Konkurenční výhodou lišejníků je, že snášejí velké výkyvy obsahu vody ve stélce. Když obsah vody klesne, vstupují lišejníky do stavu známé­ho jako kryptobióza. V tomto stavu dokážou vzdorovat i překvapivě nehostinným podmín­kám. Důležité je i to, že lišejníky nemají kořeny, a proto nepotřebují stálý přísun vody. Vodu po­hlcují celým povrchem těla.

Kde jsou užitečné

Lišejníky často osídlují nově vzniklá nebo ještě neosídlená stanoviště, proto patří k pio­nýrským druhům. Na poušti zpevňují půdu před erozí, která se postupně rozkládá a do půdy dodává živiny. Tak se tvoří místo, které později mohou osídlit i další rostliny. Podobně lišejníky kolonizují též povrchy skal, kde naopak erozi podporují. Na skalních substrátech, kde hou­bová vlákna lišejníků pronikají do substrátu a navětrávají ho, vznikají primární půdy a cév­naté rostliny mohou substrát osidlovat. To může vadit například na povrchu soch. Lišejníky ale rostou také na povrchu dřevin. Zde však nejsou nikdy parazity, nekonzumují žádnou část rostli­ny ani ji netráví. Lišejníky jsou důležitým zdro­jem potravy pro některé živočichy, zejména pro soby polární, ale také pro mnoho druhů house­nek motýlů. Lišejníky však obsahují málo cukrů, a tak některým živočichům nestačí.

Jak se jich naopak zbavit

Ovocné stromy, zejména starší, jsou často pokryty mechy a lišejníky. Přitom se narušuje kůra a do pletiv stromů vznikají výtrusy různých hub a bakterie. Jejich životní činností zahnívá kůra stromů a poté zasychají větve.

Nejlepším prostředkem proti mechům a li­šejníkům je postřik pěti- až osmiprocentním roztokem zelené skalice. Postřikujeme na pod­zim nebo záhy na jaře, před rašením pupenů. Napadené větve po postřiku dobře očistěte. Velký význam má v sadu obecná hygiena. Každý rok je nutno očistit kmeny a hlavní větve od od­umřelé kůry a pečlivě je natírat vápenným mlé­kem. Vápnem bílíme brzy na jaře a bílením chrá­níme strom zároveň před slunečním úžehem.

Lišejníky se tvoří především na starších stro­mech a v přehoustlé výsadbě, případně na za­stíněném stanovišti, kde je minimální osluně­ní a proudění vzduchu. Pěstitelé jsou často přesvědčeni, že lišejník na kůře jejich ovoc­ných stromů má vliv na plodnost, což ale není pravda.

Jan Kopřiva