Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sluneční a větrné elektrárny jsou v kurzu!

Zájem o využití alternativních zdrojů energie na Valašsku rok od roku roste. Po informacích týkajících se takzvané zelené energie stále více pátrají nejen větší společnosti ale také jednotliví občané.

9.3.2010 1
SDÍLEJ:

Sluneční elektrárna v Rozstání.Foto: Miroslav Šafář

Nicméně vystavět v regionu například elektrárnu, která by obnovitelných zdrojů energie využívala ve větším měřítku, se prozatím nedaří.

Stále aktuální je ovšem výstavba fotovoltaické elektrárny v průmyslové zóně Valašské Meziříčí – Lešná. Na zhruba třiceti hektarech nevyužitých pozemků ji má postavit společnost Sidia z Ústí nad Labem. Meziříčtí radní o tom rozhodli už vloni na podzim, městské pokladně přinese pronájem půdy necelých osm milionů korun ročně.

„Společnost má ještě do konce letošního roku čas zajistit si u správce energetické sítě odběr vyrobené elektřiny a získat povolení ke stavbě sluneční elektrárny a doplňkových objektů,“ potvrdil mluvčí meziříčské radnice Josef Beneš.

Obavy z odlivu turistů

Poněkud jiná je situace v Kladerubech na Kelečsku. O tom, že by se v okolí obce mohly objevit dva vysoké sloupy větrných elektráren, se mluví nejméně od roku 2006.

Od srpna roku 2008 je ale výstavba na mrtvém bodě. Radní Zlínského kraje tehdy zbudování větrníků nedoporučili kvůli obavám z odlivu turistů. Nic nepomohlo, že se stavbou souhlasili obyvatelé Kladerub a posvětilo ji i tamní zastupitelstvo.

„Výstavba sto padesát metrů vysokých elektráren by znamenala velmi závažný zásah do krajinného rázu území, který je tvořen panoramaty a výrazností horizontů a mohlo by tak dojít ke snížení zavedené turistické atraktivity oblasti,“ vysvětlil tehdy rozhodnutí rady mluvčí Krajského úřadu Patrik Kamas.

Ani tady však místní ještě nehodili flintu do žita. „Elektrárny jsme projednávali dlouho a schválili jsme je. Zamítl je krajský úřad. Podle mých informací ovšem zájem investora větrníky vystavět stále trvá,“ komentoval současnou situaci starosta Kladerub Jaroslav Vozák.

Dodal, že v minulých týdnech se na obecním úřadě v Kladerubech uskutečnila schůzka se zástupci investora. „Do budoucna bude záležet na tom, zda se změní postoj pracovníků odboru životního prostředí na kraji,“ poznamenal Vozák.

Co na to ochránci přírody?

Rozporuplný postoj vůči slunečním a větrným elektrárnám mívají také ochránci přírody. Na jednu stranu vítají snahu využít obnovitelné zdroje energie, na druhou stranu neradi vidí tyto moderní stavby ve volné krajině. „Kladrubský příklad se nás sice přímo netýká, ale rovnou můžu říct, že u nás, v Chráněné krajinné oblasti Beskydy, by to byl problém. Chceme vzhled krajiny zachovat,“ potvrdil vedoucí Správy CHKO Beskydy František Jaskula.

Nicméně informace o možnostech využití obnovitelných zdrojů energií jsou na Valašsku stále žádanější. „Jen za poslední rok jsme poskytli konzultace zhruba dvě stě padesáti společnostem a jednotlivcům,“ prozradil Karel Zubek z Energetického konzultačního a informačního střediska ve Vsetíně.

Doplnil, že největší část dotazů připadla na aktuální program Zelená úsporám, který nabízí finanční pomoc například při zateplování domů nebo na solární systémy na ohřev vody či vytápění.

Navíc ani z historického hlediska není využívání přírodních zdrojů na Valašsku žádnou novinkou. „Za příklad může sloužit například náhon s vodní elektrárnou ve Vsetíně, kde tlak vody roztáčel dvě turbíny. Výkon ale nebyl nijak vysoký,“ vzpomněl ředitel Okresního archivu ve Vsetíně Tomáš Baletka.

