Záhony v srpnu přímo hýří barvami nejrůznějších druhů květin, které si lze užít nejen pouhým pohledem na ně, ale třeba doma ve váze či v podobě zpestření jídla. Zelenina a ovoce bují, dozrává a je potřeba ji pravidelně sklízet. K tomu všemu je potřeba zahradu udržovat v pořádku. Od plevele, škůdců a také výkyvů počasí. Druhý měsíc prázdnin je vhodným obdobím jak pro zastřihávání, tak pro množení keřů. Jedním z oblíbených je díky možnosti snadného tvarování zimostráz. Ten se dá využít jak na nízké živé obruby, tak i na vysoké bezpečné bariéry. Právě v srpnu jsou jeho mladé výhony správně vyzrálé pro dobré zakořeňování.

Z jedné větvičky lze získat i několik sazenic. Jak? Stačí otrhat vyzrálé větvičky od středové zdřevnatělé větve. Ze spodní části řízků je potřeba odstranit listy a nechat jen několik na vrcholku rostlinky. Takto připravené řízky pak už jen stačí zasadit do nádoby se směsí písku a zeminy v poměru jedna ku jedné. Podobně lze nařízkovat také jehličnany. U všech rostlinek přitom platí, že jakmile jejich kořeny vyplní kontejner, je potřeba malé stromečky opět přesadit. Zasazené řízky je vhodné chránit před vysycháním například fólií nebo sklenicí.

Výsev trvalek

Srpen je vhodnou dobou na vysévání trvalek, dvouletek a skalniček. Letní období také přímo vybízí k trhání květin na sušení či dekoraci bytu. K těmto účelům se výborně hodí například levandule. Zatímco na výrobu koření je možné rostlinu řezat během celé vegetační doby, květy do ozdobných dekorací, které obsahují nejvyšší koncentraci éterických olejů, je potřeba trhat v krátkém období těsně před rozvinutím.

Jak na růže

U letniček a trvalek je také potřeba průběžně odstraňovat odkvetlé květy. Podobně to platí také u růží. „To proto, aby se netvořily další šípky a rostliny správně regenerovaly a mohly dál kvést. Od odříznutí květů růže za pět týdnů znovu vykvetou," říká pěstitel růží na Brněnsku Josef Urban. Pozornost bychom podle něj měli věnovat také hnojení růží, především pak správnému výběru preparátů.

„Do půlky srpna doporučuji růže hnojit preparáty s obsahem dusíku na podporu růstu. Obecně platí, že čím více růže narostou, tím pak více kvetou. Od půlky srpna je potřeba hnojiva vyměnit za ta s obsahem fosforu a draslíku na vyzrávání rostlin," doplňuje Josef Urban.

Na mšice raději chemie

Výluhy proti škůdcům
• VÝLUH Z RAJČATOVÉ NATĚ
Rajčatovou nať zalijte vodou, povařte a nechte pět až šest dní na sluníčku kvasit. Před vlastním postřikem přeceďte a nařeďte v poměru 1:1 vodou. Výluh je účinný proti mšicím jako postřik, nebo proti krtkům, myším a hryzcům v podobě zálivky.
• VÝVAR Z PŘESLIČKOVÉ NATĚ
Čerstvou (600 g) či sušenou (100 g) přesličku vařte v pěti litrech vody jednu hodinu. Poté vývar sceďte a nechte jeden až dva týdny stát. Zředěný vývar v poměru 1:5 lze použít ve formě zálivky či postřiku proti houbovým chorobám rostlin.

Růže jsou také náchylné k napadení některými chorobami (černá skvrnitost) a škůdci (mšice). Těch se lze zbavit buď chemickými postřiky, nebo šetrnější přirozenou cestou – například použitím rostlinných výluhů nebo nasazením slunéčka sedmitečného. „Spoléhat jen na biologické prostředky se ale příliš nevyplácí. Než začnou účinkovat, mšice již rostlinu poškodí nebo zničí," vysvětluje Josef Urban.

