Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Martin Růžička: Zdravé dřevo vydrží věky

Martin Růžička bydlí v pasivní dřevostavbě, je ředitelem firmy zabývající se návrhy a realizacemi moderních dřevostaveb a o stavění ze dřeva také publikuje. Téma rozhovoru tedy bylo jasné.

20.3.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: PENATUS, s. r. o.

V čem je hlavní výhoda staveb ze dřeva oproti ostatním používaným konstrukčním materiálům?

Stavění ze dřeva a použití dřeva jako konstrukčního prvku ve stavbách je další možnost a volba, kterých můžeme použít, a klidně i ve spojení s jinými materiály, ne proti nim. Dřevo je přírodní materiál a jeden z nejvíce ověřených stavebních materiálů vůbec, který disponuje řadou nesporných výhod. Má samozřejmě i některé slabší stránky, jako ostatně všechno. V mnoha případech je využití dřeva pro stavební konstrukce prostě vhodné, ale stejně tak jsou případy, kdy je vhodnější použít třeba ocel, beton nebo některý ze zdicích materiálů.

Stále více jsem přesvědčen, že nemá smysl stavby dělit na dřevostavby, betonové stavby, zděné stavby nebo ocelové stavby, ale pouze na ty dobré, horší a špatné.

Většinu lidí asi napadne, že dřevostavba je levná a rychlá. Je to opravdu tak?

Moderní dřevostavba nebývá levnější než „ostatní" stavby, spíše naopak. Nabízí ale jinou kvalitu a jinou hodnotu především v potenciálu významných úspor provozních nákladů.

Pokud je tato hodnota vyšší než u „ostatních" staveb, měla by jí odpovídat i o něco vyšší pořizovací cena. Kvalitní, a tedy dražší, oblek z dobré vlny si pořizujeme proto, že nám bude déle sloužit a že jeho kvalita bude neustále patrná – to pak představuje vyšší hodnotu, za kterou jsem ochotni zaplatit vyšší cenu. Dřevostavba by mohla být levnější a ještě rychlejší v případě, že budeme mít podstatně větší zastoupení dřevostaveb na trhu, používat jeden konstrukční systém a řadu unifikovaných prvků, podobně jako třeba v USA a Kanadě, a jasná pravidla hry, která se nebudou neustále měnit a stále více komplikovat.

Někdo by zase mohl namítnout, že není dost bytelná. Co byste mu odpověděl?

Zajímavost
Dřevo je hojně používaným stavebním materiálem v Kanadě, Spojených státech, Skandinávii, Švýcarsku nebo v Německu. Jeho popularita se pomalu zvyšuje i v České republice. Podle údajů Ústavu racionalizace ve stavebnictví (ÚRS PRAHA) bylo v tuzemsku v roce 1997 dokončeno 87 rodinných domů na bázi dřeva, v roce 2012 jich bylo už kolem 1700. Celkem bylo v Česku v roce 2012 postaveno 17 100 nových rodinných domů, podíl dřevostaveb na našem trhu tedy v roce 2012 dosáhl téměř deseti procent a neustále roste.

Na to se dá obtížně odpovědět. Někdo se cítí bytelně na kajaku, pro někoho není dost bytelný atomový kryt. Pokud pro někoho není dřevostavba dostatečně bytelná a necítí se v ní dobře, ať zvolí jiný konstrukční materiál, třeba zrovna ten beton.

Dřevo, jako materiál z přírodní dílny, má ale „kupodivu" ideální poměr mezi pevností, hmotností, tuhostí a pružností.

V zemětřesných oblastech se často jinak než ze dřeva stavět nesmí. Účinky podobné zemětřesení vyvolávají i povodně a záplavy, a i v těchto oblastech jsou stavby ze dřeva preferovány, tedy v zahraničí.

Uvést po zaplavení dřevostavbu opět do provozuschopného stavu je ve srovnání se zděnou stavbou podstatně jednodušší, levnější a rychlejší.

Zkuste zatřást dobrou stavbou ze dřeva – možná něco popraská (okna, vnitřní obklady, fasády), ale jinak se nestane asi nic. A zkuste zatřást zděným domem, výsledkem bude pravděpodobně hromada sutin, přinejmenším výrazně narušená a popraskaná stavba, jejíž oprava nebude jednoduchá ani levná.

