Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výjimečné, zvláštní, jiné. Stavby v Plzni, které zaslouží pozornost

Plzeň – Jaké domy se v posledních letech staví v západočeské metropoli? Stojí vůbec za to nebo jde o fádní architekturu?

21.11.2016
SDÍLEJ:

Polyfunkční dům Belánka vyroste na roku Klatovské a Borské ulice. Dominantní bude zejména jeho zlatá fasáda.Foto: Architektonické studio AVE

V Plzni vznikla v novém miléniu řada staveb a mnohé z nich bychom neměli přehlédnout. Spolu s kurátorem sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni, architektem Petrem Domanickým, jsme vybrali osm těch, které jsou výjimečné, zvláštní či se něčím odlišují, přičemž si stále uchovávají punc kvality. Více či méně.

V Plzni je na co navazovat. Odkaz budoucím generacím zde zanechali významní architekti, jako Hanuš Zápal, Josef Špalek, Alois Čenský, Antonín Balšánek a v neposlední řadě i Adolf Loos.

Podle Petra Domanického je však velkou chybou, že centrální oblast města postrádá podrobnější urbanistické řešení. Další věcí je též to, že krajské metropoli chybí hlavní architekt, a nově vznikající stavby tak mnohdy ve výsledku působí 
chaoticky.

Meziválečné období bylo zdařilé

V této souvislosti je například možné zmínit mnohými opěvovaný, ovšem i zatracovaný bytový a administrativní dům Circle pod Českou národní bankou, který získal Cenu primátora v anketě Stavba roku Plzeňského kraje 2011. První, co na objektu zaujme, jsou výrazné bytové prvky ve formě kvádrů vystupujících na východní straně fasády nad chodník, což je pojetí vskutku originální. „Kdyby ovšem takhle ve městě stavěl každý, z ulic se stanou tunely," říká Domanický a podotýká, že investoři by měli mít jasně dané mantinely.

Na Belánce vyroste zlatý dům. Stavět se začne už příští rok

V Plzni se podle něj dařilo architektuře v meziválečném období. „Tehdy bylo samozřejmé, že stavby byly řešeny s ohledem na celek, který z nich postupně vznikal. Bylo důležité, jak vypadá to, co se staví," vysvětluje Domanický. Ve městě dnes vidí řadu špičkových staveb, ovšem celek podle něj pokulhává. „To by se mělo změnit," míní.

Dům ve Veleslavínově ulici

Dům ve Veleslavínově uliciDům je velice ohleduplný ke svému okolí. Bytový dům s nebytovými prostory byl dokončen v prosinci 2015 ve Veleslavínově ulici v historickém jádru Plzně. Za projektem stojí architekti Radek Dragoun a Jaromír Veselák.

Petr Domanický: Tento dům je mimořádně ohleduplný ke svému okolí, což je v dnešní době poměrně vzácné. Ohleduplnost se týká zejména adekvátní hmoty toho objektu 
a jeho reakce na prostředí. Je to první zdařilá stavba v historickém jádru Plzně od stavby hotelu Central. Zajímavá je snaha reagovat na tradiční prvky. Zaoblené nároží směrem do sadů Pětatřicátníků reaguje na funcionalistické stavby 30. let minulého století, květinové motivy na balkonech připomínají secesní dům, který tam kdysi stál.

Dům Kriegerbeck na kraji Černic

Dům Kriegerbeck na kraji ČernicJedna z nejlepších staveb v Plzni v poslední době. Autorem projektu výjimečného rodinného domu na kraji plzeňských Černic je brněnský architekt Zdeněk Fránek. Stavba byla dokončena v roce 2008.

