Mnozí lidé, když nemohli v minulosti vycestovat do tropických a subtropických oblastí, si kousek exotické přírody pořídli alespoň domů.

I dnešní pěstitelé citroníků, mandarinek, granátových jablek či fíkovníků se rostlinám z tropů a zejména ze subtropů nevěnují kvůli sklizni několika uzrálých plodů, ale z touhy mít na terase, balkoně i zahradě něco neobvyklého.

„Kvetoucí citroník s nasazujícími plody je v každém případě velkým lákadlem. Každá návštěva, která k nám přijde, většinou obdivuje právě tyto rostliny, protože jsou pro ně mnohem zajímavější než nějaký kaktus anebo sukulent, kterých doma máme daleko více než citrusů,“ přiznává Libor Kunte, ředitel Střední školy zahradnické a zemědělské Antonína Emanuela Komerse, která sídlí v Děčíně-Libverdě a pyšní se sto šedesát let starou tradicí.

Kbelíkovky milují letnění

Rostliny ze subtropického pásma se u nás nejčastěji pěstují v nádobách – proto se jim odborně skutečně říká kbelíkové.

„Dnes už existuje například řada klonů fíkovníků, které snášejí i přezimování v našich klimatických podmínkách. Alespoň v těch teplejších. Také klasické kiwi se u nás dá v těch nejteplejších oblastech pěstovat venku, v zimě se samozřejmě nakrývá chvojím, listím a pak i jutovou tkaninou,“ upřesňuje Libor Kunte.

Do pokusů pěstovat exotické ovoce výhradně venku se u nás ale pouštějí jen ti nejvášnivější zahradníci. Zbytek dává přednost rostlinám v nádobě – třeba na kiwi ale přitom musejí rezignovat, protože to je liána a vyžaduje, jako vinná réva, pro svůj růst oporu.

Vrátíme-li se k rostlinám kbelíkovým, tak ty milují, jak zahradníci říkají, letnění. Pro exotické ovoce je to totiž ten nejlepší způsob pěstování. Léto tráví na zahradách – zejména na jejich slunných a teplých místech, na zimu je nezbytné přestěhovat je do zimních zahrad či do zasklených teras.

„Důležité je rozlišovat subtropické a tropické ovoce. Některé tropické druhy – například papája anebo karambola – vyžadují i v létě fóliový anebo skleníkový kryt, protože jim nedělá dobře noční pokles teplot,“ doplňuje Libor Kunte.

Kůra, která je zdravá

Nejpopulárnějšími kbelíkovými rostlinami zůstávají citrusy, a to citroníky a mandarinky, často se ale u nás pěstují v nádobách i granátová jablka. Co se nejrozšířenějších citrusů týče, tak ty by měly přezimovat v prostorách, kde se teplota pohybuje mezi deseti až patnácti stupni Celsia.

V zimě se prakticky nepřihnojují, v létě je ale nezbytné dodávat jim vícesložková hnojiva. A to především ta, která obsahují ve vodě rozpustné složky železa. Citrusy jsou totiž náchylné k chorobám, které způsobuje nedostatek určitého prvku a o železo se v tomto případě jedná nejvíce.

Když ředitelově rodině dojdou citrony, jde jeden utrhnout do zimní zahrady. Doma vypěstovaný citron se chutí prý příliš neliší od toho zakoupeného, jeho výhoda však spočívá v tom, že lze bez obav použít i jeho kůru. Není totiž ošetřena žádnými nepříjemnými chemickými látkami. Ale stojí to namáhavou práci.

„Bohužel, všechny tyto rostliny trpí velmi nepříjemnými škůdci. A někdy se stává, že výměšky těchto škůdců dokáží právě slupku plodu ošklivě zaneřádit,“ přiznává Libor Kunte. Pěstiteli proto nezbývá, pokud se tito nezvaní hosté objeví, namočit kousek vatičky do lihu s kapkou jaru, a stírat a stírat.

Co exotického si doma vypěstovat

CITRONÍK (CITRUS LIMON)

Listy až osm centimetrů dlouhé a čtyři centimetry široké voní. Bílé vonné květy vykvétají v červnu. Plody se v zimě za chladu zbarvují žlutě. I zralé plody se určitou dobu udrží na větvích. Venku na zahradě citroník vyžaduje teplé a slunné místo. V zimě se vyznačuje velmi malou odolností proti mrazu.

MANDARINKA OBECNÁ (CITRUS RETICULATA)

Má bílý květ, který voní, a kvete od června. Také mandarinka obecná vyžaduje venku na zahradě teplé a slunné místo. Jedlé plody uzrávají při přezimování – potřebují při tom světlé a nepříliš chladné prostředí.

GRANÁTOVÉ JABLKO (PUNICA GRANATUM)

V nádobách se pěstuje jeho zakrslá forma. Květ má šarlatové zabarvení a na rostlině je od července do října. Červené plody dva až čtyři centimetry velké dorůstají v pozdním létě a na podzim. Granátové jablko v nádobě je na venkovní zahradě dobré umístit před zeď, v níž se kumuluje teplo. Listy se na podzim zbarví dožluta a opadají. Při přezimování snáší granátové jablko i tmavší prostředí.

FÍKOVNÍK (FICUS CARICA)

Nenáročný rozvětvený keř (anebo malý stromek) má nenápadné květy. Plody uzrávají v říjnu a listopadu. Nejchutnější jsou v okamžiku, když začínají praskat. Divoké formy fíkovníků oplozuje blanokřídlá vosička, současné odrůdy jsou ale samosprašné. Abyste sklidili plody, musíte fíkovník venku umístit před teplou zeď, dobře ho zalévat a hnojit.

KUMKVAT (FORTUNELLA MARGARITA)

Citrusové ovoce z východní Asie se vyznačuje malými listy a mnoha bílými vonnými květy i plody, které neohýbají větve. Oranžové plody se po dozrání konzumují i se slupkou. Kumkvatu se daří v kyselé půdě, jeho plody dozrávají při přezimování, kdy rostlina nesnáší teploty pod nula stupňů Celsia.