ŠTÍTENKY NA OVOCNÝCH STROMECH

Posílám fotografie škůdce, který se nám letos objevil na ovocných stromech. Nikdy dřív jsem ho na zahradě nezaznamenal, ale letošní výskyt mi připadá hodně silný. Děkuji. Miroslav Bajďák, Kopidlno

Štítenka (Pseudaulacaspis pentagona)Štítenka (Pseudaulacaspis pentagona) je polyfágní druh červce původem z Asie rozšířený téměř po celém světě. Škodí především na ovocných a okrasných dřevinách v teplejších oblastech. Byl zjištěn na více než 120 druzích rostlin z 55 čeledí, jak dřevin, tak bylin. Dospělé samičky a larvy starších instarů žijí přisedle na kůře kmenů a silných větví. Samičky jsou bíle zbarvené a mají tělo pokryté okrouhlým voskově-chitinózním štítkem o průměru 2 až 2,5 mm. Dospělí samečci jsou okřídlení, asi milimetr dlouzí a žijí pouze jeden den. Přezimují oplodněné samičky, které v dubnu kladou 100 až 150 vajíček; po vykladení žijí samičky jen několik dní. Vajíčka jsou oranžové nebo bílé barvy; z oranžových vajíček se přibližně po třech až pěti dnech líhnou larvy samičího a z bílých samčího pohlaví. Štítky budoucích samečků jsou na rozdíl od štítků samiček menší a protáhlého tvaru. V evropských podmínkách má tento druh dvě až tři generace, v chladnějších oblastech jednu generaci. Při velmi hustém osídlení mohou štítky a voskové výpotky zcela pokrýt kůru kmene a větví. Při přemnožení jsou napadány i listy a plody. Silné napadení má za následek odbarvení listů a jejich předčasný opad, znehodnocení plodů, usychání větví a případně i odumírání celých stromů.

V případě zjištěného výskytu se doporučuje buď odstranit a spálit napadené části, nebo provést chemické ošetření. Chemická ochrana je však problematická, neboť štítenka je po většinu svého života chráněna voskovým štítkem. Z tohoto důvodu je nejefektivnější načasovat aplikaci do období výskytu larev prvního instaru, který je nejzranitelnější, neboť štítek ještě nevytváří. Vhodná doba na ošetření však trvá zpravidla jen několik málo dní, závisí to na aktuálním počasí, které ovlivní, zda líhnutí proběhne rychle a hromadně, nebo bude rozvleklé. K ochraně je možné použít například přípravky Decis nebo Calypso. 

UŽITEČNÁ HOUBA DO SKLENÍKU

Ve skleníku se mi často stává, že vysetá zelenina sotva vzejde, již se rostlinky lámou, zahnívají a odumřou. Je to způsobeno zemí ve skleníku, nebo snad nějakým škůdcem? Andreas Buchnell, Teplice

Nejčastějším problémem je padání klíčních rostlin. Tuto komplexní chorobu vyvolávají různé patogenní houby. Na prvním místě v boji je vhodná hustota a hloubka výsevů, přiměřená vlhkost a teplota, pravidelné větrání a dostatek světla. Vzhledem k tomu, že většina atogenních hub v půdě přežívá řadu let, je nutné před výsevem či výsadbou půdu ve skleníku nebo výsevní substrát v miskách důkladně dezinfikovat. Existuje celá řada chemických vysoce účinných přípravků, které však v půdě zanechávají dlouhodobě zbytková rezidua a mohou po čase působit negativně na pěstované rostliny. Ideální je proto použití mikrobiálního přípravku Supresivit. Účinnou složkou jsou vzdušné konidie (spory) mykoparazitické houby Trichoderma harzianum. V jednom gramu přípravku je jich obsaženo přibližně 14 miliard. Tato houba se běžně vyskytuje v přírodě a není pro člověka, teplokrevné živočichy ani rostliny toxická. Při plošném ošetření substrátu ve sklenících je zapotřebí Supresivit zapravit do hloubky šest až osm centimetrů. Pokud připravujeme substrát v nádobě, musíme přípravek důkladně a rovnoměrně zamíchat do celého objemu zeminy. Pěstební substrát musí být vlhký, ale nepřemokřený, půdní reakce kyselejší (pH 3,5 až 6,5), teplota půdy 15 až 25 °C a hlavně nesmí být současně použity chemické fungicidy.