S neoblomně vysoko se držící nezaměstnaností, stoupajícím počtem domů zabavených kvůli nesplácení hypotéky a neveselými ekonomickými výhledy si je mnoho dětí, které rodiče přivedou za Santou, až příliš dobře vědomo problémů, s nimiž se rodiče potýkají.

„Tyhle děti chápou, v jaké je jejich rodina situaci, když mě přijdou prosit o věci. Chápou, že když jsou v rodině další děti, měly by být ohleduplné a myslet i na ně a nežádat o deset nebo dvanáct dárků,“ řekl Richard Holden, devětašedesátiletý Santa z města Gastonia v Severní Karolíně.

Cliff Snider, který představuje Santu už od dob dospívání, s ním souhlasí. „Myslím, že rodiče říkají: Je to ekonomická věc. Napište si na seznam jenom dvě nebo tři věci, které doopravdy chcete,“ řekl. „Rodiče nabádají děti k šetrnosti.“ A čtyřiašedesá­tiletý Snyder dělá, co je v jeho silách, aby s tím pomohl. Když dostane hodně nákladnou žádost, obvykle odpovídá: „O tohle letos prosí hrozná spousta dětí. Co jiného by sis přál?“

Ve škole Santa Clausů Charlese W. Howarda se Santové učí takové věty jako: „Páni, to je ale opravdu hodně velký dárek. Je ještě něco jiného, co by se ti mohlo líbit?“ V těchto dnech se ale Santové musejí k podobným větám uchylovat stále řidčeji.

Rodiny učí děti, aby uměly stejně tak dávat jako přijímat

„Myslím, že se stává oblíbenější nepsat příliš dlouhé seznamy přání,“ řekl Tom Valent, děkan Howardovy školy Santů v michiganském Midlandu, která ročně dostává více než 3000 dopisů Santovi a kterou už vystudovalo 75 ročníků. „Rodiny učí děti, aby uměly stejně tak dávat jako přijímat.“

Starlight Fonsecaová učí svých pět dětí ve věku od pěti do čtrnácti let, že nejsou samy, kdo musí některé věci škrtnout. „Říkám jim, že nejsme jediní, kdo se s tím teď pere.“ Jednatřicetiletá matka a její manžel Jose byli závislí na stipendiu z Texaské univerzity, o které Fonsecaová přišla, když jí nemoc znemožnila splnit potřebné zkoušky. Doufala, že školu dokončí v květnu, ale tenhle semestr nemohla odchodit a nedosáhla ani na studentskou půjčku. Dětem proto vysvětlila, že „aby to bylo pro všechny spravedlivé, musí Santa všem ubrat. Prostě Santa dělá, co může, aby byli všichni na Vánoce šťastní,“ dodala.

Samozřejmě za Santy chodí i takové děti, jako byl například devítiletý chlapec, který vytáhl BlackBerry a ukázal Sniderovi fotografie všech věcí, které by si přál. Pak prý nezbývá než občas zmínit i cenu toho, oč žádá a dodat: „S tím, jak věci nyní jsou, udělá Santa Claus, co může, aby ti pomohl dostat, co si přeješ. Ale nemůžeme ti nic slíbit.“

Toaletní papír jako vánoční dárek matce

Tim Connaghan, který vede Mezinárodní univerzitu pro Santa Clause v kalifornském Riversidu, provádí každoročně průzkum mezi pěti stovkami Santů, které zaměstnává. Ekonomika se podle něj stala takovým problémem dneška, že se Santové museli naučit odpovídat na otázky, které jim děti dávají ohledně nezaměstnaných rodičů nebo nutnosti stěhovat se jinam.

„Doufejme, že tvůj táta najde novou práci, anebo že se přestěhujete do nového domu,“ zní jedna z doporučovaných frází. „Přiznat problém, dát na něj pozitivní odpověď a dodat: ‚Santa tě má rád. Možná bych pro tebe mohl dostat něco speciálního,‘“ dodal Connaghan. „Ta naděje znamená, že když dítě odchází, cítí se o trošku lépe.“

Connaghan zavzpomínal na večer, kdy spolu s několika dalšími Santy vzali na nákup skupinku chudých dětí. Jeden chlapec chtěl koupit toaletní papír, protože jeho matka místo něj nosila domů ubrousky a papírové ručníky z restaurací rychlého občerstvení. „Chtěl jí koupit opravdový toaletní papír – běžnou, každodenní věc, kterou všichni berou jako samozřejmost,“ řekl. „A tohle dítě si myslelo, že je to vánoční dárek.“