Beton na rozdíl od dřeva neohrožují dřevokazné houby a hmyz. Dá se opravdu stoprocentně zajistit, že se mi tyto pohromy vyhnou?

Dřevo ve formě konstrukčního prvku je do jisté míry živý materiál, a snese tedy srovnání třeba s člověkem. Zdravý člověk bude ve zdravém prostředí dobře fungovat. A stejné je to se dřevem. Použijeme-li zdravé dřevo a ve stavbě mu zajistíme zdravé prostředí, není důvod se ničeho obávat, dřevo bude dlouhodobě plnit svoji funkci. Tomuto principu říkáme konstrukční ochrana dřeva. Třetina všech zděných domů – krov – je přece taky dřevostavba a jistě nepředpokládáme, že ho budeme v průběhu životnosti stavby několikrát měnit.

Když mám stavbu ze dřeva hotovou, musím ji nějak dále udržovat? Pokud ano, co konkrétně?

Samozřejmě, že musíme i stavbu ze dřeva udržovat, stejně jako každou stavbu. Nedřevěná stavba, která bude špatně navržena, špatně provedena a o kterou bude špatně pečováno, bude mít podstatně kratší životnost než správně navržená, provedená a udržovaná dřevostavba. Vlastní údržba, především její rozsah a četnost, bude v konkrétním případě záviset především na složitosti a chytrosti návrhu, kvalitě provedení a v neposlední řadě na typu použitých prvků vystavených vlivům povětrnosti. Žádná stavba není bezúdržbová.

Je něco, co by se dalo označit za Achillovu patu dřevostavby?

Každý materiál má své výhody a také své slabší a stinné stránky. Ukazuje se však, že dřevo má tento poměr velice výhodný a jeho nevýhody umíme v řadě případů dále potlačit a omezit.

Pokud zabezpečíme zdravému dřevu zdravé podmínky pro jeho působení, vydrží věky.

Nejlepší konstrukční ochranou dřevěných prvků jsou podmínky, kdy je zdravé dřevo pokud možno ve stabilních podmínkách, není přímo ohroženo vlhkostí, UV zářením a proudí kolem něj vzduch. V praxi je samozřejmě obtížné všechny tyto podmínky stoprocentně naplnit, je však zbytečné je porušovat, pokud to není třeba. A porušujeme-li je, je třeba to dělat se znalostí věcí a důsledků, ke kterým to povede, a stavbu pak navrhnout tak, aby dopady těchto důsledku byly pod kontrolou.

Ilustrační foto.

Jaká je životnost dřevostavby?

Jedním ze zažitých mýtů je představa, že dřevostavby mají výrazně nižší životnost než ostatní stavby, aniž by bylo však jasné, co je pod pojmem ostatní stavba míněno.

Viděl jsem několik set let staré dřevěné stavby a konstrukce v naprosto bezvadném stavu a viděl jsem řadu „ostatních" staveb po několika letech od dokončení ve stavu havarijním. Mohu jen opakovat, že pokud je dřevostavba správně navržena, provedena a pak užívána, její životnost je srovnatelná s jinými materiálovými bázemi staveb.

Jsou lokality, kde byste budování dřevostavby nedoporučil třeba s ohledem na vlhké podnebí a podobně?

Okamžitě mě v této souvislosti napadají lodě, které se po mnoho staletí vyráběly výhradně ze dřeva. Značná část Amsterodamu a i jiných přístavních měst je už několik staletí založena na dubových pilotách, které jsou však trvale pod vodou. Ze dřeva se dělala mlýnská kola, vodovodní potrubí.

Bezesporu, v extrémních podmínkách vysokých vlhkostí a omezeného proudění vzduchu by bylo použití dřeva nevhodné. Přemýšlím teď ale, jaké jiné materiály běžně pro stavby používané by byly vhodnější a zda pak má vůbec smysl v takových podmínkách stavět.

Hodně se mluví o nízkoenergetických a pasivních domech. Co musí mít dřevostavba, aby se tak dala označit?

