Patří to k češtině

Přechylování k češtině patří. Zřejmě by byla potřeba osvěta, co jsou Slované a co Češi, Moravané a Slezané. Bylo zde období, kdy čeština nebyla úředním jazykem. Naši předci museli vyvinout velké úsilí k uznání naší svébytnosti a základem bylo oživení češtiny. Nápad odstranit „-ová“ ve mně vyvolal vzpomínku na pojmenování kapesníku čistonosoplena při hledání českých slov zapálenými Čechy v době obrození. Radoslav Henik

Svatba - ilustrační foto.
ČERNÁ A BÍLÁ: Máme zrušit „-ová“ u ženských jmen?

Je to světová rarita

Na konci ženských příjmení „-ová“, které se používá jen v Česku a na Slovensku, je světovou raritou. Nikde jinde se, kromě Ruska kde na konci ženských příjmení je jen písmeno a, nepoužívá. Takže ani Rusové nepoužívají koncovku „-ová“. Ta označuje, že dotyčná žena patří manželovi. Ale protože jde o ženské pohlaví, používá se na konci příjmení místo -ovo -ová. Protiví se mi, když sdělovací prostředky nazývají zahraniční ženy s koncovkou „-ová“: Williamsová a podobně. Jiné národy přece dodržují u českých žen příponu „-ová“. Luboš Kotous

Neměňmě tradici

Rozhodně bych nebyla pro plošné nebo masivní odstraňování této přípony u českých jmen, kde je takto přirozeně vyjádřen ženský rod, stejně jako u dalších přídavných jmen jako Mladá, Nová, Vohradská…Výjimky už existují (Petra Svoboda, Eliška Kaplicky proti gustu žádný dyšputát). Co mi však vadí, je přechylování cizích jmen. Markéta Fialová

(redakčně kráceno)

Pomník maršála Koněva.
ČERNÁ A BÍLÁ: Zaslouží si Koněv pomník v Praze?