Obrana státu není jen záležitostí armády, řekl nedávno prezident Petr Pavel a mluvil o administrativních odvodech. Ačkoliv to u řady lidí vyvolalo zmatek, neznamená to návrat k povinné vojenské službě. „V žádném případě se nechystá zavedení povinné vojny,“ uklidnila ministryně obrany Jana Černochová. Administrativními odvody by stát jen zjišťoval, kolik občanů a v jakém oboru by bylo možno mobilizovat. V souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině se stále častěji mluví o tom, že dvacet osm tisíc vojáků z povolání je k obraně země málo.


Nahrává se anketa ...

Názor společnosti na skutečné odvody je rozdělen. Podle Výzkumníku Seznamu s nimi souhlasí 43 procent dotázaných, 45 procent je proti, ostatní nemají názor. Počet pro je překvapivě vysoký, od úplného zrušení vojny přece uplyne na konci roku dvacet let. Takzvaná branná povinnost nikdy zrušena nebyla. Mají ji všichni občané od osmnácti do šedesáti roků. V případě ohrožení země může vláda rozhodnout, jaké ročníky, případně profese povolá do služby. Existuje mobilizační plán, ten je však neveřejný. Otázkou je, jak by byli odvedenci vycvičeni. Nejen na Ukrajině se ukazuje, že v moderní válce jsou špatně vycvičení lidé doslova onou „potravou pro děla“.

K všeobecnému překvapení by minimálně polovina obyvatel ČR návrat povinné vojny přivítala, ukázaly loňské průzkumy:

Slavnostní vojenská přísaha na Hradčanském náměstí v Praze
Dozrál čas na zavedení zkrácené vojenské služby? Češi nejsou proti

Na druhou stranu byla profesionální armáda dlouhodobě špatně financována. Náčelník generálního štábu Karel Řehka mluví o tom, že byla „ohlodána na kost“. Do roku 2030 má vzrůst počet vojáků z povolání na 30 tisíc a aktivních záložníků ze současných čtyř tisíc na deset tisíc. Ani to by v případě napadení země nestačilo, přestože vláda Petra Fialy chce letos splnit podle závazků v NATO dvě povinná procenta z rozpočtu pro armádu. A odhodlala se k nákupům nejmodernějších zbraní jako stíhaček F-35.

Stát uvažuje o tom, jak motivovat lidi, aby se více zapojili do obrany státu. Byl zaveden institut dobrovolného předurčení. Člověk, který souhlasí s tím, že může být odveden i v době míru, dá úřadům své zdravotní údaje a seznámí je se svými profesními předpoklady.

K čemu je Černá a bílá

Černá a bílá. Speciál věnovaný tématům, která hýbou společnostíČerná a bílá. Speciál věnovaný tématům, která hýbou společnostíZdroj: Deník

Říká se nám, že nemáme vidět svět černobíle. Tahle rubrika jako by to popírala. Ale ne, pokud dokážeme vidět zároveň černou i bílou, koukáme barevně.

Názor. Každý máme názor. Máme právo na svobodu názoru. Jenže co to je? „Žid není člověk“ je názor. A je ohavný i trestný. „Cikány do plynu“ je názor, ale také za něj můžete skončit v base. Intuitivně chápeme proč, jenže kde je ta svoboda?

Necháme trestněprávní věci stranou, se shora uvedenými tvrzeními nemá cenu polemizovat. Stejně jako s někým, kdo tvrdí, že očkování proti covidu masově zabíjí, nebo že jsme jím čipováni. Nebo s někým, kdo popírá, že Rusko je agresorem a začalo válku proti Ukrajině a že ta má právo na to, aby získala zpět uloupená území.

Pak jsou pře, které závisí na naší povaze, výchově či znalostech: Jestli je Bůh, nebo ne. Jestli je lepší dovolená u moře, nebo na horách. Jestli je lepší přispět na zvířecí útulek, nebo na bezdomovce, jestli je lepší punk, nebo vídeňská filharmonie, jestli je hezčí čáp, nebo ještěrka. Jestli je déšť hnusný, nebo krásný, jestli je potřeba se vyrovnat s kolonialismem i ve středoevropských podmínkách. Jestli Uber, nebo Bolt, Matuška, či Gott. A tak dále.

A pak jsou spory, kde mají dobré argumenty obě strany. Kdy je zbytečné se hádat. Kdy bychom se měli pochopit navzájem a hledat nejlepší řešení. Třicet let už sleduji a píšu názory, myslím, že se v nich trochu vyznám. V rubrice Černá a bílá shrnuji věcně a logicky argumenty obou stran pře pro vás, čtenáře Deníku.

Prosím, napište nám své názory do diskuze pod článkem, nebo nám pošlete postřehy či příběhy na adresu cernabila@denik.cz. Rádi je zveřejníme.