Aby byla stavba nízkoenergetická nebo pasivní, musí splňovat určité technické parametry nezávisle na tom, zda pro její stavbu bylo použito dřevo, či nikoli. Ukazuje se však, že dřevo umí tyto podmínky, spolu s dalšími materiály na přírodní bázi, splnit jednodušeji, elegantně a dokonce s jistou noblesou, která v našich životech, a tedy i stavbách, tak zoufale chybí.

Dřevo je rovněž ze všech konstrukčních materiálů nejpřátelštější vůči životnímu prostředí.

Domy ze dřeva se kdysi možná přestaly stavět i kvůli riziku požáru.

Moderní dřevostavby odolávají požáru dobře – samo dřevo jako inteligentní materiál se v případě hoření chrání zuhelnatělou vrstvou na povrchu, která spalování zpomaluje – na rozdíl například od oceli, která sice nehoří, avšak při dosažení příslušné teploty změní krystalickou strukturu a bez varování a v okamžiku kolabuje. Tím je podstatně méně předvídatelná než právě dřevo.

Ve vyspělých zemích, kde se dřevo pro stavby používá ve větší míře než u nás, se můžeme setkat s případy, kdy se ocelové prvky ve stavbách jako ochrana proti účinkům požáru obkládají dřevem. V moderní dřevostavbě je pak většinou dřevěná konstrukce „utopena" v tepelné izolaci a dále chráněna obklady, které odolávají požáru lépe než samo dřevo.

Náprava požárem postižené dřevostavby bývá v konečném důsledku opět jednodušší, rychlejší a levnější než v případě například betonových, ocelových nebo zděných konstrukcí.

České požární normy a předpisy, světový unikát pokud jde o přísnost, složitost, nepřehlednost a nejednoznačnost, a jejich naplnění u konkrétních staveb pak musí nutně vyvolávat dojem, že dřevostavby jsou na tom z hlediska odolnosti vůči požáru velice špatně.

V zahraničí ale mají pravděpodobně jiný oheň a jistě jiné lidi, kteří požární předpisy vytvářejí. Ve vyspělých zemích se tak můžeme setkávat naopak s uvolňováním předpisů a požadavků vůči používání dřeva v konstrukcích jako výsledek zdravého rozumu a poznání skutečného chování dřevěných konstrukcí a dřevostaveb zasažených požárem.

Když se rozhodnu, že si nechám postavit dům ze dřeva, podle čeho vybírat stavební firmu, abych předešel problémům?

Starší generace mohly mnohem více spoléhat na pocit a intuici, které nás neklamou.

Je ale třeba se svými pocity zabývat a intuici rozvíjet a pěstovat. Pro laika, který jedná s odbornou firmou, je právě tento moment velice důležitý.

Současné generace předávají možnost své svobodné volby podstatně více marketingu a reklamě, tedy něčemu, co vytvořil někdo jiný s úmysly a pohnutkami, které nemusí být známy.

Za důležitý považuji okamžik, kdy se pro konkrétní firmu rozhodnete. Pokud to uděláte hned na počátku a přizvete ji do týmu investor – architekt – realizační firma, lze tím mimo jiné vyloučit situaci, kdy budete po zpracování projektu vržen do reality a od oslovených firem se budete třeba dozvídat, že projektované řešení není nejvhodnější a rovněž, že reálná cena stavby je vyšší než zadání, se kterým pracoval architekt. Práce ve zmíněném týmu jeho členy podstatně více zavazuje.

Ilustrační foto.

Bydlíte v dřevostavbě?

Ano, a velice rád, dokonce čím dál raději. Jinak bych už rodinný dům nestavěl. A pokud budu ještě někdy stavět dům, bude to opět pasivní dřevostavba, ještě jednodušší a poskytující ještě vyšší míru nezávislosti na vnějších zdrojích.

Dá se říct, jestli se v domě ze dřeva bydlí příjemněji než ve zděném? Můžeme ten rozdíl vůbec vnímat?

Já ten rozdíl vnímám, a pokud mám informace, vnímá ho více lidí. Je třeba to ale zkusit, prožít, možná se dokonce odlišné prostředí naučit vnímat a těžit z toho.

