Vybírat vhodnou podlahu do interiéru je stejně důležité jako vybírat bydlení. Již samotný proces může naznačit mnoho o životním stylu a potřebách potenciálního majitele. Jestli je spíše praktický typ, či spíše snílek se smyslem pro romantiku. Jaké podlahy nabízí trh a jaké je jejich využití?

Vinylový chameleon

Velký boom zažívají v současnosti takzvané vinylové podlahy vyrobené z polyvinylchloridu známého pod zkratkou PVC.

Tento uměle vytvořený materiál má vlastnost napodobit vzhled mnoha těch přírodních – od dřeva přes kámen až po ocel. Snad proto si v současné době získává pozornost a zájem spotřebitelů.

Vinylovou podlahu si lidé pořizují domů nejen kvůli iluzi přírody v interiéru, ale i pro její příznivé vlastnosti spojené se snadnou údržbou, dostupnou cenou a vcelku dlouhou životností. Vedoucí prodeje podlah z Prahy-Modřan Zdeno Motyčka k tomu říká: „V současné době jsou vinylové dekory již tak věrohodné, že je například od pravého dřeva laik téměř nepozná. Vinyl má ale tvrdší ochrannou vrstvu než dřevo, a tak mu, na rozdíl od dřeva, nevadí voda. Tou se dá vinylová podlaha i čistit. S její životností sice nejsou takové zkušenosti jako s dřevěnou podlahou, ale pokud ji budou lidé šetřit třeba tím, že po ní budou chodit v papučích, může vydržet až třicet let."

„Na druhé straně je ale možné, že určitý dekor se třeba za pět let nemusí vyrábět. To by znamenalo, že při poškození jednoho vinylového dílu ho už nevyměníte za jiný, ale musíte vyměnit celou podlahu," doplňuje Zdeno Motyčka.

Pět tisíc lidí měsíčně

To, že se vinylová podlaha čas od času musí vyměnit a na rozdíl od dřeva z ní „nedýchá příroda", zákazníkům zřejmě nevadí. Pořizují si ji často kvůli úsporám peněz do bytu, který chtějí pronajímat nebo v něm žít jen dočasně a později jej plánují vyměnit za jiný typ bydlení.

Díky možnosti vysoké zátěže se vinylové krytiny hojně využívají v komerčních prostorách interiérů, jakými jsou školy, zdravotnická zařízení, nebo dokonce tělocvičny. „Po vinylu může za měsíc přejít až pět tisíc lidí," říká jednatel firmy se zaměřením na podlahové krytiny v Šumperku Ladislav Všetíček.

Ekologičtější linoleum

Na oko podobně jako PVC vypadá i linoleum. Složením je však velmi odlišné. Čistě přírodní materiál tvoří směs přírodních barviv, pryskyřice, vápence, dřevité moučky, případně korkové drťě a lněného oleje. Markantním rozdílem mezi povrchem z PVC a linoleem je tedy jeho možnost biologického rozkladu. Tradice linoleových podlah sahá až do konce 19. století. Tehdy se pro své pozitivní vlastnosti využívaly i ve veřejných prostorách.

V roce 1911 bylo lino položeno i v secesní budově Obecního domu v Praze a chodili po něm i takoví velikáni jako Mikoláš Aleš, Alfonz Mucha či Max Švabinský. Z vlastností linolea se cenily především dekorativnost,  hygieničnost, antistatika a schopnost vysokého mechanického i dynamického zatížení. Snad díky nim přetrvala obliba linolea i do současnosti. Pro své hygienické a nealergické vlastnosti se doporučuje linoleum pro bydlení, ve kterém žijí alergici. Cení se přitom i jeho další vlastnost, a to, že je bezpečné proti vznícení.

„V případě požáru nepřispívá k rozšíření ohně. Povrchově se mění stopami po nedopalcích cigaret, ale ty se snadno seškrábnou," říká Ladislav Steiner ve své knize Podlahy. A jak se linoleum čistí a udržuje? Podle výrobců záleží na jeho povrchové úpravě. „Chybu neuděláte, když použijete na čištění vodu a mýdlo se stopou oleje," říká Václav Aron z firmy ProParket v Praze.

Korek do vlhkých prostor

Pokud chcete měkkou podlahu, která zajistí čistotu, teplo a neomezí zdraví, možná je pro vás tou pravou podlaha korková. Díky chemickému složení je korek odolný vůči plísním a bakteriím, nepodléhá hnilobě ani při dlouhodobém umístění ve vlhkém prostředí a také nepohlcuje prach.