Přesto elektrárna nějaký čas dodávala energii pro výrobu křiváků a nožů v objektu Křivačkárny. Stát zůstala v polovině šedesátých letech. Před několika lety se novému majitel podařilo uvést elektrárnu částečně do provozu. Jedna fungující turbína při kvalitním průtoku vody produkuje a dodává do elektrické sítě zhruba jedenáct kilowat za hodinu.

Všichni chtějí solární panely

Benešovsko – Nejenom drobní spotřebitelé, ale také velké firmy začínají využívat solární energii. I firma Kemper z Poříčí nad Sázavou už má na střeše solární panely.

„Solární elektrárnu jsme umístili na střechu výrobní haly, kde nikomu nepřekáží a plní svůj účel,“ vysvětlila Ivana Sládková z poříčské firmy.

Vzniklá elektrárna má výkon 250 kW. Vedení ji dokončilo a uvedlo do provozu přibližně okolo 14. prosince loňského roku. „Využíváme formu zelených bonusů,“ upřesnila Sládková redakci Benešovského deníku. To znamená, že část energie firma spotřebuje a zbytek prodává společnosti ČEZ.

Plocha střechy byla podle vedení společnosti naprosto nevyužitá. Její poloha a sklon, ale měly ideální parametry k instalaci solárních panelů. Ještě navíc jim v těchto místech nic nestínilo. „Solární elektrárnu bychom chtěli v průběhu letošního roku rozšířit o další část, kterou bychom umístili podél výrobní haly,“ popsala další kroky Sládková.

Návratnost akce je spočítaná na osm a půl roku. Svůj názor na nový trend, který se objevuje nejenom na benešovsku má i Český svaz ochránců přírody Vlašim. „Solární energii většinou podporujeme,“ uvedl Karel Kříž, vedoucí Střediska péče o přírodu a krajinu, a vysvětlil že, v tomto případě jsou solární panely umístěné tak, že nikomu jejich poloha nevadí. „Tento alternativní zdroj energie podporujeme více než například větrné elektrárny,“ řekl Kříž.

Český svaz ochránců přírody je zásadně proti umísťování solárních panelů na pohledově exponovaná místa. Narušuje se tak prý celkový ráz krajiny. „Pokud umístíte na dvacet hektarů tyto panely, vytvoříte černý flek, který je viditelný i z několika desítek kilometrů,“ upozornil vedoucí vlašimského střediska a dodal, že každé umístění alternativního zdroje energie musí být provedené šetrně.

Autor: Michal Burda

9.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vteřiny dne

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Miloš Zeman a Andrej Babiš
2 9

Skeptické Česko a proevropské Slovensko, píší o nás ve světě

Nový adrenalinový rekord: 245 odvážlivců skočilo z mostu

/VIDEO/ Nový světový rekord v kategorii "hromadné skákání z mostu" dnes pokořili odvážlivci v brazilském Sao Paulu. V jeden okamžik seskočilo z mostu metodou bungee jumping 245 vyznavačů adrenalinu.

Politolog Zdeněk Zbořil předpokládá rozpad okamurovců

Co voliči volbami v Ústeckém kraji vzkázali politikům? Politolog Zdeněk Zbořil k drtivému vítězství hnutí ANO uvedl, že z výsledků voleb z Ústeckého kraje, podobně jako v celé ČR, cítí touhu občanů po zázraku.

Rath zavalil soud přívalem slov, předseda senátu je prý podjatý

V minulosti chodíval někdejší středočeský hejtman David Rath do jednací síně oholen, v pondělí se v budově Krajského soudu v Praze objevil s vousatou tváří – jinak se ale příliš mnoho nezměnilo.

Psi na politických jednáních? Macronův mazlíček se vymočil v Elysejském paláci

/VIDEO/ Pokud na politická jednání s sebou berete své mazlíčky, může dojít k trapným okamžikům. Vyprávět by o tom mohl francouzský prezident Emmanuel Macron. Jeho labrador Nemo se vymočil u krbu právě během politického jednání. Prezident se snažil působit profesionálně a záležitost přejít s úsměvem.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT