K plusům popínavek přidejte ještě jejich skromnost v rámci prostorových nároků. Oceníte je tak bytě, kde se každý metr počítá a pro zelené potěšení zbývají především stěny. Když rostlinám navíc nabídnete zajímavou konstrukci, po níž se budou vinout, vznikne originální zařizovací prvek. Liány si přitom vystačí s malou nádobou a kromě rychlého růstu některé také krásně kvetou.

Kytky, které je těžké zabít - Šplhavnice:

Zdroj: Youtube

1. Šplhavnice

Mezi velmi rychle rostoucí popínavky, které vytvářejí vzdušné kořeny, patří dobře známá šplhavnice, což je označení, které se používá pro mnoho druhů rodu Epipremnum a Scindapsus. Při pěstování lidé většinou nechávají splývat stonky s listy z horních částí nábytku dolů. Díky svým vzdušným kořenům se však šplhavnice dokáže velmi rychle přichytit na téměř jakoukoli oporu a snese i tmavší stanoviště. V ideálních podmínkách mohou stonky dorůst až do výšky několikametrů.

Modlivka CalatheaCalathea - výměna květináče.Calathea - výměna květináče.Zdroj: Shutterstock
Hledáte tip na klasickou pokojovku, která na první pohled zaujme netradičním zbarvením listů? Znáte calatheu? Stejně jako liány rychle poroste, když se jí postaráte o vzdušnou vlhkost. Mnoho druhů calatheí kvete od jara do léta a barevnost květenství se druh od druhu liší barvou i tvarem. Vyžaduje zkušenějšího pěstitele a suché panelové byty jí svědčit nebudou. Říká se jí modlivka, protože na noc svěšuje listy, což připomíná sepjaté ruce při modlitbě. Nejlepším stanovištěm bude severní a východní okno, které nabídne dostatek rozptýleného světla. Calathea má ráda kyselejší půdu. Svědčí jí rašelinový základ nebo dokonce samotná rašelina. Běžně ale roste v substrátu pro pokojové rostliny, ten však nesmí nikdy vyschnout. Měl by být stále vlhký, nikoli přemokřený. Modlivka je citlivá na kvalitu zálivky – používejte odstátou nebo převařenou vodu a nezapomeňte rostlinu přihnojovat.

Nejlepší oporou pro vzdušné kořeny bývá mechová tyč. Pěstování náročné není a zvládne ho i úplný začátečník, nicméně je dobré držet se několika zásad. Speciální substrát shánět nemusíte. Šplhavnice jen potřebuje, aby zemina byla dobře propustná a vzdušná.

V Indonésii či Austrálii roste v deštném pralese, kde bývá vysoká vzdušná vlhkost, svědčit jí tedy bude pořízení zvlhčovače vzduchu. Co naopak škodí, je přemíra zálivky. Nechte proto substrát mezi nájezdy konvičky s vodou vyschnout do hloubky několika centimetrů.

Rychlou změnu bydliště potřebují pokojovky, které chřadnou.
Úchvatná klívie, tradiční tchýnin jazyk. Přesazování pokojovek má svá pravidla

Společně se zálivkou byste měli kondici šplhavnice podporovat dávkami živin, a to i během zimního období, protože roste stále. Pokud jde o stanoviště, platí výše uvedené – můžete ji pěstovat i v tmavších koutech. Za stanoviště, kde bude mít víc světla, se vám však odmění rychlejším růstem, většími listy a v případě panašovaných variant taky výrazněji vybarvenými.

Čím těsnější pěstební nádoba, tím lépe, s přesazováním tak rozhodně nespěchejte. Stačí zhruba jednou za dva až tři roky, když kořeny prorostou z květináče ven. Šplhavnice se v našich domácnostech zabydlela už před dlouhou řádkou let a objevují se stále nové odrůdy.

Dejte šanci pokojovkám. Některé lze pěstovat opravdu snadno a rychle.
Džungle v obýváku? Toto je dalších pět nenáročných pokojovek pro začátečníky

Pokud se rozhodnete pro pořízení některého ze zástupců rodu Epipremnum, bude mít rostlina výrazně lesklé listy, většinou s barevným panašováním. Druhů najdete spoustu, nejznámější však je Epipremnum aureum, jemuž se díky nazlátlým listům říká golden.