Přesto však biologické prostředky k hubení chorob a škůdců u rostlin nezavrhuje a těmi chemickými doporučuje šetřit. „Držím se pravidla, že všechno se má dělat s mírou. To platí i v případě používání hnojiv," dodává Josef Urban.

Růže, stejně jako jiné druhy květin, by ale nevykvetly bez dostatečné vláhy. I v srpnu je potřeba zavlažovat mimo dobu největšího slunečního žáru (ráno a večer), který by mohl způsobit jejich spálení. Popínavky či květiny s těžkými květy (slunečnice) je vhodné vyvázat k plotu či ke kůlu, který jim poskytne oporu.

Jak docílit kvality zeleniny

V srpnu vrcholí sběr některého ovoce (jahody, meruňky, švestky), ale také plodové zeleniny. Jak poznat, že je zelenina vyzrálá tak akorát? Odborná literatura udává ideální rozměry jednotlivých druhů zeleniny s ohledem na jejich využití. Například okurky nakládačky by měly být menší a dosahovat rozměrů zhruba čtyři až sedm centimetrů. Plody nad deset centimetrů se již hodí spíše na řezy a ty nad 15 centimetrů již mají sloužit pouze jako náhrada salátových okurek. Pokud tedy nechcete, aby okurky přerůstaly, je potřeba je sbírat zhruba každý druhý nebo třetí den.

Podobná zásada pro sběr platí také u cuket. Ty jsou údajně nejkvalitnější při délce plodů 12 až 15 centimetrů. Zatímco u některých druhů je potřeba hlídat, aby nepřerostly, u jiných je kvalita spojená s delší dobou vyzrávání. Například papriky by se neměly sbírat podle velikosti, ale podle pevnosti plodů (tloušťky oplodí). Kvalitní plod by při mírném stlačení neměl být měkký, ale pevný. Platí přitom pravidlo, že na červené plody paprik se obvykle se sběrem čeká déle než na ty zelené. A jak správně na sběr rajčat? Ta prý chutnají nejlépe, když mají dostatek přímého slunce. Ke spotřebě za studena se trhají ještě pevná, aby se dala nakrájet, na omáčky a polévky lze trhat plody plně vyzrálé až měknoucí.

„Květy rajčat, které se objevují ještě v srpnu, do podzimu zpravidla nedozrají. Aby rostlina neztrácela sílu na tvorbu plodů z pozdních květů, od poloviny srpna raději nová květenství rajčat vyštipujte. Nicméně po celou dobu pěstování rajčat platí, že nejkvalitnější plody získáte, jestliže špičku květenství uštípnete a ponecháte pouze pět až šest květů," uvádí v knize Rok v zahradě autorky Radka Procházková a Marcela Novotná.

Více vody

Srpen je také jedním z příhodných měsíců k založení nového trávníku. Tomu by měla předcházet úprava příslušné plochy – především tedy její řádné odplevelení. Založení trávníku předchází také správný výběr travního osiva. Jiné se totiž hodí pro stinné plochy a jiné pro ty na sluníčku.

Pokud nechcete na zelený trávník čekat měsíce, můžete využít pokládky travního koberce. Jeho výhody shrnuje Aleš Bula z pražské společnosti zabývající se realizací zahrad: „Na položení travního koberce stačí jeden den a dá se prakticky ihned používat. Oproti klasickému trávníku také nepráší a netvoří se na něm bláto."

Travní koberce tvoří již vypěstovaná, hustá tráva bez plevele a dalších nežádoucích vlivů. Jednodušší je proto také následná údržba. Oproti klasickému trávníku je ale tento kobercový potřeba více zavlažovat. „Především kvůli zakořenění travních drnů. Nedostatek vody snižuje jejich kvalitu," doplňuje Aleš Bula. Vyšší pořizovací cena, která je až trojnásobná oproti výsevu trávníku, je vykoupena pozdější menší náročností údržby. A jak se postarat o stávající trávník během horkého léta? I ten si podle odborníků zaslouží občas zavlažit a posekat. „Příliš nízko posekanou trávu ale může spálit sluníčko," shrnuje v rádci pro zahradníky Radka Procházková a Marcela Novotná.

