Zahrádkáře vždy nejvíce trápí výkyvy teplot. Nejinak je tomu i na podzim, že?

I v září mohou přijít teploty kolem třiceti stupňů Celsia. Člověk si pak může myslet, že je hezky, a zaseje trávník a ten mu za čtrnáct dní uschne. Výhodnější je tedy počkat na konec září či začátek října, kdy by se teploty neměly vyšplhat nad pětadvacet stupňů.

V tomto období prodejci nabízejí větší škálu druhů stromů a keřů. Lidé v těchto měsících (konec září, říjen) mohou zakoupit i takzvané prostokořenné rostliny, tedy převážně stromy bez kořenového balu. Jsou většinou levnější, ale musí se s nimi zacházet mnohem opatrněji a výsadba by měla proběhnout nejlépe ihned, co se strom přiveze z obchodu.

Podle čeho by se měly stromy na zahradu vybírat?

Hodně záleží na vkusu majitele, každý chce mít na zahradě něco jiného. Je vždy lepší poradit se s odborníkem a řešit všechny požadavky s klientem přímo na místě. Zda chce například jen okrasné stromy, o které se nemusí až tolik starat, nebo raději volí ovocné stromy, o které je třeba pečovat celý rok.

Jak si ale třeba vybrat a správně zasadit strom, aby později třeba nezastínil dům nebo nepoškodil dlažbu?

V dnešní době internetu se po pár kliknutích dozvíte o stromech vše. Je ale určitě lepší poradit se s odborníkem, většina z nich vás neodbyde, když zavoláte o radu. Nejlépe je ovšem pozvat si ho na místo a probrat s ním své požadavky. Rád vám poradí s volbou a umístěním stromu, koupí u svých dodavatelů levnější rostliny a odborně je zasadí. Tak se lze vyhnout hodinám stráveným na internetu a hledáním informací o tom, jak strom bude vysoký, jak má velkou a rozložitou kořenovou soustavu, či jestli neuškodí okolním rostlinám.

Je v současnosti i nějaký trend, co se týče sázení stromů v zahradách?

V současné době si lidé kupují menší parcely, jsou tedy v oblibě vzrůstově menší stromy. V nabídce jsou různé kultivary dřevin například s kulovitou, kuželovitou nebo sloupovitou korunou, které nezaberou v zahradě moc místa a vyrostou třeba jen do pěti metrů. Mám pocit, že se také lidé vracejí k ovocným stromům, ze kterých mají i drobný užitek. Nezáleží jim na tom, zda sedí pod lípou nebo pod jabloní, ale z jabloně si mohou utrhnout vlastní jablko.

Kateřina ŠejtkováJak daleko od sebe sázet stromy, pokud je jich více?

Pro každý druh a kultivar stromu je pravidlo jiné. Strom by měl mít pro svůj dobrý vývoj dostatek prostoru kolem sebe. Měly by být ovšem podle druhu stromu sázeny alespoň metr od plotu, aby koruna tolik nezasahovala do zahrady sousedů. Záleží na domluvě obou stran, ale většinou to nedělá dobrotu.

O počtu stromů na zahradě pak rozhoduje majitel, kolik požaduje stínu nebo pohledové bariéry na své zahradě.

Stejně tak lze na podzim zakládat živé ploty. V čem je jejich přidaná hodnota například oproti drátěnému, dřevěnému či panelovému plotu?

Je to opět kus zeleně, který jednak odděluje plochy a zároveň není tak prostorný jako stromy (živé ploty mohou mít třeba jen 50 centimetrů do hloubky). Navíc jím získáte zelenou stěnu, ze které jde vlhko a která vám udělá i stín.