Petr Domanický: Bez nadsázky jde o jednu z nejlepších staveb, které v Plzni vznikly v posledních desetiletích. Stavba je výjimečná už tím, že ji projektoval architekt odjinud, neboť v Plzni se většinou uplatňují místní architekti. Objekt se vymyká zvyklostem posledních let, kdy se architektura ustálila na volné návaznosti na předválečný funcionalismus či 60. léta. Tady šel autor o krok dál. Dům připomíná výjimečné stavby 60. let, třeba operu v Sydney, ovšem v měřítku rodinného domu. Povedla se snaha propojit moderní architekturu se sochařstvím. Objekt je jako loď plující ve veliké zahradě nad řekou Úhlavou, přičemž směrem k veřejnému prostoru se chytře uzavírá. Nádherná atypická stavba, kterou samozřejmě nelze opakovat stokrát.

Továrna na Borských polích

Továrna na Borských políchPrůmyslový objekt, který nevypadá jako krabice. Továrna na výrobu teleskopických jeřábů pro filmový průmysl byla postavena na Borských polích v Plzni v letech 2001 až 2005 ve dvou etapách podle návrhu architektů Jiřího Opla a Jana Soukupa. Jedná se o dynamickou stavbu, která se odlišuje od běžných průmyslových staveb. Objekt byl nominován na ocenění Stavba roku Plzeň. kraje 2003.

Petr Domanický: Tady byla snaha udělat průmyslový objekt v průmyslové zóně, který nevypadá jako krabice, a to se podařilo, což je pozitivní. I když je to typ architektury, který mně osobně není moc blízký, snažím se mu porozumět. Byť je výsledek atypický, je moc příjemný. Takovouto architekturu ovšem nelze aplikovat libovolně, např. na činžák do centra města, zde to však dopadlo velmi dobře. V tom místě je to též zajímavým orientačním bodem.

Vědecko-technologický park

Vědecko-technologický parkAutor pracoval se vzrostlou zelení. Plzeňský vědecko-technologický park byl vystavěn na Borských polích v Plzni podle návrhu architekta Karla Hanzlíka. Stavělo se v několika etapách, ta první byla dokončena v roce 2008. Za svůj originální návrh veřejné budovy, který zajímavě pracuje s organickými prvky, obdržel Karel Hanzlík v roce 2010 prestižní Cenu Hanuše Zápala.

Petr Domanický: Pozitivní je práce autora se staršími vzrostlými stromy, které nebyly pokáceny, ale naopak využity dále. To opravdu stojí za pozornost. Stavba je tak citlivě začleněna do okolí a současně je zpestřeno její prostředí. Zajímavé v této souvislosti je, že třeba právě architekt Hanuš Zápal tohle dělal ve 20. letech běžně. Při svých projektech také pracoval se vzrostlou zelení, vidíme to například u budovy lékařské fakulty na Lochotíně, u krematoria na ústředním hřbitově nebo u vodárny v Doudlevcích.

Obchodní dům Hannah na Americké

Obchodní dům Hannah na AmerickéTakto by měl vypadat obchodní dům v centru města. Obchodní dům s administrativními prostory byl vystavěn 
v letech 2002 a 2003 v proluce na Americké třídě v centru Plzně. Autory jsou architekti Václav Ulč a Radek Dragoun.

Petr Domanický: Obchodní dům se snaží navázat na dobrou tradici předválečné architektury 30. let nejenom vzhledem a detaily, ale i svým pojetím. Povedlo se zde navázat na to, co známe např. z pražských obchodních domů Bílá labuť nebo Baťa. Takto by měl vypadat obchodní dům v centru města. V několikaúrovňovém prostoru, který maximálně pracuje se sklem, má zákazník pocit, že se před ním všechno otevírá. Technické vymoženosti pak posouvají architekturu do dnešní doby. Skvělý nápad byl udělat zde prosklenou výtahovou šachtu s prosklenou kabinou výtahu, která nabízí výhled na centrum města.

Dům v Guldenerově ulici

Dům v Guldenerově uliciVzhled navazuje na tradice 60. let. Dům v Guldenerově ulici v Plzni stojí na hranici zástavby 
z konce 19. století a zástavby ze 70. let minulého století. Objekt, který byl zkolaudovaný v roce 2011, je dílem architekta Radka Dragouna.