Ne každému bude možná dřevostavba vyhovovat, stejně jako řadě lidí nevyhovuje třeba klasický panelák. Vnitřní prostředí staveb vnímáme rovněž prostřednictvím povrchových teplot, tepelné stability objektu a kvalitě vzduchu, která souvisí s jeho teplotou, vlhkostí a čerstvostí.

Z hlediska kvality vnitřního prostředí a z hlediska energetického budou mít značný vliv na naše vnímání i použité materiály. Vnímání vnitřního prostředí je ale podstatnou měrou předznamenáno rovněž osobním stavem, stavem naší mysli, vztahů s lidmi, se kterými prostor obýváme, a vztahů obecně. Jsme součástí onoho prostředí, a přirozeně ho tedy ovlivňujeme a spoluvytváříme. Na tomto poli pak nabízí například pasivní dřevostavby, případně dřevostavby v hodně dobrém nízkoenergetickém standardu, potenciál pro příjemné pocity opravdu veliký.

Máte firmu, která se zabývá dřevostavbami. Roste zájem o takové bydlení?

Podíl dřevostaveb u nás roste, sice podstatně pomaleji, než by odpovídalo trendům v jiných zemích a rovněž počátečnímu velikému zpoždění, které jsme po roce osmdesát devět měli, ale roste. Vlastní podíl ale zase tak důležitý není. Důležitá je pro mě skutečnost, že roste počet lidí, kterým dřevostavba dobře slouží, jsou s ní spokojeni a svého rozhodnutí nejen nelitují, ale jsou za ně rádi.

Naštěstí se mi často tají dech, když se dozvídám, co se ze dřeva staví ve světě a jaké jsou vize a plány pro budoucnost. Máme tedy dost příkladů, inspirací a podnětů, což je velice příjemné vědomí.

Na počátku února vydala Grada vaši už druhou knihu „Moderní dřevostavba". Komu je určena?

Knížka je určena především široké laické veřejnosti. Stále se setkávám s lidmi, kteří vnímají rozdíl mezi pohledem na stavby ze dřeva u nás a v zahraničí. Mají třeba sami zahraniční zkušenost, vnitřně s dřevostavbou souznívají, avšak z řady dalších stran zaznívají argumenty opačné a v neprospěch dřevostaveb. To, že v drtivé většině případů nejsou takové argumenty podloženy žádnou konkrétní zkušeností, je téměř pravidlem.

Kniha by měla poskytnout více základních informací o moderní dřevostavbě, které umožní se v problematice lépe orientovat, a to snad i v širších souvislostech, než je u typu takové publikace obvyklé.

Vizitka Martina Růžičky
- V roce 1987 dokončil studia na Stavební fakultě ČVUT, obor pozemní stavby, specializace Statická a fyzikální analýza budov. O stavění ze dřeva se začal zajímat už v době studií.
- V roce 1995 založil stavební společnost PENATUS, s. r. o.
- V roce 2005 vyšla jeho kniha Stavíme dům ze dřeva, letos pak kniha Moderní dřevostavba, obě v nakladatelství Grada Publishing.
- Je členem rady Centra pasivního domu a lektorem výukových programů téže organizace.

Filip Lukeš,  Foto: PENATUS, s. r. o.

