Ve čtrnácti letech zcela náhodně vyfotografoval v Římě mladičkou Claudii Cardinale. Když letos navštívila Prahu, ukázal filmové hvězdě snímek starý pětačtyřicet let. Jadran Šetlík (60) je dnes známý fotograf, který prostřednictvím unikátní technologie zachycuje na malířské plátno domácí i světové osobnosti, ale také vlastní rodinu.

Možná že i vy jste při návštěvě některého zámku s obdivem hleděli na podobizny jeho dávných majitelů. Fotografie Jadrana Šetlíka by vám je připomněly. Svým pojetím se dobovým olejomalbám blíží. Ve fotografově ateliéru na pražském Smíchově mám pocit, jako kdybych se ocitla v luxusním bytě, jehož součástí je obrazová galerie.

Jadran Šetlík mě usazuje do pohodlné sedací soupravy – do stejné, kam sedávají ti, kteří se přicházejí fotografovat. „Než postavím člověka před objektiv, dlouho si s ním společně s manželkou Gabrielou povídáme, abychom navodili přátelskou a uvolněnou atmosféru. Je důležité, aby k nám lidé cítili důvěru, neostýchali se a netvářili se škrobeně," vypráví Jadran. „U portrétní fotografie je často důležitější být dobrým psychologem než fotografem," směje se černooký chlapík s jiskrným pohledem. „Portrét je pro mě hledáním krásy v nitru člověka. To je moje motto."

Jadran Šetlík povýšil fotografování do kategorie umění a návštěvníci jeho ateliéru si považují, že získají portrét od autora, kterého nelze zaměnit s jiným.

„Jsou lidé, kteří se na fotografování doslova těší, ale většinou mají zábrany. Když ale vidí kolem sebe portréty osobností, přece jen zatouží vypadat stejně dobře," podotýká fotograf. Dívám se do známých tváří kolem a myslím si, že Šetlík je víc než fotograf. Ale pro jeho způsob portrétování zatím nikdo přiléhavější označení nevymyslel. Základem je stále práce s fotoaparátem, ale v dnešní éře digitalizace jde výhradně o ruční proces.

Obejdu se bez počítače

Za své pojetí fotografie blízké obrazovým portrétům vděčí pobytu v Rusku. „Dostal jsem nabídku ukázat své fotografie v Ermitáži, a když jsem galerií procházel a shlížely na mě ty nádherné obrazy z rukou starých mistrů, zatoužil jsem se jim alespoň přiblížit. Srovnávat se s těmi velkými jmény nemohu, a tak jsem začal hledat způsob, jak fotografii přenést na malířské plátno," říká skromně. Povedlo se mu to s pomocí jeho známého, technologa a spoustě zkažených fotografií. „Využívám klasického negativu a obejdu se bez jakéhokoliv počítačového zásahu. Originální fotografickou emulzi přenáším na malířské plátno. Díky vysoké teplotě a tlaku získává jeho strukturu a po vypnutí na rám jej opracovávám transparentním gelem, který na něj nanáším štětečkem, což mi umožňuje vytvářet v určitých partiích strukturu a tudíž i plastičnost povrchu. Neudělám dva obrazy zcela identické, každý kus je originál," zasvěcuje mě do tajů svého řemesla.

Dnes už kdysi těžce zkoušenou technologii bravurně ovládá. Jeho jméno i práce jsou zárukou dokonalého uměleckého ztvárnění, a tak nejtěžším úkolem celého tvůrčího procesu je naladit fotografované modely tak, aby na obrazech vypadaly dobře, což se Jadranovi a jeho ženě Gábině, profesionální vizážistce, zatím daří. Známé osobnosti se do Šetlíkova ateliéru nejen s odstupem let vracejí, aby si nechali udělat aktuální portrét, který je třeba dárkem pro rodiče, ale přivádějí i svou rodinu, manželku a děti. Takový fotografický obraz je pak dominantou jejich domova. Když si teď některé prohlížím, uznávám, že velký podíl práce nese paní Gábiny, která zaručuje, že třeba oblečení všech zúčastněných bezchybně ladí.

„Pravidelně dávám klientům vybrat z dlouhé řady fotografií a upravuji tu, kterou si sami zvolí. Samozřejmě jim radím, která je z mého pohledu nejlepší, ale respektuji jejich přání. Stalo se mi třeba, že jsem zpodobňoval babičku s vnoučaty a vybral jsem snímek, na němž vypadali podle mého soudu dokonale, ale muž, který si portréty objednal, řekl: Ale na této má naše maminka ten svůj úsměv, to je přesně ona. A zvolil jinou fotku, než tu, na kterou jsem myslel já. Volbu samozřejmě respektuji, protože mým přáním je, aby jim doma visel portrét, který je bude těšit, protože je věrný," vede mě Jadran po zdlouhavé cestě k finální podobě.