Pokud si vyberete keře jehličnaté (túje nebo cypřiše), budete mít plot po celý rok zelený. Když se ale postaví dvanáctimetrová zeď z tújí, tak je to takové smutné, strohé, navíc jsou túje i na pohled tmavé. V tomto případě je nejlepší takto velkou plochu rozbíjet předsadbou listnatých keřů a i když v zimě opadají, škála barev je stále veliká. Já se raději kloním k živým plotům z opadavých keřů, protože nespočet druhů a barevnosti od jara až do podzimu zahradu zpestří. Stále zelené druhy drží listy celý rok a některé opadavé druhy ztratí listy až na jaře, než začnou znovu obrážet.

Je rozdíl mezi údržbou volně rostoucích živých plotů a těch tvarovaných? Jak vybírat keře pro jednotlivé typy?

Tvarované živé ploty se musejí stříhat během roku častěji a častý řez nemají mnohé keře rády. Proto je vhodných keřů na tvarování méně. Co se týče užitnosti, tak se jako živé ploty dají použít i jabloně nebo hrušně, které se vyvazují a stříhají jen do šířky třiceti centimetrů. Tyto živé stěny v zimě sice také opadají a je s nimi mnohem více práce, ale od jara do podzimu jsou zelené a jako přidaná hodnota je ovoce, které si utrhnete.

Mají se stromy a keře na podzim prořezávat?

Podzim není vhodný pro radikální řez stromů. Na podzim se většinou dělají jen udržovací řezy, například odstranění větví, které vám nepřízní počasí praskly nebo vás nějak ohrožují. Jinak bych řez stromů v tomto období nedoporučovala. Na podzim je všude kolem nás spousta plísní a bakterií, které by mohly čerstvý řez
stromu napadnout.

Vraťme se tedy ještě k výsadbě. Je čas pro sadbu cibulovin, trvalek a víceletek. Máte nějakou radu, kam je sázet, kde například pohledově vyniknou, nebo jak jednotlivé druhy vybírat, aby se k sobě hodily a udělaly parádu?

Výběr druhů je opět především na majiteli zahrady, zda chce mít hodně pestrou zahradu, která bude vyžadovat větší péči. Pokud naopak nemá čas, je lepší volit méně druhů rostlin a osázet jimi větší plochy. Vždy je ale vhodné poradit se v obchodě, kde rostliny nakupujete, zda se k sobě hodí, nebudou si škodit, navzájem se nepřerostou nebo se zcela nevyhubí.

Kateřina ŠejtkováDříve byly hodně populární i takzvané skalničky, které měly určitý nádech exotiky. Zakládají se ještě skalky?

Skalky se dělají v dnešní době daleko méně. Řekla bych, že je to dáno i časovým zaneprázdněním lidí, kteří nemají tolik času se o zahradu ve větší míře starat. Když přijedou z práce v sedm večer, už se většině nechce jít na zahradu a vyplít si skalku nebo obstarat zeleninové záhony. Dnešní trend v zahradách je jednoduchost a nenáročnost.

Máte zkušenosti se zakládáním suchých zídek? K čemu jsou dobré?

Už jsem jich pár dělala. Suché zídky mají sloužit víceméně pro zpestření. Jde o vyplnění kopcovitých teras buď nasucho pouze kamenovou výplní, nebo i s použitím betonu.

Pro člověka je ale vždy příjemnější, když se nedívá jen na kamennou či betonovou zeď, a proto se vyplňují květinami, které dokážou zídku pěkně rozbít a „oživit".

Je nutný k realizaci takové zídky určitý druh půdy, nebo je to jedno?

Podle půdy se určuje, jakým způsobem se zídka udělá. Například když máte hodně sypkou nebo písčitou půdu, vhodnější než nasucho je udělat zídku i s přidáním betonu.

Jak tam ale pak porostou ty květiny, když to celé zabetonujeme?

Jednoduše. V betonu se udělají takové kapsy, kam se dá zemina, a do nich se květiny zasadí. Je to ale náročnější na údržbu, protože rostliny si odtud neberou živiny jako ze země. Je to podobné jako s rostlinami v květináči.