To vše nahrává alergikům. Navíc má korek přirozené izolační schopnosti, kterými vyniká nad ostatními přírodními materiály. Možnost zvýšené ochrany před hlukem i chladem se jeví jako vhodná alternativa rodinám s malými dětmi, které většinu času stráví na zemi. Výrobci navíc slibují u korku vysokou životnost, snadnou a nenáročnou údržbu a celkově splnění nároků zdravotně nezávadných podlahovin.

„U celoplošně lepené podlahy je možné vytírání vodou, u zámkového spoje doporučuji ale hadr více vyždímat, aby nezateklo do spár," radí Václav Aron a upozorňuje dále na možnost změny barvy u korku, pokud je vystaven slunečnímu světlu. „Především ale u těch obyčejnějších korků, u podlah s UV lakem se to nestává."

Dřevo stále vede

I přes vysokou úroveň moderních technologií zůstává, co do kvality, na samotném vrcholu dřevo. „Pokud si do luxusního domu pořídíte umělohmotnou podlahu, zcela zkazíte jeho auru," říká Ondřej Čáp z pražské společnosti

Marcon Interiér, který na dřevo nedá dopustit. Dřevěné podlahy si podle něj lidé obecně více váží a jejich vztah k ní je dlouhodobější. Vyšší pořizovací cena je tedy plně vykoupena její životností. „Vezměme si například domy ze třicátých let minulého století. Parkety, které jsou v nich přes osmdesát let, vypadají pořád skvěle," říká.

Pro které vlastnosti se dřevěná podlaha ještě cení? Především pro její typickou vůni, vzhled a příjemný povrch. Tyto vlastnosti nenahradí snad žádný jiný materiál. Navíc je dřevo elastické a díky tomu se po dřevěné podlaze příjemně chodí a končetiny jsou chráněny před nárazy, tedy i před únavou svalů a vazů. Dřevěná podlaha je také dobrým zvukovým i tepelným izolantem, interiér s převahou dřeva působí teple a útulně.

Jak si ale vybrat z nepřeberného množství druhů a barev? „Obecně platí, že do novostaveb se většinou dávají masivní podlahy, do starších paneláků se volí dvou- nebo třívrstvé podlahy již s finální povrchovou úpravou.

Do paneláku se většinou ani masivy dát nedají, protože jsou tam křivé podlahy," vysvětluje Zdeno Motyčka.

O výběru ale podle něho nakonec rozhodne zákazník. A ten se často rozhoduje podle ceny. Podle Zdena Motyčky se dá ušetřit výběrem dřeva i způsobem pokládky: „Náklady na masivní podlahu mohou být až trojnásobné oproti vrstvené. Pokud se rozhodnete pro plovoucí podlahu, ušetříte navíc za lepidlo," dodává Zdeno Motyčka.

Při výběru dřevěné podlahy také obecně platí, že tvrdší dřevo se hodí do více namáhaných prostor, jako je obývací pokoj či kuchyně, a měkčí dřevo zase do prostor s menší zátěží, například do ložnice. Oproti všem pravidlům dnes již odborníci nevylučují dřevěnou podlahu ani v místnostech s vyšší vlhkostí, jako je koupelna. „Vždy záleží na tom, jak se k podlaze budete chovat. Mnohdy postačí, když se koupelna bude pravidelně odvětrávat a uživatelé dohlédnou na to, aby zde po koupání nebylo jezero," vysvětluje Ondřej Čáp.

Dřevěný obklad podlahy ocení jistě i alergici, kterým se nedoporučují umělé materiály kvůli úniku alergenů do ovzduší. Skoro jako dřevěná může působit i podlaha laminátová. Je však cenově výhodnější, lépe prý odolává zkáze a její údržba patří k těm méně náročným. Co všechno je dobré vědět, než začnete o laminátu uvažovat jako o vhodném materiálu pro svou podlahu?

Klouzavý laminát

Laminát je ošetřen tak, že je trvale antistatický. To znamená, že podlaha nepřitahuje prach a ten k ní nelne. To je možná dobrá zpráva a řešení pro alergiky. Odborníci ale antistatickou úpravu vidí spíše jako problém. „Když po takové podlaze chodíte bosí, tak se vlastně nabíjíte statickou elektřinou," upozorňuje Ladislav Všetíček. „A laminát je v tomto nejhorším materiálem," doplňuje.

Podlaha z laminátu je navíc velmi tvrdá a pocitově chladná, proto se nedoporučuje do obývacích a dětských pokojů. Laminát se  příliš nehodí ani do místností s vyšší vlhkostí. Tam totiž nabobtnává, lamely se vlní a nevratně ničí.

Malá odolnost proti vodě tak nenahrává ani majitelům psů a koček, pokud nejsou natolik vychovaní, že svou potřebu dělají pouze na určené místo či venku. I přesto se laminátová podlaha k soužití se zvířetem příliš nedoporučuje. Kromě toho, že je tvrdá, totiž i klouže.