náhrady za trávník
• Místa, na nichž lze obtížně založit a udržet trávník (příliš svažité, kamenité nebo suché plochy) jsou vhodné k osázení vegetačním pokryvem z rostlin náležejících do jiných botanických čeledí. Ty vytvoří kompaktní, stejnorodé, výškově srovnatelné trávníkům podobné plochy.
• K náhradám za trávníkovou plochu lze využít například rostliny z čeledi vikvovitých (jetel plazivý, huseník bělostný, kopytník evropský), z trvalkovitých rostlin například zběhovec plazivý, huseník bělostný či kopytník bělostný.
• Ze skupiny dřevin nízkého nebo plazivého růstu se tradičně využívají například vřes obecný, skalník přitisklý nebo vřesovec červený. Aromatický trávník lze vytvořit z máty sivé, mateřídoušky obecné či řebříčku obecného.
• Většinu z těchto druhů si můžete vypěstovat ze semen.

rozvrh prací

OKRASNÁ ZAHRADA:
• Odstraňte odkvetlá květenství trvalek a letniček.
• Přesazujte a dělte pivoňky.
• Odstraňujte odkvetlé květy růží, seřezávejte je však jen mírně, aby znovu vykvetly.
• Vysazujte a přihnojujte listopadky, vylamujte jim postranní poupata.
• Zaštipujte a vysazujte pnoucí rostliny, mladé výhony vistárie zaštípněte za třetím až čtvrtým listem.
• Množte polovyzrálé řízky opadavých a stálezelených keřů a stromů, roubujte jehličnany.
• Zastřihujte ploty z ptačího zobu, buku a tisu a rovněž můžete tvarovat ploty z tújí.

ZELENINOVÁ ZAHRADA:
• Zeleninu pravidelně zavlažujte, nejlépe brzy ráno nebo večer.
• Dokončete sběr a ošetření cibule před uskladněním.
• Pravidelně sklízejte plodovou zeleninu.
• Koncem měsíce tyčkovým rajčatům zaštipujte vrcholy a vyštipujte květy.
• Koncem měsíce naposledy silněji seřízněte trsy bylinek.

OVOCNÝ SAD
• Prostřihávejte ostružiníky a maliníky. Odpouzené pruty odstřihávejte těsně nad zemí bez ponechání pahýlů.
• Podle potřeby podepřete větve ovocných stromů, předejdete tak jejich zlomení. Také je pořádně zalévejte, aby plody dozrály a byly šťavnaté.
• Začněte sklízet rané odrůdy jablek a hrušek.

PÉČE O TRÁVNÍK
• Koncem léta je vhodné období pro zakládání trávníků či opravu těch starších.
• Během velmi teplých dní trávník zalévejte a nesekejte ho příliš nízko (zhruba o 1 cm výše než obyčejně), aby ho nespálilo slunce.
• Během srpna také trávník naposledy přihnojte hnojivem pro růst.

DALŠÍ PRÁCE
• Ihned po sklizni zeleniny připravte záhony na další výsev či výsadbu zeleniny pro podzimní sklizeň (salát, rané odrůdy košťálovin, ředkvička, špenát). Jinak vysejte osivo rostlin pro zelené hnojení.
• Do skleníku a foliovníku vysazujte sazenice zeleniny pro podzimní a zimní sklizeň. Skleníky rovněž můžete využít k rozmnožování pokojových a balkonových rostlin.
• Dělením a řízky rozmnožte trvalky.
• Vysazujte dvouletky, trvalky a skalničky. Můžete rovněž začít s výsadbou cibulí, narcisů a šafránů.
• Na připravený záhon vysazujte nové sazenice jahod.
• Od poloviny srpna do září můžete vysazovat či přesazovat jehličnany a stálezelené listnáče.

Zdroj: Rok v zahradě (Motto)

Lenka Vašková