Co je ale hojně vidět jak na soukromých zahradách, tak i na veřejných prostranstvích, je mulčovací kůra. Ta práci jistě ulehčí a je to zároveň efektivní…

Práci ulehčí nejen mulčovací kůra, ale především netkaná textilie, která se dává pod kůru a kterou plevel neproroste. Pokud chcete do takto upraveného záhonu přidat nějakou rostlinu, musíte textilii proděravět, ale určitě se její použití vyplatí.

Pravidelně na podzim nemusíte s kůrou nic dělat, po nějakém čase je ale vhodné ji doplňovat, protože se působením deště a sněhu rozkládá. Může se v ní objevit i nějaký drobný plevel, ale ten jde snadno odstranit a není ho v žádném případě tolik jako v záhonech neošetřených. Ulehčí vám hodně práce. Na textilii můžete dát jakýkoli materiál, vše, co je vám pohledem blízké, například oblázky, kamínky, drtě…

K podpoře zasazených stromů, keřů a rostlin existuje řada druhů hnojiv. Na podzim se ale většinou používají jiná hnojiva než na jaře. Jak je tedy správně používat?

Na rozdíl od jarního hnojiva, které se využívá k tomu, aby se nastartoval růst rostlin, se na podzim hnojiv s vyšším obsahem draslíku využívá k vyzrání rostlin, které mají přežít zimu. Trh nabízí spoustu druhů hnojiv a je vhodné se při nákupu poradit s prodejcem.

V současné době jsou již vyhnojeny i mnohé balené substráty, takže při jejich použití u výsadby není potřeba dalšího hnojiva přidávat. Vše se dozvíte na obalu použitého substrátu. V tomto případě stačí rostlinu přihnojit až následující rok konkrétním hnojivem pro ni určeným.

Jak můžu nevhodným hnojivem rostlině uškodit?

Když například vezmete kravský hnůj a pohnojíte jím celou zahradu, můžete některé rostliny spálit, jiné zase díky němu začnou vyhánět nové letorosty, které buď spálí sluníčko, nebo zmrznou, protože budou slabé a nevyzrálé. Proto je důležité používat hnojiva vhodná pro konkrétní druhy rostlin.

Kateřina ŠejtkováStejně tak je nutné vybírat správně mezi postřiky určenými pro konkrétní druhy rostlin i období jejich použití, že?

Určitě. Je pravidlem, že by na ošetřené rostliny nemělo napršet minimálně čtyři hodiny, než postřik zaschne. Také by se nemělo stříkat za větru, protože postřik může zasáhnout i další rostliny.

Především, pokud stříkáte nevhodný porost totálním herbicidem, chcete tedy rostlinu zničit úplně, mohli byste si za větrného počasí poničit celou zahradu.

Při ošetřování postřiky by navíc mělo být alespoň patnáct stupňů, při nižších teplotách totiž nezabírají.

Na podzim je potřeba postarat se i o trávník. Jakou péči bychom mu měli dopřát kromě toho, že ho budeme pravidelně sekat?

Základem je hrabat listí a posbírat z něj ovoce, které by pod sněhem zbytečně hnilo. Vhodné je také trávník provzdušnit.

Můžete buď využít speciálních „hrabiček", které zakoupíte v zahradnických potřebách, nebo použít vertikutátor. Pokud máte větší plochu trávníku a nemáte zkušenosti s vertikutací, vyplatí se vyhledat odborníka. Jistě nedělá tuto práci poprvé, má vlastní stroj a navíc může trávník i přihnojit nebo ošetřit proti plísním.

Kateřina Šejtková
- V roce 2003 vystudovala Střední zahradnickou školu v Mělníku, poté zde pokračovala studiem na Vyšší odborné zahradnické škole.
- Dva roky pracovala v zahradnické firmě, jejíž pražskou pobočku vedla.
- Již šest let má svou vlastní firmu na zakládání a údržbu zahrad.
- Má dvouletou dcerku Terezku.

Lenka Vašková