Stále populárnější je přitom také topení peletami.

„Nepočítám to na kubíky, protože kubík znamená, že to je pouze dřevo bez mezer, kdežto já kupuji klády, mezi kterými je i vzduch a prostor," popsal.

Ve Vizovicích vlastní malý bytový dům se čtyřmi jednotkami. Každou zimu tak vytápí přibližně 350 metrů čtverečních.

„Obvykle nakoupím každý podzim padesát prostorových metrů dřeva za zhruba čtyřicet tisíc korun," vyčíslil.

Jedna rodina v jeho bytovém domě tak za vytápění platí ročně něco přes deset tisíc korun. „Musím k tomu vždy připočítat i další náklady," vysvětlil.

Má na mysli zejména práci. „Pro dřevo si sám jezdím, musím ho uskladnit, nechat vyschnout, pak naštípat, hlídat topení, vynášet popel, čistit kotel," vyjmenoval.

„Práce se dřevem mě baví, ale je to mnohdy dřina," přiznává. Domácí krb si ale nepřál.

„Vím, kolik je kolem toho prachu, takže doma se z gauče do ohně nedívám," dodává s úsměvem.

Na topení dřevem je zvyklý. Už jeho rodiče topili dřevem, a když byl dítě, společně chodívali na klestí do lesa každou sobotu.

V současné době už to se sběrem dřeva v lese není tak jednoduché. Podle lesního zákona mohou občané sbírat pouze suchou na zemi ležící klest.

„V praxi to znamená, že jsou to volně popadané slabé větve ze stromů o tloušťce menší než sedm centimetrů," vysvětlil pro Deník za Lesy České republiky Martin Pavlíček.

KDO CHCE KLESTÍ, DOHODNE SE S LESNÍKY

„Neplatí to ale v případě, kdy je v lese prováděna úmyslná těžba a při této činnosti vyrobená čerstvá klest v mnohém případě přechází po uhrazení smluvní ceny na provádějící firmu," upozornil.

V každém případě je vhodnější, když zájemce o sběr klestí kontaktuje majitele lesa a dohodne s ním podmínky.

„Zbytky dříví a silnější větve se bez povolení sbírat nesmí," zdůraznil. U majitelů lesů je možné uzavřít i kupní smlouvu.

„V případě sběru a odvozu dříví z lesa bez povolení to hlásíme policii jako krádež. Případný postih je zavislý na výši způsobené škody," doplnil lesník Martin Pavlíček.

Zájem o topení dřevem přitom roste.

„Co se týká prodeje, poptávka jde stále nahoru, přestože zimy nejsou tak kruté, jak tomu bývalo dříve," potvrdil pro Deník vedoucí provozovny Pila Zlín-Louky Petr Fuchs ze společnosti Taš-Stappa.

Prodej vrcholí obvykle v říjnu. „Celý podzim posíláme denně minimálně dva kontejnery naštípaného dříví k zákazníkům. Cena se nám podařila udržet na stejné úrovni jako v loňském roce, přestože vstupní suroviny zdražily," pochvaluje si.

Do budoucna čeká zájem o palivové dříví ještě větší, protože je to zatím stále jeden z nejlevnějších způsobů topení a také jeho obnovitelnost je vzhledem k životnímu prostředí důležitá.

Stále populárnější je přitom také topení peletami, což jsou malé válečky drcených pilin a hoblin s vysokou výhřevností a minimálním podílem vody a popele. Mají průměr 6 nebo 8 mm a délku 20 až 30 mm. Vyrábějí se lisováním z odpadu při zpracování dřeva.

BEZ ŠTÍPÁNÍ POLÍNEK A PŘIKLÁDÁNÍ DO KOTLE

„Díky své standardizované velikosti pelety umožnují plně automatické vytápění dřevem bez štípání polínek i přikládání do kotle," líčí předseda Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský.

Pelety podle něj dlouhodobě patří k nejlevnějším topivům. Náklady na vytápění pro průměrnou domácnost se stabilně drží pod cenami elektřiny, plynu a topného oleje. „V poměru cena/výkon jsou pelety nejlepší nabídka na trhu s ohledem na vysoký komfort čistého a plně automatického vytápění," domnívá se Vladimír Stupavský.

Konkurovat klasickému dřevu ale nemohou. „Jednoznačně fandím přímo dřevu a doporučuji ho, kudy chodím," uzavírá Milan Schiferder z Vizovic, který si za ušetřené peníze plánuje koupit vlastní les.

MARCELA KANIOVÁ