Pane doktore, existuje něco jako vstupní droga?

My je označujeme jako iniciační a většinou jsou to alkohol s tabákem. V České republice je pětadvacet procent dětí, které mají zkušenost s pravidelným užíváním nebo s opilostí už před šestnáctým rokem věku. Ten je hraniční. Pokud děti začnou užívat příliš brzy, tak je riziko závislosti až osmkrát vyšší.

Jak tedy jsme na tom s drogami?

Co se týká problémových drog jako je heroin, tak jsme na tom dobře. U nás dominuje rizikovější pervitin, u něj je situace horší. V Evropské Unii jsme v užívání drog pod průměrem. Více než patnáct let jsme na tom ale dost špatně u alkoholu a tabáku, stále jsme na prvních třech příčkách.

Kdy už je člověk závislý?

Většinou, když už všechny ostatní zájmy odcházejí a točí se už jen kolem závislosti jako je gambling, nelegální drogy, alkohol nebo i něco jiného. Když se začne zužovat okruh lidí okolo toho člověka, když upadá sociálně nebo zdravotně.

Kdy je čas se nad sebou zamyslet?

Už ve chvíli, když ztrácím přátele nebo své zájmy, kdy moje hlavní myšlenky začínají směřovat k tomu, že si půjdu zahrát nebo že se napiji z láhve. Kdy už to začíná být každý den nebo často, když mi to začíná lézt do peněz.

Je závislost dědičná nebo jakkoli předurčená?

Ne přímo předurčená, ale někteří lidé mají genetické předpoklady, jsou spíše křehčí v oblasti duševního zdraví a jejich psychologický make-up je nějakým způsobem vede k problémům se závislostmi. Říkáme, že jsou to dvě až čtyři procenta populace. Těmto lidem většinou nepomůžeme jinak, než když to zachytíme hned na začátku.