Americký pilot Thomas Fitzpatrick nebyl žádný obyčejný ožrala. Byl to vyznamenaný veterán z války v Koreji, který podle svých slov sloužil i ve druhé světové válce v Tichomoří (tato kapitola jeho života však v sobě skrývá určitý otazník). Amerika si ho vážila. Přesto právě tenhle chlapík provedl v druhé půli 50. let minulého století velice nebezpečnou klukovinu, za kterou si od soudu právem odnesl trest. Namol opilý přistál uprostřed noci s malým jednomotorovým letadlem schválně přímo na newyorské ulici. A jako by jedné výtržnosti nebylo dost, předvedl stejný kousek ve svém životě dvakrát. Přičemž i podruhé měl pořádně naváto.

Do války v patnácti

Thomas Fitzpatrick se narodil 24. dubna 1930 na newyorském ostrově Manhattan a puberta ho zasáhla právě v době, kdy Amerika vstoupila do války. Je možné, že už tehdy projevil svůj sklon nejednat ukázněně a nepodřizovat se žádným autoritám, protože hned v několika historických pramenech se uvádí, že vstoupil do americké armády a bojoval v Tichomoří.

To ovšem nesedí s údaji o jeho věku – i kdyby narukoval až v roce 1945 a stihl jen závěr bojů, dostal by se do válečné vřavy jako patnáctiletý, a tak mladé rekruty americká armáda opravdu nebrala – narukovat mohli nejdříve jako sedmnáctiletí, a to ještě jen se souhlasem rodičů. Historici proto spekulují o možnosti, že o svém skutečném věku lhal.

Nezpochybnitelné pak je jeho druhé válečné angažmá, k němuž došlo při korejském konfliktu, jenž trval od roku 1950 do roku 1953. Fitzpatrick se nechal odvést už v devětačtyřicátém roce a na bitevním poli opravdu zazářil.

Domů se vracel dekorován Stříbrnou hvězdou a Purpurovým srdcem za utrpěné zranění, přičemž citace ke zdůvodnění vyznamenání poskytuje dostatečně výmluvný obrázek o jeho kuráži: „Během strategického ústupu si desátník Fitzpatrick všiml zraněného důstojníka asi 100 metrů před svou pozicí. Při pokusu o jeho záchranu byli oba vážně zraněni. Desátník Fitzpatrick navzdory silným bolestem a ztrátě krve nařídil po ústupu do bezpečí zorganizovat druhou a úspěšnou záchrannou skupinu a podporoval ji krycí palbou.“

V roce 1952 se Fitzpatrick vrátil z Koreje zpátky do Spojených států a začal pracovat v New Jersey.

Zhruba v té době se začal plně věnovat také své vášni – létání. Ve volném čase absolvoval lekce v letecké škole Teterboro a naučil se pilotovat malá jednomotorová letadla.

Legendární kousek

Do dějin letectví i opilectví se poprvé zapsal 29. září 1956. Bylo před třetí ráno a Tommy Fitz, jak mu přezdívali jeho kamarádi z mokré čtvrti, právě popíjel na jednom rozlučkovém večírku v New Jersey. Při této činnosti projevil přání být do 15 minut ve svém oblíbeném baru na horním Manhattanu.

Dál se situace začala odvíjet podle osvědčeného receptu spousty opileckých eskapád – množství vypitého alkoholu vyvolalo v přítomných mladících furiantskou náladu, začali se vzájemně hecovat a odtud byl už jen krok k uzavírání opileckých sázek, které jen málokdy bývají bezpečné. Jeden z Tommyho kámošů namítl, že do 15 minut se z New Jersey na Manhattan nedostane. Opilý Fitzpatrick to vzal jako výzvu a rozhodl se svému neméně podroušenému kamarádovi dokázat, že se mýlí.

Vytratil se z restaurace a chvíli na to se nad newyorským barem na Manhattanu ozval poměrně blízce znějící zvuk přelétajícího letadla.

Noční zákazníci, které nenadálé vrčení leteckého motoru vytrhlo z jejich pijácké zábavy, vyběhli z baru na ulici a spatřili červenobílou Cessnu prolétající mezi mrakodrapy. Zanedlouho na to přistála přímo na ulici před barem.

„Byl to neuvěřitelný pohled, ale také nebezpečný čin. Fakt, že se Fitzpatrickovi podařilo posadit letoun s desetimetrovým rozpětím křídel na dvacet metrů širokou ulici, aniž by se jakkoli dotkl průčelí kterékoli z budov, to byl při stupni jeho opilosti skutečný zázrak. Svou ochrannou ruku nad ním musel držet té noci přinejmenším sám římský bůh vína Bakchus,“ komentoval pilotův hazardérský kousek časopis War History.