Petr Domanický: Velmi zajímavé řešení, které je zde použito, je umístění celého jednoho traktu domu na podporách, které mají tvar písmene V. Domu to dává takový atypický vzhled, který navazuje na tradice 60. let. Podobná véčka najdeme například při vstupu u hotelu Škoda na náměstí Českých bratří a objevují se i u některých staveb 
ze 30. let.

Nové divadlo

Nové divadloUrbanistické řešení je nešťastné. Nové divadlo v Plzni bylo dokončeno po více než dvou letech na podzim 2014 na Palackého náměstí v Plzni. Hlavním architektem byl Vladimír Kružík ze společnosti Obermeyer Helika. Hlediště s hlavní scénou pojme více než čtyři stovky diváků. Stavba vyšla téměř na miliardu korun.

Petr Domanický: Objekt je zajímavý tím, že se jedná o divadlo, protože těch se v Česku moc nestaví. Po architektonické stránce však vnímám spíš promarněnou šanci. Výjimečné je hlavní průčelí z železobetonového monolitu, které vytváří jakousi moderní sochu. Mám však pocit, že stavba za touto stěnou jen skrývá svou běžnost. Nejvíc mě ovšem mrzí celkové urbanistické řešení, protože umístění budovy u rušné magistrály je totálně nešťastné. Určitě to šlo nějak vyřešit. Budova se například mohla otočit k silnici zády a stát čelem k Peklu.

Palác Ehrlich

Palác EhrlichRezidenční byty blízko historického jádra města. Palác Ehrlich byl dostavěn v roce 2013 v Šafaříkových sadech v centru Plzně. Je prezentován jako unikátní rezidenční budova, ve které se snoubí komfort s výjimečným rukopisem architekta a designéra Bořka Šípka. Objekt má devět nadzemních a tři podzemní podlaží a celkem 53 bytů.

Petr Domanický: Budova, která ve mně přes slavné jméno tvůrce moc příznivých pocitů nevyvolává. Na jednu stranu je nesmírně pozitivní, že se jedná o bytovou stavbu v místě, kde byty historicky byly a být tam mají. Nelze též zpochybňovat použití organických prvků. Hlavní problém ale vidím v tom, že dům je předimenzovaný. Dle mého názoru je o dvě nebo tři patra vyšší, než by právě zde bylo zdrávo.

Autor: Miroslava Vejvodová

21.11.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Tisíce Katalánců protestují v ulicích Barcelony proti uvěznění separatistických lídrů
3 6

Tisíce Katalánců protestují v ulicích proti uvěznění separatistických lídrů

Ilustrační foto
2 7

Sedmiletý chlapec jel načerno, dluh přišli vymáhat exekutoři

Osobnosti píší papeži. Zastávají se ho před kritiky, kteří jej viní z kacířství

Několik desítek signatářů a stovky podporovatelů má otevřený dopis na podporu papeže Františka. Inicioval ho teolog, profesor Karlovy univerzity Tomáš Halík. Reaguje na kritiku papeže od skupiny konzervativních katolíků. Obvinili ho z šíření kacířství za některá stanoviska týkající se manželství.

V Třebové se nemocnice bourá, v Třebíči staví: Prohlédněte si nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v úterý 17. října 2017.

Část lékařů a lékáren bude ve středu stávkovat, chtějí víc peněz

Asi 7000 praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů nechá ve středu své ordinace zavřené. Řekl to za Koalici soukromých lékařů Petr Šonka. Podle České lékařské komory (ČLK) je těchto lékařů k dnešnímu dni téměř 24 500, protestovat tak bude podle odhadů čtvrtina až třetina z nich.

Ostrava 2067. Vzkazy v truhle pro budoucí generace

Město Ostrava připravilo společně s Kulturním centrem Cooltour jako součást oslav 750. výročí první písemné zmínky o své existenci poselství do budoucnosti s názvem Ostrava 2067. Tím je dřevěná truhla, do níž dnešní Ostravané umístí své „vzkazy budoucím generacím“. Truhla bude otevřena za 50 let při oslavách 800. výročí města Ostravy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení