„Dnes mohou v Praze výškové stavby vznikat nahodile, žádná komplexní regulace výškové zástavby neexistuje. Metropolitní plán jako první dokument přináší regulaci pro celé území Prahy. Výstavba budov vyšších než 12 pater, což je výška běžného pražského paneláku, bude zakázána na 99,4 procenta území Prahy," řekl ředitel IPR Petr Hlaváček.

Metropolitní plán je strategický dokument, který stanoví, kde se co může stavět. Platit má od roku 2020. „Namísto snahy výškovou výstavbu ve městě utlumit, přichází plán naopak s nabídkou čtrnácti nových lokalit pro výškovou zástavbu přímo určených. Plán potvrzuje i sporné zásahy a dokonce zahrnuje i lokality nacházející se uvnitř centrálního panoramatu města," píše Klub ve svém stanovisku k návrhu metropolitního plá­nu.

Výškové budoby stojí na Pankráci i Chodově

Výškové budovy stojí nyní hlavně na Pankráci, vůbec nejvyšší je 109 metrů vysoký sedmadvacetipatrový mrakodrap City Tower. V budoucnu by mohly vyrůst například v Roztylech, na Chodově, Rohanském ostrově, ve Vysočanech nebo v Libni.

Město dosud výškovou výstavbu centrálně neregulovalo vůbec, vznikala proto nahodile. „Ten, kdo navrhuje mrakodrapy, by měl říci, jaký přínos mají pro kvalitu života či ochranu hodnot, které již Praha má, a jak se město vyrovná se zvýšenou zátěží zejména v oblasti dopravy," řekla dříve Kolínská.

Příprava plánů už stála 50 milionů 

Sdružení kritizuje také možnost navýšení domů na hlavních městských třídách, třeba Vinohradské nebo Milady Horákové. Domy by tam mohly mít o dvě, na nárožích pak o čtyři patra více.

Příprava plánu už hlavní město stála zhruba 50 milionů korun, nabírá ale zpoždění. Odborníci i magistrát navíc tvrdí, že návrh není v souladu se stavebním zákonem.

Ředitele sekce, která má v IPR územní plán na starosti Romana Kouckého ředitel institutu v polovině června odvolal. Radní také rozhodli, že do konce srpna návrh plánu posoudí tým expertů. Na podzim by mělo začít projednávání s veřejností.

Čtěte také: Výstavba mrakodrapů v Praze bude možná ve čtrnácti lokalitách