Jak moc je nutné shrabat spadené listí ze zahrady?
Pokud nám to esteticky nevadí, spadané listí není nezbytně nutné shrabovat. Neplatí to však pro listí pod ovocnými stromy, u nich je vhodnější listí shrabat než ho mulčovat nebo ponechat na zemi v blízkosti ovocných stromů. Je to proto, že tyto listy mohou šířit choroby a škůdce. Když toto listí odstraníme, riziko nákazy je menší.

Existuje několik způsobů, jak s listím naložit. Který je podle vás nejlepší?
Všechno shrabané listí bez ohledu na druh stromu patří do kompostu. Tlením tohoto materiálu totiž vzniká listovka, která má blahodárný vliv na růst rostlin. Řešit likvidaci listí a jiných zbytků rostlin spalováním svědčí o tom, že majitel zahrady nemá základní informace, jak se ekologicky chovat a jak šetrně zacházet s organickou hmotou, kterou na zahradě vyprodukuje.

Patří na kompost i listy ořešáku?
To, že listy ořešáku nepatří do kompostu, je zahrádkářská pověra. Je pravda, že listy z tohoto stromu se pomaleji rozkládají, rozklad však lze urychlit. Můžeme je prohnat drtičem, nebo do kompostu můžeme přidat urychlovač, tak funguje například dusíkaté hnojivo.

Na zahradách však nerostou jen listnaté stromy, ale i jehličnany. Měl by se člověk zbavovat i jehličí?
Do kompostu lze dát i jehličí a podrcené větve. Jehličí se však stejně jako listy ořešáku rozkládá delší dobu, je tedy potřeba nezapomenout na urychlovač kompostu.

František Kopřiva

Proč některé stromy na zimu shazují listí a jiné ne?
Listnaté dřeviny mírného a arktického pásma až na několik výjimek shazují listy každoročně s nástupem podzimu. Snižování teploty a zkracování dne má za následek omezení fotosyntézy v listech, současně se nastartují procesy, které vedou k vysávání řady živin z listů do jiných pletiv. Tyto látky pak z jara poslouží k nastartování růstu. Zelené barvivo v listech je postupně nahrazováno jinými pigmenty, listy se před opadem zbarvují dožluta nebo červena. Současně dozrává oddělovací vrstva mezi listem a pletivy stromu. Tato vrstva se vytváří ihned při rašení listí, ale její zásadní chvíle nastane na podzim.

Podle čeho strom pozná, že by se měl zbavit bohaté koruny?
Pozná to jednoduše podle toho, že klesá venkovní teplota, že se zkracuje den a že má nedostatek vláhy. To vše dohromady ovlivňuje proces padání listů.

Některé stromy však neopadávají. Kde se vzaly?
Proces padání listů je charakteristický pro jednotlivé druhy. Na zahradě se setkáváme i s neopadavými listnatými dřevinami. Jde převážně o dřeviny nepůvodní, které pochází obvykle z klimaticky odlišných oblastí.

Lze takové stromy pěstovat na zahradě?
Pokud zahrádkář touží po neopadavých dřevinách, které viděl v zahradách na letošní nebo jiné dovolené, je jediná možnost poradit mu, aby zahradu budoval ve středomoří nebo podobné oblasti.

Kam s listím

66,2 % porostní plochy tvoří jehličnaté lesy
15,4 % porostní plochy tvoří listnaté lesy
17,2 % porostní plochy tvoří smíšené lesy

nejčastější jehličnatý strom u nás: smrk ztepilý (zabírá 51,7 % porostní plochy)
nejčastější listnatý strom u nás: buk (zabírá 7,5 % porostní plochy)

české rekordy:
nejstarší strom: U nás lze najít až 30 stromů, které jsou staré 600 až 800 let. Je to například Karlova Lípa v Klokočově a Jiřicích nebo Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou

nejvyšší strom: modřín opadavý Troják u Habrůvky měří 58 metrů

nejširší strom: Vejvodova lípa u Pastvin má obvod 12,25 metrů

zdroje: ÚHUL, Strom roku