaro s klasickým množstvím srážek, žádný problém by nastat neměl.

Nepřítelem všech zahrádkářů je krtek

Co ale trápí snad úplně každého, kdo má byť malou předzahrádku před svým domem jsou krtci a myši. Všichni se shodují na tom, že dřív neexistovalo, aby v zimě zakopávaly o čerstvé krtince, a nebo aby v únoru ryly myši v trávnících. Navíc boj s těmito škůdci má předem jasného vítěze. Člověk to bohužel ale nebývá.