„Rozhodli jsme se pro stavbu tohoto domku, protože jsme chtěli změnu. Jsme oba Pražáci. Já jsem pracoval v sociální sféře, přítelkyně studovala biologii. Je to pro nás úplně jiná kvalita života,“ vypráví Petr Porada.
Dům začali stavět předloni, poté pokračovali loni od července. Teď v zimě dodělávají práci v interieru, například schody. „Pracujeme podle nálady, většinou celý den,“ dodává Porada. Dům je postaven ze slaměných balíků, které drží dřevěná konstrukce, a dále z jílové omítky – ta je z obou stran domku. Jíl je místní, vedle domku je jáma, ze které se jíl těží.
Nábytek z hlíny: Proč Ne?
Dům má vnější obvod 6x4 metry. Až se dostaví, má majitel v plánu jej prodat. „Hodně mladých lidí dnes tíhne k ekologickému bydlení. Mají obavy ze syndromu nezdravých budov, které nelze ani pořádně vyvětrat. Až tento domek dostavíme, chtěli bychom si pořídit pozemek a postavit si vlastní dům, o něco větší, než je tento. Také bychom se chtěli věnovat ekologickému zemědělství,“ doplňuje Porada.
Výhodou hlíny je její snadné tvarování. Proto je možné z ní vyrobit třeba kamna, lampy, výklenky nebo kulaté rohy. Když se okoukají, stačí je namočit a předělat. Nad okny jsou zasazená barevná sklíčka, kterými prosvítá světlo. „Prožili jsme tady klidné a pohodové Vánoce, netradičně 21. prosince. Je tady klid,“ říká Porada.
Původně měla vyrůst celá vesnice
Nejenom nízké pořizovací náklady – 150 tisíc jsou výhodou tohoto domku. Nejen, že dům je levný a energeticky nenáročný na stavbu i provoz, panuje v něm příznivé klima a velmi dobře se v něm dýchá. Dům je vytápěn kamny, je zde elektřina, voda a odpady je nutno dokončit. „Dům je velmi zajímavý, ale nejsem si jistý, jestli je k celoročnímu bydlení,“ říká Václav Honsejk, starosta Křižan.
„Obec dávala souhlas se stavbou tohoto domu. Původně byl záměr, aby zde vyrostla celá vesnice tohoto typu domů, ale nejsou zde vhodné pozemky. Vím, že například v Jitravě je podobný dům, jen asi třikrát větší,“ doplňuje Honsejk. „Do prodeje takového domu bychom určitě šli, je to něco nového, zajímavého,“ řekla paní Urbanová z Realit Jany Kristiánové.
Období stavění domů z trávy a slámy začalo ve Spojených státech někdy na přelomu 19. a 20. století. Kolem roku 1903 byl postaven první dům ze slámy – jeho venkovní stěny zůstaly neomítnuty, přesto si tento dům dokázal udržet požadovanou teplotu a dosud je v relativně dobrém stavu.
Základní technika zůstává stejná
Návrat ke stavbám ze slaměných balíků nastal v sedmdesátých letech v západní Americe a s ním i návrat ke zdravému životnímu stylu. Ke konstrukcím ze slaměných balíků se dnes používá složitější technologie, přesto základní technika zůstává stejná. Ze slámy se staví stodoly, sklady, více poschoďové budovy, nejrozšířenější však stále zůstávají jednoduché jednoposchoďové domky. Je postaveno mnoho domů, které, ač byly postaveny „po staru“, tak dnes nevykazují známky velkého poškození.
Sláma sesbíraná z pole může být různého druhu, je vložena do balíkovacího mechanismu a svázána provázkem z polypropylenu. Balík je stlačen a slisován na 10 centimetrů. Celý balík je složen z několika vrstev podél dlouhé osy balíku. Balíky jsou skládány podobně jako cihly, ale díky měkkosti materiálu se stavba nechová jako zděná.
Použití slámy je vhodné i z ekologického hlediska. Není chemicky ošetřená. Současné stavebnictví razí trend – nízkoenergetické a biologické stavění. Domy se slámy toto splňují a jistě mají své místo a najdou si mnoho příznivců.