Majitelé laminátové podlahy by si měli dát pozor také při její renovaci – po zbroušení větší vrstvy hrozí obnažení dřevotřískového jádra. Navzdory všemu je ale laminátová podlaha žádaná především kvůli snadné pokládce a minimální údržbě. Plovoucí způsob pokládky umožňuje jednoduchou výměnu poškozených lamel, již hotová povrchová úprava zase zpříjemňuje majitelům podlah z laminátu život tím, že je nemusejí leštit, voskovat či lakovat.

Na kolik vás která přijde

Výše ceny podlahy souvisí s kvalitou použitého materiálu, ale i s jeho zpracováním, popřípadě s typem pokládky.

Dřevo je zpravidla nejdražší materiál. Za metr čtvereční dřevěné podlahy zaplatíte zhruba od 585 do 2200 korun. Za laminátovou podlahu oproti té dřevěné ušetříte. Cena za jeden metr čtvereční se pohybuje od 250 do 800 korun. Platí však, že levnější typy, například s nižší kvalitou dřevovláknité desky, jsou méně odolné vůči vlhkosti a stabilitě celé podlahy. Korková podlaha patří k těm dražším, její cena za metr čtvereční se pohybuje zhruba od 690 do 1900 korun. Metr čtvereční linoleové podlahy vyjde na 595 až 820 korun, u vinylové podlahy je to ještě o něco méně – 430 až 820 korun za metr čtvereční.

O tom, která podlaha se hodí právě do vašeho bydlení, se vede řada úvah mezi odborníky a spotřebiteli. Při výběru podlahy by mělo být důležité nejen to, jak snadno se bude udržovat či jakou životnost jí výrobci předurčují, ale i to, zda bude vyhovovat všem obyvatelům domácnosti i s jejich potřebami.

PŘÍRODNÍ LINOLEUM
Podlahová krytina ze směsi lněného oleje, pryskyřic a dřevěné nebo korkové moučky. Na tomto materiálu se cení dekorativnost, hygieničnost, antistatika a schopnost vysokého mechanického i dynamického zatížení. Protože je ekologické a nealergenní, hodí se i do domácností, kde žije alergik. Lino je odolné proti otěru a prošlapání, cení se i to, že je odolné proti vznícení ohně a nepřispívá k jeho šíření. Výrobní technologie zaručuje, že ani částečně opotřebované linoleum neztrácí původní barevnost a vzory – je probarveno v celé tloušťce materiálu.

LAMINÁTOVÉ PODLAHY
Podlahy vyrobené moderními technologiemi napodobují podlahy především ze dřeva, díky finální povrchové úpravě se ale nemusejí leštit, voskovat ani lakovat. Laminátové podlahy jsou až o polovinu levnější než materiály, které imitují (také například dlažbu či linoleum). Výhodou je jejich rychlá pokládka. Hodí se do suchých prostor, ve vlhku podlaha nabobtnává a kroutí se. Pro jejich choulostivost na změnu vlhkosti se příliš nehodí pro bydlení s dětmi a také se zvířaty. Problém je navíc vyšší kluzkost a tvrdost. Člověk ji vnímá jako chladnou (nehodí se do obývacího a dětského pokoje).

VINYLOVÉ PODLAHY
Věrně imitují přírodní materiály, od dřeva přes dlažbu až po ocel. Ve srovnání s nimi je ale vinylová podlaha levnější. Zákazníky láká jednoduchá údržba a odolnost proti vodě, mechanickému poškozen a životnost dlouhá až 30 let. Pro svou odolnost a jednoduchou údržbu ji ocení i majitelé zvířat. Vysoká zátěžovost je ideální i pro komerční využití vinylu.

KORKOVÉ PODLAHY
Díky svému složení nepodléhají hnilobě ani nepohlcují prach, proto jsou vhodné i pro alergiky. Zároveň je korek výborným tepelným i zvukovým izolantem, proto se hodí i do domácností s malými dětmi. K jeho významným vlastnostem patří i paměťová stopa neboli to, že se při stlačení vrací do původního tvaru.

DŘEVĚNÉ PODLAHY
Mají dlouhou tradici a životnost, která vyvažuje jejich vyšší cenu. Dřevo je vhodné téměř pro všechna použití, snadno se renovuje, vyniká dobrou tepelnou izolací a příjemným přírodním vzhledem. Dřevěné podlahy jsou vhodné i pro alergiky. Příliš se nehodí do prostor mechanicky intenzivně namáhaných, například do průmyslových provozů a obchodů a do prostor vlhkých a mokrých. Při pořizování podlahového vytápění je potřeba pečlivě zvážit výběr vhodné dřeviny.

Lenka Vašková