Bodají, koušou, ničí. Cizopasníci napadají zahrádky, bodavý hmyz zase obtěžuje a ohrožuje ty, kteří tráví čas venku. Zahrádkáři, ale i třeba hasiči z Vyškovska jsou však na škůdce připravení. Letos se s nimi potýká třeba člen vyškovského svazu zahrádkářů Josef Horák.

Trápí ho hlavně strupovitost jablek. „Červenec je také měsícem plísní," připomněl muž. Ta napadá zejména zeleninu. „Problém je v tom, že je potřeba plodiny neustále postřikovat a dávat si pozor na načasování. Když si ho totiž nepohlídám, zůstanou v nich zbytky chemických látek," vysvětlil Horák.

Ohrožené je podle něj i právě dozrávající ovoce. „Například meruňkám hrozí monilióza, která způsobuje hnilobu a opadávání," poznamenal Horák.

Klade larvy

Nejvíc se však pěstitelé z Vyškovska obávají obaleče. Jedná se o drobného motýlka, který klade larvy na jabloně. Ty pak můžou za opadávání plodů a červivost. „Na konci června dospívá první generace obalečů, ta naše byla letos naštěstí slabá. Druhá obvykle přichází v srpnu, ale teplé a vlhké počasí ji může urychlit. Toho se teď obáváme. Klidně se tak můžou vylíhnout na konci července," upozornil vyškovský zahrádkář.

Pěstitelé stromů jinak ale vidí letošní úrodu nadějně. „Ještě je brzo se radovat, ale pokud nepřijde nějaká kalamita v podobě bouřky nebo krupobití, úroda bude slušná. U jablek ještě uvidíme, meruňky a rajčata však vypadají dobře," nastínil situaci předseda vyškovského svazu zahrádkářů Jaroslav Kolečkář.

Nemusel se ani uchýlit k použití chemických prostředků. „Letos jsem ještě stromy ničím nestříkal," pochlubil se Kolečkář. To je přitom mezi pěstiteli spíš vzácnost.

K létu patří i hmyz, který obtěžuje nejen zahrádkáře skloněné nad záhony, ale i lidi trávící čas venku. Roje včel, vos i sršňů odchytávají hasiči z Vyškovska po celé léto. Podle nich by lidé roje rozhodně neměli podceňovat. „Viděl jsem včely zaútočit na člověka, který sekal trávu. Kvůli hluku z motoru sekačky celý roj zpanikařil," zdůraznil mluvčí krajských hasičů Jan Dvořák.

I zástava srdce

Bodavý hmyz je navíc podle něj ve vyšších teplotách čilejší a agresivnější. „Jedno bodnutí samozřejmě většině lidí, pokud nejsou citliví nebo alergičtí, neublíží. Jed se ale v těle nahromaďuje a ve větším množství může způsobit i zástavu srdce," vysvětlil mluvčí.

Své zkušenosti s obtížným hmyzem má i Vyškovanka Iva Marošová. „Loni jsme měli na chatě sršní hnízdo, z těch potvor šel strach," popsala žena. Hasiče nevolala, hnízda se zbavila sama. „Nejdřív jsme je zkoušeli vykouřit, ale nakonec jsem musela jet do města pro sprej," dodala Marošová.

S takovým postupem souhlasí i hasiči. „Hnízda likvidujeme chemickým postřikem," popsal Dvořák. Roje hasiči následně odchytávají do takzvaných rojáčků. Jde o bednu, do které hmyz zaklapnou nebo vloží i s větví, na které drží. Roj likvidují také speciálním vysavačem.

Volně prodejné spreje proti hmyzu podle něj účinek mají, ale je třeba postupovat opatrně. „Hnízda je vhodné stříkat večer nebo v noci. Přes den je vždycky riziko, že hmyz bude někde venku shánět potravu, a zničení hnízda problém nevyřeší," poradil Dvořák.

MICHAL CHMELA