Hned odpovídám, že ano. Pokud totiž máte zahrádku a v ní studnu, můžete kropit pomocí zavlažovačů nebo hadicí za pomoci čerpadla ve studni. Jediné, za co budete platit, je elektřina spotřebovaná čerpadlem.

Pokud kropíte zahrádku vodou z vodovodní sítě, můžete si u dodavatele vody zažádat a nechat si zřídit přípojku určenou jen pro zalévání zahrady. Musí to být speciálně vyvedená větev rozvodu vody, která je určena jen a jen pro zálivku zahrady. Tady vám dodavatel namontuje měřič vody pro měření množství odběru, které jste použili výhradně pro zálivku.

Výhoda je, že platíte pouze vodné, čili poplatek za dodávku vody, a nikoli stočné, poplatek za vodu odvedenou kanalizačním systémem do čističky odpadních vod.

Závlaha je základ

Právě teď po polovině léta je ta správná doba na to, abyste si rozmysleli, jak udělat automatický závlahový systém, případně ho i zrealizovat. Už nehrozí vysoké červencové teploty, spousta rostlin je v období vegetačního klidu, a vy se můžete nerušeně porýpat v zahrádce.

Základem všeho je aktivní závlahový systém. Při návštěvě jakéhokoli „ráje kutilů“ si najděte plánek pro realizaci automatického zálivkového systému.

Zadešťovače vykropí kruh nebo jen výseč kolem jeho umístění. Stanovíte si jejich počet a vytvoříte si takzvané nezávislé větve.

Zadešťovač

Zadešťovač je zařízení, které se skládá ze dvou tubusů. Vnější tubus je umístěn pod úrovní země, aby celý prvek nevadil sekačce. Vnitřní tubus je z vnějšího tlakem vody vystrčen nad úroveň okolí, a pak provádí postřik.

Větev si pak představte jako zadešťovače propojené hadicí ukrytou v zemi, které spolupracují na zálivce například jednoho druhu květeny nebo zeleniny.

Takže to může být větev pro zálivku trávníků a druhá větev pro zálivku rané zeleniny, třetí pro postřik zeleniny kvetoucí po celé léto až do podzimu.

Rohová sprcha

Pokud si nevíte rady, poraďte se s prodavači. Možná vám doporučí „rohové“ zadešťovače, které vykrývají pouze určitou zónu, kam vodní paprsky dopadají, a také poradí, jaké čerpadlo použít, aby byl v systému jedné větve dostatečný tlak vody pro vysunutí zadešťovače nad úroveň zeminy a pro dostatečnou vodní nadílku tam, kam je jí třeba.

Samozřejmě že zalévání můžete řídit sami vodovodním kohoutkem, jímž napouštíte větve, které mají zalévat najednou, nebo přepojováním hadice do připojovacích krabic, na které jsou navázány jednotlivé okruhy. Můžete ale také nechat zahradu, ať se zalévá úplně sama.

Programátory

K plné automatické obsluze slouží tak zvané programátory, kterými řídíte čas a intenzitu zálivky v jednotlivých okruzích. Jistě vás hned napadne - a co když prší? Čidla vlhkosti připojená k programátoru liják ihned ohlásí. Dokonce existují i čidla, která se montují do země a dávají impuls k zálivce tehdy, když půda nemá dostatečnou vlhkost, a přitom čidlo deště hlásilo déšť, čili když naprší a hned uschne.

Specializované firmy dodávají i meteostanice pro zalévání, které dokážou vyhodnotit počasí a podle toho přesně dávkovat zalévání. Systémy pro automatickou zálivku jsou dnes zcela bezúdržbové.

Jediné, co musíte na podzim udělat, je vypustit z hadic vodu, aby zmrzlá v zimě neroztrhala hadice a nerozdrtila zadešťovače a hadicové odbočky a přípojky.

Čeká na déšť

V Americe je k dispozici i elektronická předpověď počasí, podle které automatické zálivkové systémy fungují. Když se čeká déšť, je jasné, že zalévat nebude potřeba, a přístroje připojené na tento „zpravodajský“ systém se podle toho zařídí. A naopak.

V případě krize, třeba když je pro nedostatek vody zakázáno zalévat zahrádky úplně, se zalévání centrálně v některé oblasti úplně zakáže - a hotovo