Šetlík fotografoval věhlasné státníky, umělce, sportovce, podnikatele, herce i umělce. Čerstvě se zaměřil na osobnosti, jejichž život je spojený s Moravou a Slezskem. „Na výstavách návštěvníci uvidí portréty Dagmar Havlové, Miroslava Donutila, Felixe Slováčka, Olgy Girstlové, Evy Jiřičné, Ivany Trumpové nebo také pilota RAF Emila Bočka," uvádí mě autor do svého nedávného počinu. Expozice se nedávno přestěhovala do Olomouce, kde ji slavnostně otevřel MUDr. Bohdan Pomahač, chirurg, který dosáhl se svými plastickými operacemi výjimečných úspěchů v USA a jehož portrét na výstavě samozřejmě nechybí. Úspěšní lékaři Jadrana Šetlíka přitahují, a proto svůj další projekt, který bude ke shlédnutí v říjnu v Martinickém paláci v Praze, zasvětil právě osobnostem české medicíny. Také tentokrát přijede na vernisáž světově proslulý chirurg MUDr. Pomahač.

Když se tak dívám kolem sebe, napadá mě, zda je vůbec ještě někdo, koho Jadran Šetlík touží dostat před svůj objektiv. „Nápadů mám spousty. Chtěl bych zachytit i ty osobnosti, které sice nejsou tak známé jako třeba umělci nebo slavní rodáci, ale přesto jsou spjaté s regionem, kde žijí a svým způsobem jsou pro něj nepostradatelné. Kromě úspěšných lékařů to jsou třeba rektoři, právníci i noví významní podnikatelé," míní Jadran Šetlík a doufá, že expozice přiláká sponzory. Brzo by totiž chtěl svůj projekt rozšířit o další díl a ukázat návštěvníkům tváře osobností, jejichž jména třeba znají, ale nevědí, jak vypadají. Posledním umělcovým „objevem" je cestovatelská legenda Miroslav Zikmund. Políčeno má na další, ale jejich jména prozradit nechce. Prý si mám počkat, až je uvidím na plátně.

První byla babička

Malého Jadrana (tohle exotické jméno mu dala jeho slovinská maminka) přivedl k fotografování dědeček, povoláním bankéř. K 10. narozeninám daroval vnukovi první fotoaparát. „Byl to stařičký americký přístroj Argus, ale kvalitní. Nejdřív jsem fotil hlavně babičku. Až úlovek Claudie Cardinalové v Římě, kde můj otec pracoval jako dopisovatel ČTK, mi změnil život. Bezostyšně jsem se vmísil mezi místní paparazzi a už jsem jel. Podařilo se mi vyfotografovat Brigitte Bardotovou, Raquel Welchovou, Anthony Quinna, Petera Sellerse či Roberta Kennedyho a mnoho dalších. Posledního zmiňovaného jsem zachytil na Španělském náměstí v kruhu hippie," pyšní se pradávným archivem vesměs stříbrného plátna.

Jadran Šetlík, rodák z italského Terstu je velký světoběžník, před jehož objektivem stál i Putin. Vůbec nejsložitější prý ale bylo proniknout k prezidentu Kazašské republiky Nursultanu Nazarbajevovi.

Dnes už má slavné jméno Šetlík své pokračovatele. Nejstarší syn Adrian už pracuje v rodinné firmě, věnuje se především dokumentární fotografii a daří se mu i v natáčení dokumentů.

Fotografické vzdělání má i dcera Carina a dva nejmladší potomci. Pětiletá Sofia Mia je mimochodem rozená fotomodelka. Tatínkovi dělá při práci společnost prostřednictvím mnoha snímků. Zahanbit se nenechá ani její dvouletý bratr Fabian, který stejně jako sestra už sám mačká svůj dětský fotoaparát. Jadran mi ukazuje své děti na fotografických obrazech. Pořizuje jim je ke každému jubileu. V téhle rodině rozhodně kovářova kobyla bosa nechodí. Možná proto, že Jadranovým životním vzorem je podnikatel Tomáš Baťa, kterého ještě stihl portrétovat. Ostatně právě on výstavě Osobnosti naší vlasti vévodí a své místo má i tady ve fotografickém ateliéru.

Vizitka

Narodil se 19. ledna 1952 v italském Terstu. Do Prahy přijel s otcem, českým novinářem a matkou, Slovinkou ve svých pěti letech. Ale už za osm let se s rodiči vracel do Itálie, kde se jeho otec stal dopisovatelem ČTK. V Itálii také pořídil první záběry světových osobností. V 18 letech začal studovat na grafické škole v Praze. Ve své profesionální kariéře se věnoval všem fotografickým žánrům. Jeho nejvyhledávanějším objektem byla často žena v mnoha podobách. Mistr světového portrétu proslul nejen pohledem na fotografovanou osobnost, ale i unikátním zpracováním, které připomíná obraz. Dnes působí a vystavuje v mnoha světových metropolích. Je podruhé ženatý, má čtyři děti.

Citace

Fotil jsem babičku s vnoučaty a vybral jsem snímek, na němž vypadali podle mého soudu dokonale, ale muž, který si portréty objednal, ukázal na jinou: Na této má naše maminka ten svůj úsměv, to je přesně ona.

Daniela Kupsová