Fenomén komunitních zahrádek, které vznikají především ve velkých městech po celém světě, se pomalu dostává i do Česka. „Lidé ve městech, kteří nemají vlastní pozemky kolem domů, si najdou pozemek, kde společně zahradničí," vysvětlila princip komunitní zahrady Rohlenová.

Ulitej záhon na Krejcárku vzniká v okolí jedné nepoužívané garáže. „Pozemek je bohužel pokrytý betonem, což nás inspirovalo k tomu, že budeme pěstovat v různých nádobách, bedýnkách, pytlích nebo skříňkách, které dosloužily. Místo tak získá nový půvab," uvedla organizátorka.

Projekt komunitní zahrady je velmi úsporný, zahradníci budou využívat především recyklovaný materiál. „Náklady na zakoupení palet, substrátu, barelu na dešťovou vodu a nářadí se pohybují kolem 7000 korun, ale snažíme se náklady srazit na minimum," uvedla Rohlenová. Zahradníci zaplatí 500 korun na rok, za což dostanou nádoby na pěstování, nářadí a substrát. Sazenice a semínka si musí každý opatřit vlastní.

V Čechách jsou komunitní zahrádky aktivitou lidí s alternativnějším způsobem života

V zahradě se budou pořádat také workshopy, přednášky, v plánu je promítání filmů v garáži nebo společné grilování. „Do projektu se může zapojit každý, koho zajímá zahradničení ve městě," uvedla Rohlenová. Pozemek bude k dispozici od 1. května, zájemci o pěstování se však mohou hlásit už nyní na facebooku.

V Praze už několik komunitních zahrad existuje. Podle Jany Spilkové z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která se problematice více věnuje, skutečné komunitní zahrádky jako například ve Spojených státech začaly v Praze vznikat teprve vloni. Jednalo se například o holešovický projekt Prazelenina nebo malou zahrádku Kokoza na Chodově.

Zatímco v zahraničí jsou komunitní zahrádky běžnou věcí, v Česku je to zatím výsada spíše alternativněji založených lidí. „Jedná se o mladé aktivní lidi, kteří mají zájem pěstovat si svoje jídlo, chtějí znát původ potravin, které konzumují, zkoušet nové druhy zeleniny, bylinek, vyměňovat si zkušenosti, semena, sazenice a nakonec i recepty," řekla Spilková. Je to podle ní stejné jako kdysi s biopotravinami nebo s nakupováním na farmářských trzích, které už dnes nálepku „alternativní" ztrácejí.

Vedle oficiálních komunitních zahrádek se v Praze rozjíždí i projekty tak zvaného guerillového zahradničení. „Jde o pěstování na nevyužitých pozemcích, ve vnitroblocích domů nebo na okraji parků," vysvětlila Spilková. I tady jde kromě pěstování také o setkávání s podobně smýšlejícími lidmi.