Cessna si sedala na zhruba šedesátimetrový úsek St. Nicholas Avenue nedaleko 191. ulice. A byly tři ráno, což byl přesně ten správný čas, kdy si v newyorských barech můžete objednat poslední drink. Fitzpatrick doroloval s letadlem až před bar, vyskočil z kabiny, ignoroval užaslé štamgasty a rychle utíkal dovnitř, aby si objednal pivo, než barman zavře.

Po několika minutách se na místě přirozeně objevili policisté, jimž podroušený pilot sdělil, že prostě potřeboval letět. Samozřejmě ho okamžitě zatkli.

Noviny pobavil, soudce už méně

Letecký výkon opilého výtržníka však nevyvolal jen pobouření, ale také obdiv. Americký deník The New York Times ho ocenil titulky „zvládnuté přistání“ a „Dobrý výkon pilota“.

„Měl šanci tak 100 ku jedné, povedla se mu věc, která je téměř nemožná,“ komentoval riskantní Fitzpatrickovo číslo policejní seržant Harold Behrens.

Následný soud však příliš mnoho pochopení pro pilotovy opilecké eskapády nejevil. „Mohlo se stát strašlivé neštěstí,“ uvedl soudce Edward J. Chapman. Fitzpatrick byl propuštěn na kauci pět tisíc dolarů (v přepočtu na dnešní peníze zhruba 45 tisíc dolarů, tedy něco přes milion korun) a musel zaplatit další stodolarovou pokutu. Na půl roku také přišel o pilotní průkaz.

Podle soudce měl rozsudek sloužit „jako odstrašující prostředek pro ostatní mladé pošetilce, kteří se opijí a létají letadlem“.

Z krádeže Cessny ani jejího poškození však bývalý válečný hrdina obviněn nebyl, protože majitele letounu celá historka dobře pobavila.

Zopakoval si to

Na nějakou dobu to vypadalo, že se mladý bouřlivák poučil. Vrátil se k práci u parních strojů, která ho živila po návratu z Koreje, a v červnu 1958 se dokonce oženil – vzal si svou lásku Helen. Zdálo se, že se někdejší dobrodruh definitivně usadí a přestane vyvádět lotroviny. Jenže to by nesměl být on.

Dva roky po svém nočním dobrodružství, téměř na den ve stejné datum, se Tommy Fitz znovu ocitl v baru a byl opět pod parou. A znovu tu byl potměšilý kamarád, který ho začal hecovat. Že prý se v newyorských ulicích přistát nedá.

To bylo na opilého Tommyho moc. „Podrž mi to pivo,“ pravil důstojně a zamířil vrávoravým krokem ze dveří. O chvíli později se nad New Yorkem znovu začal ozývat zvuk přistávajícího letadla.

„Právě jsem přijížděl na své stanoviště, když jsem uslyšel něco, co znělo jako velký větrák… Podíval jsem se do zpětného zrcátka a viděl, jak se na mě z oblohy snáší letadlo,“ popsal další neuvěřitelný Tommyho kousek řidič autobusu, který se stal dne 4. října 1958 jeho nedobrovolným očitým svědkem.

Bláznivý pilot si tentokrát sedl s letadlem na ulici Amsterdam Avenue, přičemž se trefil těsně vedle autobusu. Po tvrdém dopadu letadlo odskočilo znovu do vzduchu a znovu narazilo na zem. Nakonec se přece jen posadilo a pojíždělo až ke 187. ulici.

Kromě šoféra autobusu sledoval Fitzpatrickův druhý opilecký výstup i další řidič, čtyřiatřicetiletý John Johnson. „Říkal jsem si, že se mi to snad jen zdá. Prudce jsem šlápl na brzdu, letadlo mi přeletělo těsně nad střechou auta a hladce přistálo přímo přede mnou. Pak jsem uviděl vysokého blonďáka v šedém obleku, který z něj vystoupil a rozběhl se k St. Nicholas Avenue.“

Fitzpatrick znovu zavítal do svého oblíbeného baru, kde ho uvítali jeho kumpáni, ale soud podobné pochopení nejevil.

"Nevíte, kdy přestat"

„S vámi je potíž, že nevíte, kdy přestat pít,“ rozzlobil se na nedisciplinovaného opilce soudce Mullen. „Nebudete si z newyorských ulic dělat přistávací dráhu! Je to zcela nepochybně nebezpečné.“

Ačkoli se Fitzpatrick omlouval, že na vině je „mizerný chlast“, a přestože soudce vzal do úvahy i jeho vojenská vyznamenání, zůstal neoblomný a poslal pijáka na půl roku za mříže.

Pak už Tommy s bláznivými kousky přestal a žil s Helen, s níž měl tři syny. Zemřel 14. září 2009 ve věku 79 let jako vážený muž. Jeho opilecká bravura se však stala legendou.

Češi a závislosti.