Pokud dáváte před zlatem přednost stříbru, pořiďte si rostlinu z rodu Scindapsus. Ty mívají pevnější listy s nádechem do stříbrna. Chcete-li něco opravdu extra, stačí, když se rozhlédnete po internetu, kde najdete pěstitele raritních druhů šplhavnice. Doma pak můžete pěstovat třeba liánu s tmavě zelenými nebo dokonce až černými listy.

2. Filodendron

Filodendron je oproti šplhavnici objemnější a pevnou oporu přímo vyžaduje. V přírodě se svými vzdušnými kořeny přichycuje na kmeny stromů, v domácím prostředí je nahradí třeba kokosové nebo mechové tyče. Svědčí mu pěstování v závěsných květináčích, z nichž visí dlouhé plazivé stonky.

Kvetoucí pokojovky, které snesou i vyhřátý panelák

Stejně jako šplhavnice vám poroste před očima a stejně tak nevyžaduje extrémně náročnou péči. Ohromné množství druhů, tvarů i velikostí listů mu přineslo mezi pěstiteli pokojovek značnou popularitu.

Dopřejte mu substrát s přídavkem rašeliny a opět šetřte zálivkou. Tropický švihák ocení občasné rosení. Usaďte ho na stanoviště s dostatkem rozptýleného světla. Snese i stinná místa, ale poroste pomaleji.

Stejně jako šplhavnice vám filodendron poroste před očima a stejně tak nevyžaduje extrémně náročnou péči. Ohromné množství druhů, tvarů i velikosti listů mu přineslo mezi pěstiteli pokojovek značnou popularitu.

3. Břečťan

Pokud břečťanu na zpočátku pomůžete, začne se po stěnách pnout sám. Většina druhů má totiž takzvané příčepné kořínky, které se dovedou přichytit kdekoli. Výjimkou je třeba břečťan kanárský, který potřebuje oporu. Za rok dokáže vyrůst o několik desítek centimetrů. Listy obvykle šípovitého tvaru jsou menší a tmavě zelené barvy, i když najdete dost druhů s vícebarevnými panašovanými listy.

Stlaní postele těsně po probuzení není nejlepším zvykem
Roztoči mohou řádit i v uklizené posteli: Jak to poznat a čím se bránit

Břečťan je vlhkomilná rostlina, která nemá ráda přímé slunce a suchý vzduch. Pokud to prostorové dispozice umožňují, najděte téhle liáně místo na severní a východní straně poblíž oken. Dopřejte jí dobře propustný substrát, který budete udržovat stále vlhký. Ohlídat si musíte přemíru zálivky, nenechte však substrát vyschnout. Zvýšená vlhkost vzduchu zelené popínavce prospěje.


Nahrává se anketa ...

4. Voskovka

Tahle nenáročná popínavá sukulentní pokojovka, která kdysi obývala většinu domácností, pochází z Dálného východu. Botanicky správně nazvaná hoya si svůj český název vysloužila díky lesklému povrchu svých listů a hvězdicovitým květům.

Z částečného zapomnění slaví v posledních letech návrat do obytných prostor. Není divu, roste opravdu rychle, pěstuje se většinou na drátěných konstrukcích, navíc potěší květy. Potřebuje stejné stanoviště jako břečťan – severní a východní stranu poblíž oken nebo stranu západní.

Voskovka (Hoya Australis) - Záchrana rostliny ve špatném stavu:

Zdroj: Youtube

Sluneční záření by jí mohlo spálit listy, chraňte ji před ním. Než se pustíte do zálivky, nechte substrát vyschnout. Rosení je dovoleno, vyhněte se však květům. Stejně tak odolejte kosmetickým úpravám dlouhých holých šlahounů. Stříháním byste voskovce ublížili. Když vydržíte, vyraší na holých šlahounech nové listy. Na pokoji nechte také stopky odkvetlých květenství. Po čase se na nich objeví nové květy. Zbavit se můžete jen odumřelých listů.

5. Syngonium

Zatím jsme se pohybovali mezi celkem známými pokojovkami. Zkuste se ale pustit i do pěstování dlouhověké popínavky s překrásnými listy, která zase tak známá není. A to je škoda. Syngonium pochází ze Střední a Jižní Ameriky, kde roste v tropických pralesích jako liána v korunách jiných stromů až do výšky přesahující deset metrů. Vytváří vzdušné kořeny a roste velmi rychle.

