Ze sladovny zmizely i komíny, kvůli bytům. Co vy na to?

Dvojice komínů s hlavicemi zůstávala jako jediná připomínka minulosti, kdy na nynějším volném prostranství stával měšťanský pivovar a sladovna z 19. století.

Odtud ostatně získala jméno i plánovaná převážně bytová zástavba Nová Sladovna.

Volný prostor mezi hotelem Ibis a nádražím Olomouc – Nová Ulice na začátku května demoliční četa výrazně zvětšila.

„Pořídili jsme si demoliční výměr a stavbu zbourali, protože byla neekonomická. Nemělo smysl ji zachovávat, není památkově chráněná a chceme tam zahájit bytovou výstavbu," vysvětlila rozhodnutí Bohdana Hošková ze společnosti Flora Development, která pozemky vlastní.

Developer tedy zvolil cestu, která by měla znamenat nižší cenu bytů.

„Nezvládli jsme to ekonomicky, protože pokud bychom do budovy umístili byty a komíny zůstaly, finanční zátěž pro majitele jednotlivých bytů by byla velmi vysoká. Za správu a údržbu budovy by platili nadstandardně vysoké poplatky a nikdo by nechtěl komíny udržovat jen tak z nostalgie," řekla předsedkyně představenstva k objektu bývalé sušírny, takzvaným hvozdům.

Rok 2008. Areál bývalé sladovny ještě před výstavbou hotelu IBIS. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Červenec 2012. Demolice bývalé sladovny u Wolkerovy ulice v Olomouci. Autor: DENÍK/Jiří Kopáč

Květen 2015. Pokračující demolice areálu s sebou nakonec vzala i objekt s charakteristickými komíny. Foto: DENÍK/Veronika Vimmerová

Emoční vlny

Olomoučany bourací práce překvapily, komíny pro některé představovaly část života.

„Šla jsem okolo a byla jsem v šoku, brečela jsem. Dlouho jsem bydlela v okolí a komíny pro mě byly symbolem Olomouce víc než nějaká kašna. Celý život jsem se na ně dívala, stavba sladoven se mi líbila," ohlédla se například Miriam Koutná.

S komíny počítala i do budoucna. „Kdybych o demolici věděla, byla bych aktivně proti ní. Bylo to prezentované tak, že to okolo bude zbořené a komíny zůstanou. Ke koloritu místa patřil objekt hodně," doplnila Olomoučanka.

V projektech budoucí výstavby od architektonického ateliéru A2 Architekti se hvozd objevoval dlouho, vlastníci se s nimi nechtěli rozloučit.

„Komíny jsem měla jako svou srdcovou záležitost, nechávala jsem je tam stát několik let. Od veřejnosti jsem poslouchala jen stížnosti, proč tam pořád hyzdí prostor a co s nimi budeme dělat. A když se zbourají, začnou lidé říkat, že tam komíny chybí. Jsou to takové emoční vlny," uvedla Bohdana Hošková.

Původní areál měšťanského pivovaru a obchodních sladoven vznikal postupně na konci devatenáctého století. Chátrající areál v posledních letech obsadila bourací technika. Dvojice komínů zůstávala jako jediná připomínka minulosti. To už od začátku května neplatí, i ty totiž ustoupily plánované výstavbě. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč a Veronika Vimmerová

Další sterilní čtvrť?

Kritika přišla i z odborných kruhů, znalcům chybí přerušení vazby s dosavadním vývojem města.

„Je to další velká ztráta z fondu průmyslového dědictví, kterým právě Olomouc příliš neoplývá. Na developery to vrhá špatné světlo, protože takovými kroky dávají najevo, že respekt k historii města jim nic neříká. Architekty tlačí do role spoluviníků, protože za cenu jejich vyššího zisku musí ubourat kus lokální paměti," reagovala historička architektury Martina Mertová.

Podle ní místo přišlo o jedinečnost.

„Vznikne další sterilní čtvrť, která by se zachováním části starého areálu měla mnohem větší přitažlivost. Movitá klientela Olomouce už by mohla vědět, že třeba investovat do takzvaných loftů, tedy bytů získaných právě rekonstrukcemi starých průmyslových areálů, může být víc 'in', než zabydlovat plánované luxusní výškové novostavby" doplnila Martina Mertová, která působí ve sdružení Za krásnou Olomouc.

Se stavbou bytů by chtěla společnost Flora Development začít příští rok.

Ve stejný čas zamýšlí zahájit stavební práce i jiný vlastník pozemků, společnost Nová Sladovna.