V křesťanském kalendáři zároveň takzvanou Popeleční středou odstartoval půst, jímž by se křesťané měli připravit na Velikonoce. A během něj by se kromě konzumace masa lidé měli vystříhat právě alkoholu.

Přesto podobné skupinové detoxikační či zkrátka abstinenční akce valnou většinu Čechů, Moravanů a Slezanů neoslovují. Vyplývá to z unikátní ankety Deníku Češi a závislosti, v níž o svém vztahu k alkoholu a dalším problematickým látkám odpovídalo téměř 12 tisíc lidí.

„Vydržet pravidelně nějakou dobu bez alkoholu – ať už se jedná o půst, či v současnosti moderní Suchej únor – se snaží jen 13 procent respondentů našeho průzkumu,“ prozrazuje vedoucí datové redakce Deníku Aleš Vojíř, sám dlouholetý účastník Suchýho února. Nejaktivnější jsou v tomto ohledu Pražané, obyvatelé Olomouckého a Moravskoslezského kraje.

Naopak nejméně se detoxu věnují v krajích Plzeňském, Ústeckém, Královéhradeckém a na Vysočině.

Dobrodružství bez skleničky

„Do několikatýdenního dobrodružství bez skleničky či půllitru se nejčastěji pouštějí třicátníci, následováni dvacátníky a čtyřicátníky. Upřít si na čas alkohol se snaží častěji svobodní a muži. Tedy skupiny, které v jiných částech roku pijí spíš nadprůměrně,“ pokračuje Vojíř, který si jinak každoroční abstinenci nemůže vynachválit. „Z osobní zkušenosti z několika posledních let mohu Suchej únor (březen, červen či kterýkoli jiný měsíc) vřele doporučit.“

Suchej únor začala pořádat v roce 2013 Liga otevřených mužů a kampaň byla původně zaměřena na zdraví mužů. Organizátorům se podařilo zvýšit povědomí o negativních dopadech užívání alkoholu. Nyní s kampaní spolupracují prestižní instituce včetně Národního ústavu duševního zdraví, Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Vše-obecné fakultní nemocnice, BESIP či Národní linky pro odvykání.

Češi a závislosti.Zdroj: Deník