V mládí rostlina, které se občas přezdívá šípková réva, oporu nepotřebuje, v průběhu života však začne měnit listy na laločnaté a vytvářet popínavé stonky, které mohou podporu vyžadovat. Obrovský bílý květ se objevuje během vegetačního období v tropech, někdy i ve sklenících botanických zahrad, v domácích podmínkách se ho ale nejspíš nedočkáte.

Celkové náklady na výrobu fóliovníku byly 389 korun.
Parádní fóliovník si vyrobila na zahradě sama. Stačily jí na to čtyři stovky

Listy však květy dokonale nahradí. Mohou být narůžovělé, u jiných druhů zase zvláštně panašované. Péče není náročná. Syngonium potřebuje dostatek, nikoli přemíru světla, přímému slunci rostlinu nevystavujte. Nejlepší je stanoviště u okna na východní straně. Dopřejte mu substrát pro áronovité rostliny nebo do hlíny přidejte perlit kvůli provzdušnění.

Cílem je, aby zálivková voda nezůstala v květináči. Rostlina potřebuje častější, mírnou zálivku ve chvíli, kdy bude povrch zeminy lehounce suchý. Šípkové révě udělá dobře hodně vlhký vzduch a nezapomeňte ani na hnojení zhruba jednou měsíčně. Do přesazování se pusťte, až bude celý květník zaplněný kořeny.

Letnění pokojovekPhilodendronPhilodendronZdroj: Shutterstock

* Pokud máte balkon, pavlač, terasu nebo zahradu, některým rostlinám prospěje, když je na čtyři teplé měsíce umístíte ven. Pěstování na přímém slunci a na čerstvém vzduchu ale bude svědčit jen některým zeleným kráskám. Jiné může v krajním případě i zahubit.

* K rostlinám, jimž můžete dopřát ozdravný pobyt na čerstvém vzduchu, patří kaktusy, sukulenty, aloe vera, juky či palmy, ale také šeflery, strelície, voskovky, africké kopřivy, pokojové břečťany, podénky, ibišky i tchyniny jazyky. Sluneční paprsky jim svědčí, letní deštík neuškodí. Jen kaktusy a sukulenty před vydatným deštěm raději schovejte. Fíkusy, zelence, dracény, monstery a stejně tak orchideje potřebují stanoviště v polostínu. V poklidu domácího stanoviště však rozhodně nechte áronovité rostliny, pokojové begonie, azalky, kapradiny, africké fialky, maranty nebo avokádo.

* Se stěhováním začněte ve chvíli, kdy už noční teploty neklesají hluboko pod deset stupňů. Konec letnění přichází v posledních týdnech září, po začátku astronomického podzimu. Rostliny pěstované v bytě jsou většinou tropické, ideální podmínky pro jejich letnění tak nabízejí balkony a terasy otočené na východ a odpolední západ. Svědčí jim také severní strana, kam budou přímé sluneční paprsky dopadat časně zrána či navečer. Pobyt na prosluněné jižní a jihozápadní straně balkonu snesou dobře palmy, agáve, oleandry, citrusy, středomořské bylinky či juky.

* Pokojovky navyklé na stálé teploty si na venkovní výkyvy musejí postupně zvykat. Je dobré také vědět, že v domácím prostředí zeleným kráskám ubývá vosku na povrchu listů, který je chrání před slunečními paprsky. Stěhování na letní byt proto provádějte postupně, fíkusy dejte na stinné místo a až po pár týdnech je přemístěte na východní nebo západní stanoviště.

* Počítejte s vydatnější zálivkou. Pokojovky budou mít více světla, porostou rychleji a budou mít větší listy, proto potřebují víc vody. Květináče venku také rychleji vysychají a během horkých letních dnů budete muset letní balkonové hosty zalévat častěji, než jste zvyklí.

* Dávku hnojení nezvyšujte, přísun živin by měly rostliny dostávat jednou za dva týdny. Své zelené krásky často prohlížejte, venku ji hrozí napadení škůdci, kteří se přes práh bytu nedostanou. Čím dříve zasáhnete, tím rychleji se nemocná kytka uzdraví.