Autor: Redakce

20.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Gastronomie - Kuchař s ubytováním v Hotelu TOP 20 000 Kč Hledáme šikovné kolegy/kolegyně do týmu horského hotelu TOP ve Štěpanické Lhotě na Benecku. Hotel s kapacitou 60 lůžek po rekonstrukci. Nová kuchyně. Nástup možný ihned. Možnost ubytování. Pokud máte dobrého kolegu nebo kolegyni, hledáme i servírku/číšníka a pokojskou! (vše možno i bez praxe, zaučíme). Vzdělávání a školství - Vzdělávání a školství Učitelka mateřské školy 16 000 Kč Učitelé v oblasti předškolní výchovy Učitelka mateřské školy. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Mateřská škola LVÍČEK v Českých Budějovicích nabízí pozici učitelky na zkrácený úvazek (30 hodin týdně). Nutná kvalifikace dle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících v akt. znění - studium předškolní pedagogiky (případně speciální pedagogiky), možnost dalšího vzdělávání, podpora profesního rozvoje., , Nabízíme třídu s maximálně 15 dětmi, možnost se aktivně podílet na chodu mateřské školy, příjemné pracovní prostřední s rodinnou atmosférou, mladý kolektiv., K dispozici zaměstnanecké výhody (příspěvek na stravování, stravenky)., , Budeme se těšit na vaše odpovědi, životopisy prosím zasílejte emailem: kontakt@skolickalvicek.cz ., , Mateřská škola LVÍČEK, Mgr. Linda Zrzavecká Konrádová, tel. 775 464 652. Pracoviště: Školička lvíček s.r.o. - lannova tř., Lannova tř., č.p. 90, 370 01 České Budějovice 1. Informace: Linda Zrzavecká Konrádová, +420 775 464 652. Gastronomie - Gastronomie Vedoucí provozu 13 000 Kč Vedoucí provozu v ubytování, stravování a pohostinství (kromě školních jídelen a menz) Výdej přivezených jídel v podnikové jídelně a úklid těchto prostor. Požadované vzdělání: bez vzdělání. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13000 kč, mzda max. 15000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: . Pracoviště: Hb beton s.r.o., 377 01 Jindřichův Hradec 1. Informace: Karel Houška, +420 384 327 100. Gastronomie - Číšník/servírka jídlonosič 16 500 Kč Plzeňský restaurant v centru Prahy přijme číšníka (i nevyučeného) na roznos jídel po restauraci. Nabízíme mzdu 16.500 Kč čistého plus denní vyplácení procent z tržby. Pracovní doba krátký/dlouhý týden, 15 dní v měsíci za tento plat, možnost brigád placených denně v hotovosti navíc, hlavní pracovní poměr, přihlášení na úřady. Společnost platí sociální a zdravotní pojištění. Nástup možný ihned.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Britská premiérka Theresa Mayová
8

Brexitová dohoda: média spekulují o odložení hlasování a jednání s EU

Vlak Stadler GTW v barvách DB Regio.
AKTUALIZOVÁNO

Vlaky po celém Německu ochromí stávka. Ovlivní i spoje s Českem

Do Krkonoš o víkendu vyrazily stovky lyžařů. Navzdory špatnému počasí

I navzdory nepříznivému počasí o víkendu v Krkonoších lyžovaly stovky lidí. Ve Špindlerově Mlýně to bylo celkem zhruba 1500 lyžařů, na Černé hoře u Janských Lázních téměř tisícovka, na Pomezkách v Malé Úpě přibližně 500 a v Mladých Bukách okolo 400 lyžařů. ČTK to dnes odpoledne zjistila od zástupců skiareálů.  

Předvánoční nákupní horečka pokračuje. Češi utrácejí více než loni

Tržby obchodníků v Česku vzrostly o druhém adventním víkendu v meziročním srovnání o několik desítek procent. Stejným tempem se zvýšily také v porovnání v minulým víkendem. Změnila se skladba nakupovaného zboží, když převažovaly hračky, ozdoby, umělé stromky nebo dárkové kazety s alkoholem. Vyplývá to z informací firem oslovených ČTK.  

AKTUALIZOVÁNO

EU chybí silný vůdce a protiruské sankce jsou zbytečné, řekl Zeman

Český prezident Miloš Zeman v rozhovoru poskytnutém tento týden ruské televizi NTV znovu označil protiruské sankce za zbytečné. V interview, které bylo zveřejněno dnes, zároveň řekl, že Evropská unie nemá v současné době silného vůdce, jací jsou v Rusku, v Číně nebo v USA.

Úspěch florbalového šampionátu v Praze. Zlomil divácké rekordy

Florbalové mistrovství světa v Praze zlomilo rekordy v návštěvnosti z minulých šampionátů. Celkově turnaj během devíti hracích dnů navštívilo 181 518 fanoušků, kteří výrazně překonali maximum z MS v roce 2014 v Göteborgu (104.445). Padl i rekord na jeden zápas, který při finálovém duelu mezi Švédskem a vítězným Finskem vyšplhal na 16 276 fanoušků.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT