Půvabná, ve skutečnosti ještě štíhlejší než na obrazovce, s téměř nemizejícím úsměvem. Zvážní jen, když glosuje svou divadelní práci a na okamžik ji popudí bezohlednost mladé matky u vedlejšího stolu, která nechá svoji ratolest mlátit hračkou o zem k nelibosti hostů. Mně ale i v rámusící kavárně zajímá především Nikol Fajmonová – tak se Kateřinina nová postava jmenuje. Se svým seriálovým manželem (Petr Čtvrtníček, pozn. red.) do příběhu vstoupili ve čtvrtém dílu. Jenže v momentě naší schůzky tuto dvojici ještě neznám, seriál sotva začal. „Pochopitelně seriálu držím palce, hrají v něm skvělí herci. Třeba Jitka Schneiderová je úžasná. Ve své roli Ute nejen ztvárňuje svobodnou matku, ale navíc veškeré dění komentuje takovým způsobem, který by každá herečka neuměla," oceňuje moje společnice výkon kolegyně, s níž se během natáčení spřátelila. „Nebo druhá Jitka – Sedláčková s Miroslavem Táborským, legrační rodičovský pár, líbí se mi Filip Čapka s Kristýnkou Kociánovou a co teprve pan Vízner!" Vydechne Kateřina obdivně. „Každý ví, že Oldřich Vízner je výborný herec, ale je dobře, když takový hráč dostane krásnou roli i v seriálu, aby ho viděli všichni, protože do divadla se na něj nepřijde podívat každý," zhodnotí Kateřina.

Také ona může z osobní zkušenosti porovnávat míru televizní a divadelní popularity. „Divadelní herečka zajímá jen ty, kteří si koupili vstupenku a přišli do divadla."

Když se ve svých jedenadvaceti letech objevila jako Simona, dcera zubaře Krále (hrál ho Tomáš Töpfer, pozn. redakce) v Životě na zámku, často ji někdo zastavoval a vyzvídal, co bude příště. Těšila se značné oblibě a postava roztomilého benjamínka seriálové rodiny jí po čase přihrála další výjimečnou příležitost – moderování zábavného pořadu Věšák. A další průvodcovské nabídky se jen hrnuly, jakoby televizní režiséři zapomněli na Kateřinin herecký talent. Naštestí o ní věděli ti divadelní.

Dneska jsem už nad věcí

„Měla jsem období, kdy jsem dostávala téměř jen nabídky na moderování a žádné herecké, které bych si přála.  Já chtěla být přece herečkou a ne moderátorkou. Dneska už jsem nad věcí a moderování beru jako jednu z rolí, které mi přihrál život, a některé jsou moc milé," říká Kateřina. „Zda moderování přijmu, se rozhoduju podle toho, kdo mi ho nabízí a jaká je jeho náplň. Tvůrcům pořadu bylo jedno, co tam budu říkat, hlavně, že se objevím na obrazovce, protože můj čumák je příslibem legrace. Užívala jsem si Snídani s Novou, kde byl  obsah daný scénářem, ale mohla jsem využít pocitu z hostů, nálady ve studiu, jelo se v přímém přenosu a věci šly přirozeně a spontánně za sebou," vrací se herečka k rannímu vysílání, které posílilo její reputaci komediantky, ačkoli na počátku své herecké kariéry toužila po vážných rolích.

Na absolventském představení konzervatoře si ji vyhlédl Antonín Procházka a pozval ji do plzeňského divadla. Hrála v dramatech i v klasice, stála za ní dlouhá řada figur. „Poprvé jsem se objevila ve hře Tanec na konci léta Briana Friela, kterou napsal pro pět žen – sester. Každá má svůj osud . Za roli se nedá úplně skrýt. Na jevišti se člověk obnaží, a protože mám smysl pro vtip, mívá ho i moje postava. Myslím si, že humor je hezký dárek a nesmím se bránit ho využít," konstatuje Kateřina, jejíž komediální talent Antonín Procházka ocenil a obsazoval ji pak často do veseloher na plzeňské komorní scéně.

Herečka ale chtěla zkusit i jinou polohu a jiné prostředí, a tak po pěti letech opustila západočeskou metropoli a vrátila se do Prahy. „Krátce na to se ozvala jedna divadelní společnost, ale přiznám se, že jsem tehdy  měla chuť patřit do dobré stáje, do stálého, dobrého divadla."

S povděkem vzpomíná na režiséra Jana Bonaventuru. Režíroval pořad Věšák a dodal herečce optimismus: „Říkal mi: Jen počkej, ty budeš mít jednou vlastní pořad. Asi to tak mělo být," Škoda jen že pan režisér už není mezi námi a není možnost se spolu při práci setkat.

Nikol je ze života

Vlastní pořady opravdu přišly a teď i nepřehlédnutelná televizní role. Možná ji poslal legendární režisér z nebeské výšky prostřednictvím jednoho pozemského Anděla, křestním jménem Pavel. Dlouhá léta moderoval v České televizi noční vysílání Noc s Andělem. „Vždy jsem se na něj ráda dívala, míval skvělé hosty, velké osobnosti." Ta pravá chvíle k setkání nastala až teď. Právě Pavel Anděl, nyní producent seriálu Ententýky si na mně vzpomněl s rolí Nikol. Líbilo se mi, jak pěkně mě oslovil. Režisér Jan Pecha mě viděl v divadle, tak oba věděli, do čeho jdou. O Nikol měli svou představu a já ji asi naplnila," směje se Kateřina a hned pokračuje: „Přestože tam nemám tolik prostoru jako ostatní čtyři herečky, patřím k hlavním postavám. Nikol je bývalá modelka, která si užívá s manželem a trochu teátralně dávají na odiv svůj životní styl. Nepochybně by šla sevřít do jednodušší figury, ale těší mě, že to tak není. Jakmile je totiž sama se svou sestrou Ute, která se pokládá za  intelektuálku a radí ostatním, přestože se svými vztahy si neví rady, Nikol se změní. Ukáže svoje životní zkušenosti, moudrost a doporučuje sestře, jak řešit trable s nadhledem. Jsem zkrátka jiná v projevu, když hraju s Petrem Čtvrtníčkem, mým seriálovým manželem, a když s Jitkou Schneiderovou. Tak to se mi na mé roli líbí," říká Kateřina.  Porovná-li ji se sebou, také se přizpůsobuje společnosti, v níž se právě nachází, tomu, s kým a o čem se právě baví.

Oceňuje i svého parťáka. „S Petrem Čtvrtníčkem jsme se viděli tváří v tvář poprvé na jevišti v divadle Palace, v představení Velká zebra. Má vyhraněný humor a kolem sebe skupinu lidí, se kterou si rozumí, a já jsem moc ráda, že do ní patřím. Povídali jsme si a on mě nabádal, že tu komediantku, kterou v sobě mám, si musím držet, i když u holky je to těžké. Máme se rádi a někdy, když jsme spolu byli na place občas jsem jen vydechla: Bože můj, tys to ale zahrál!"

Kateřina umí spolehlivě rozesmát jiné, ale co rozesměje ji? „Směju se hodně dovnitř, potichu, žádný hurónský chechot. Mám ráda vtipný humor, roztomilý a půvabný. Třeba Karel Šíp je půvabný. Když s vámi mluví, smějí se mu oči, obdivuju ho, jak je chytrý. A nebo Marek Eben… Nemusím vyprávění fórů, u nich se nebavím. Výjimkou je Milan Pitkin, baví mě ten způsob, jakým vtipy vykládá. Tomu se směju, aniž mi třeba dojde smysl anekdoty. A koho mám ráda je Lukáš Vaculík. Hrajeme spolu v představení Básník a kočka v Divadelní společnosti Háta. Umí báječně předvádět kačenu. Říkám mu Pajdo, protože má nohy do „ó" , a on mi zas říká Puňto. Puňta je můj voříšek, chodí všude se mnou, jen dneska zůstal doma, mám nabitý den," objasní nepřítomnost věrného společníka. „Člověk je legrační, když si umí dělat legraci sám ze sebe."

Zajímalo by mě, jestli byla legrační už jako dítě. „Myslíte, jestli jsem byla šašek? Určitě, bavila jsem spolužáky, ale vždy jen v mezích toho, co bylo dovoleno a teď vím že dost často i nevědomě..Prostě jsem byla sama sebou. Obvykle jsem se předváděla a smála se sama sobě. Ale naši tvrdí, že jsem byla hodné dítě, nezlobila jsem, poslouchala a vzácně prošla pubertou, ani prý nepostřehli, že obávané období nastalo. Mám takové vnitřní dítě pořád v sobě a chtěla bych si ho udržet, protože mi dodává tu bezprostřednost. Nejsem sice mámou, ale děti mě mají rády a já si s nimi ráda hraju," svěřuje se herečka a mě napadá, že by asi uměla osvěžit nějaký dětský pořad.

K herectví Kateřinu přivedl dramatický kroužek, který od mala navštěvovala. Nikdy prý o jiné profesi ani navážno neuvažovala. Ke zkouškám na pražskou konzervatoř ji připravovala paní  Noemi Zárubová. Hereččina sestra je výtvarnice, zabývá se počítačovou grafikou a prý spolu tvoří spolehlivý tým, protože Kateřina se věnuje i charitě, pomáhá zvířatům, hlavně psům a těší ji, když plakáty a letáky mají působivou tvář. Vztah ke zvířatům mají v rodině, Kateřinin manžel MVDr. Herčík je nejen známý veterinář, ale také klíčová postava oblíbených knížek o zvěrolékaři, lidech kolem něj a jejich pacientech, které píše Katčina maminka Alena. Právě vyšla čtvrtá „Zvěrolékař v akci".

Herečka zatím z obrazovky září jako seriálová Nikol, objevuje se  v „ milé mini roli" v další rodinné sáze – Cestách domů. „Je tak malá, až je legrační. Jestli moji policistku rozepíší dál, nevím, ale líbí se mi," přiznává. A já přiznávám, že na policistku, která má smysl pro humor, se těším. Určitě nebudu sama.

Vizitka

Narodila se 10. 9. 1974 v Praze, vystudovala Státní konzervatoř v Praze, hostovala v divadle J. Wolkera, ABC, Řeznická a ANPU. Pět let hrála v Divadle J. Tyla v Plzni. Do paměti diváků se zapsala jako Simona ze seriálu ČT Život na zámku, s Alešem Ulmem moderovala pořad Věšák, s Vítkem Havlišem Snídani s Novou pořad Prásk 60tka a Mazec na TV Barrandov. Objevila se v inscenacích Městem chodí Mikuláš, Revizor, v seriálech Náměstíčko, Ulice, v pohádkách a v dalších televizních rolích. V divadle Palace hraje v komediích Zebra a A do pyžam, v Divadelní společnosti Háta s Lukášem Vaculíkem v inscenaci Básník a kočka. V současné době hraje Nikol v seriálu Ententýky České televize a policistku v seriálu Cesty domů v Prima family. Je vdaná, jejím manželem je MVDr. Jan Herčík CSc.

Citace

Směju se hodně dovnitř, potichu, žádný hurónský chechot. Mám ráda vtipný humor, roztomilý a půvabný. Člověk je legrační, když si umí dělat legraci sám ze sebe.

Místo, které mám ráda

Povltaví, parky a velká stromořadí v nich. Líbí se mi být napojená tam nahoru, mít sama v sobě klid.

Daniela Kupsová