Ti, kteří uvažují o tom, že si nechají porůst fasádu popínavými rostlinami, také řeší mnohé otázky okolo nich. Nejen ty ohledně výběru rostlin, ale i ty, které souvisí s kvalitou bydlení. Například zda kvůli celistvému porostu nehrozí vlhnutí zdiva či opadávání omítky nebo zda se rostliny nestanou výhodnými přístupovými cestami, po kterých polezou do domu pavouci, myši či jiná havěť. Podle všeho jsou tyto obavy většinou zbytečné a při dodržení několika zásad udělá zelená fasáda domu velikou službu. Co je potřeba vědět, než se pro ni rozhodnete?

Jedním z mylných tvrzení o zelených fasádách je, že rostliny jsou příčinou vlhnutí zdí. To podle odborníků neplatí. Vhodnou volbou rostlin můžete naopak fasádu před vlhkostí ochránit. Listy totiž vytvoří na jedné straně vzdušnou, ale zároveň pro vodu neprůchodnou vrstvu, po které pak steče a ke zdi se vůbec nedostane. Vzrostlé rostliny navíc odvádějí svými kořeny velké množství vody od základů.

Mýty a realita

Pokud tedy dochází k vlhnutí zdiva, chybu je potřeba hledat jinde než u pnoucích rostlin. „Spíše v nekvalitní omítce či špatné izolaci," uvádějí Radka Procházková a Marcela Novotná ve své knize Rok v zahradě. „Platí to zvláště u starších staveb," doplňují.

Ilustrační foto.Kromě regulace vlhkosti přispívají zelené fasády také ke snižování teplotních výkyvů. V létě působí zelená fasáda aktivně proti přehřívání. Například stěna, která se zahřeje na slunci na 42 stupňů, bude mít pod zelenou fasádou jen 22 stupňů. V zimě zase zdi porostlé popínavkami snižují únik tepla, s jejich pomocí lze tedy ušetřit ročně až 13 procent nákladů na topení.

Že rostliny mohou kořínky poškodit omítku a svrchní zdivo? Podle odborníků jsou tyto obavy oprávněné pouze u starších domů s poškozenou fasádou. Kvalitní a suché zdivo podle nich náporu rostlin bezpečně odolá. „Navíc úponkové druhy prorůstají konstrukcí, takže jejich výhony ke zdivu nemusí ani proniknout," uvádějí autorky knihy Rok v zahradě. Rostlinný porost také snižuje odrazivost hluku, a tím pádem je i významnou součástí protihlukových stěn.

V neposlední řadě ocení zelenou fasádu také ti, kteří chtějí žít v souladu s přírodou a chovat se ekologicky. Zelené stěny totiž vytvářejí nové možnosti pro hnízdění některých druhů ptáků a poskytují domov řadě druhů hmyzu. „Hmyz ale leze po zelené fasádě stejně dobře jako po běžné, neporostlé, a pavouky najdete stejně často v paneláku jako v rodinném domku," vysvětlují Radka Procházková a Marcela Novotná.

Fasáda z rostlin absorbuje také nečistoty, produkuje kyslík, a tak vytváří i lepší mikroklima pro obyvatele domu. Mimo to se zelený plášť cení i z hlediska architektury domu a jeho celkového vzhledu. Aby však zelená fasáda dělala dobrou službu, při jejím zakládání je potřeba dodržet pár zásad.

Pokud uvažujete o pořízení zelené fasády pro svůj dům, je potřeba vzít do úvahy, jaký má být její hlavní účel. Zda je to úspora za topení, regulace vlhkosti, či minimalizace průniku slunečních paprsků, například jen na slunečnější straně domu.

Vyberte správný druh

Především na jižní stěnu se podle odborníků vyplatí vybírat opadavé druhy rostlin. Ty v létě sníží přehřívání stěny a naopak v zimě umožňují slunečním paprskům na ni volně dopadat. Přitom je ale potřeba brát na zřetel, že každé rostlině vyhovuje jiné stanoviště neboli orientace stěny na určitou světovou stranu. Zatímco na slunné zdi se bude dařit například aktinidii, trubači či zimokeři, na stinné zdi se hodí spíše podražec, břečťan a přísavník.

Ilustrační foto.Pro celkové pokrytí domů použijte kořenující rostliny, kterým v růstu nebude nic bránit a za krátkou dobu tak vytvoří kompaktní zelený porost. Kořenující pnoucí dřeviny je ideální použít tam, kde je členitý podklad, například hrubá omítka či spárované zdivo. Podklad by měl být pevný a zároveň soudržný.

Pro ozelenění pouze jedné stěny či její části je vhodnější použít rostliny úponkaté nebo ovíjivé. Ty se dají usměrňovat řezem a nehrozí u nich rychlé rozrůstání. Pro aktinidii, zimokeř, podražec či další z těchto pnoucích typů rostlin je potřeba vytvořit podpůrnou konstrukci, na kterou se budou vyvazovat a navádět. Konstrukce pro ovíjivé pnoucí dřeviny by měla být tvořena převážně svisle nebo šikmo orientovanými prvky.

Podpůrná konstrukce

Pro solitéry podle odborníků postačí jen jedna svisle orientovaná lať, napnuté lano či ocelové profily. Schopnost úponkatých pnoucích dřevin obepnout konstrukci je zase limitovaná velikostí profilu, z kterého je zhotovena.

„Je potřeba volit co nejslabší materiál, maximálně do průřezu dvacet krát třicet milimetrů," upřesňují Radka Procházková a Marcela Novotná. Tyto požadavky splňuje například kovová mříž či síť. Co poradit těm, kteří chtějí zelenou fasádu a stále ještě váhají? Snad jen to, že její pořízení není nikterak nákladné a obejde se bez svolení úřadů či jiných průtahů. Ovšem jen pokud si ji nepořídíte v pronajatém domě.

Hlavní přednosti
- Chrání fasádu před nepříznivými vlivy počasí.
- Oživují architekturu domu a jeho vzhled.
- Působí jako tepelná a zvuková izolace.
- V domě a v jeho nejtěsnější blízkosti zlepšují mikroklima.
- Zachycují prach a nečistoty z ovzduší.
- Jsou nenákladné na pořízení – osázení rostlinami vyjde maximálně na několik set korun.

Lenka Vašková