Evropský parlament je jednou z klíčových institucí Evropské unie. Tvoří jej europoslanci, které jednou za pět let volí přímo občané členských států. Podílí se na schvalování rozpočtu nebo přijímání právních předpisů, které se týkají většiny lidí a jejich priorit.

Mezi hlavní témata patří bezpečnost, životní prostředí, ekonomika či práva spotřebitelů. „To, že jsme členy Evropské unie, znamená, že se podílíme na jejím rozvoji. V případě, že chceme, aby rozvoj Unie byl daleko víc podle nás, je potřeba se účastnit voleb. Ty samozřejmě ovlivní to, jak EU bude do budoucna vypadat,“ konstatoval analytik Asociace pro mezinárodní otázky Ondřej Mocek.

Jak volit?

Podobně, jako je tomu ve volbách do Poslanecké sněmovny, mohou voliči vybrat stranu, hnutí či koalici. Pokud se rozhodnou, mají možnost preferenčním hlasem také upřednostnit maximálně dva kandidáty. Voličem do Evropského parlamentu je u nás každý občan České republiky starší 18 let bez omezené svéprávnosti. Zatímco Češi k volebním urnám přicházejí dobrovolně, v Belgii, Lucembursku, Řecku a Bulharsku je volební účast povinná.

Letošní volební maraton odstartují v červnu volby do Evropského parlamentu. Deník přináší odpovědi na nejdůležitější otázky: Termíny, volební systém, kdo kandiduje, jak je to s voličskými průkazy a další potřebné informace.
Eurovolby 2024: Jak a kde volit, termíny, kdo kandiduje, co průkaz a kroužkování

Do Evropského parlamentu lidé volí takzvaným poměrným systémem, kdy se získaná procenta stran, koalic či hnutí přepočítávají na mandáty. V Česku navíc pro získání mandátu musí seskupení získat víc než pět procent hlasů.

Volby do Evropského parlamentu se konají od 6. do 9. června, každý stát si termín nastavuje na konkrétní den či dny. Češi mohou k urnám přijít v pátek 7. června od 14 do 22 hodin a v sobotu 8. června od 8 do 14 hodin.

Kolik má Česko poslanců?

Po posledních volbách v roce 2019 Česko v Evropském parlamentu zastupovalo 21 europoslanců rozdělených mezi strany ANO, ODS, Piráty, STAN, TOP 09, SPD, KDU-ČSL a KSČM.

I letos se bude volit jednadvacet Českých zástupců a pouze 8 zemí bude volit víc europoslanců než my. Celkově pak v Evropském parlamentu usedne 720 europoslanců. Oproti posledním volbám je to nárůst o 15 lidí.

Co jsou to frakce v EP?

Důležitou roli v Evropském parlamentu hrají politické skupiny, takzvané frakce. Europoslanci v parlamentu totiž nejsou organizovaní podle státní příslušnosti, nýbrž se sdružují do skupin podle politického smýšlení, aby mohli prosazovat své názory. „To znamená, že typicky lidovci jsou v jedné straně, sociální demokraté jsou ve straně druhé a tak dále,“ vysvětluje Mocek. V současnosti je v parlamentu 7 politických skupin.

Kdo kandiduje?

Do letošních Evropských voleb se v Česku zapojuje 30 subjektů, tedy stran, hnutí či koalic, s celkovým počtem 674 kandidátů. Nejmladšími kandidáty je devět jednadvacetiletých, naopak dvěma nejstarším je 81 let. Průměrný věk kandidáta je 47,6 roku. Na kandidátkách převládají muži, ženy mají zastoupení asi 36 procent.

Premiér Petr Fiala
ODS nechce ve frakci Orbánovy poslance, řekl premiér Fiala v debatě Deníku

Pomoci volební účasti může podle specialistů známost lídrů. Podle výzkumné agentury STEM patří mezi nejznámější Danuše Nerudová (Starostové), kterou zná asi 87 procent dotazovaných. Na druhém místě je se ztrátou tří procentních bodů Lubomír Zaorálek (SOCDEM) a 68 procent lidí označilo Alexandra Vondru (SPOLU).

Jaká je v Česku volební účast?

Volby do Evropského parlamentu jsou dlouhodobě mezi Čechy ty nejméně oblíbené. V posledních přišlo svůj hlas odevzdat necelých 29 procent voličů, o pět let dříve to bylo dokonce jen 18 procent. V obou letech byla menší účast než u nás už jen na Slovensku.

Jak vypadají preference kandidujících stran a hnutí?

Podle analýzy Deníku ve všech dosavadních předvolebních průzkumech získalo nejvíce hlasů ANO, na druhé příčce se pohybuje vládní Spolu. Sociální demokraté ani Svobodní se k mandátům podle dosavadních průzkumů nedostanou, naopak Stačilo! (složené z KSČM a dalších levicových stran) pak pětiprocentní hranici nejspíše překoná. Je však třeba brát v potaz, že průzkumy jsou z února a března tohoto roku a zachycují náladu voličů v době sběru dat, v současnosti už mohou být preference jednotlivých stran odlišné.

Jak by volili studenti?

Volby do Evropského parlamentu nanečisto si mohli na konci května vyzkoušet také studenti starší 15 let ze škol zapojených do Studentských voleb. Nejvíce středoškoláky zaujala koalice SPOLU, která získala asi 15 procent hlasů. Druhá následovala nově vytvořená koalice Přísaha a Motoristé.

Poslanec a šéf hnutí ANO Andrej Babiš
Nikdo normální nemůže volit Spolu nebo Piráty a STAN, řekl Babiš v debatě

Studentské volby pořádá vzdělávací program Jeden svět na školách spolku Člověk v tísni. Podle ředitele programu Karla Strachoty studenty zřejmě zaujalo vystupování lídra Filipa Turka a jeho přítomnost na sociálních sítích. „Česká pirátská strana, která vyhrála většinu předchozích Studentských voleb, je nyní třetí. Jedním z důvodů horšího výsledku může být, že účastí ve vládě přestává být vnímána jako protestní strana,“ podotkl.

Studentské volby si kladou za cíl seznámit středoškoláky s volebním systémem České republiky, osvětlit jim základní demokratické principy a tím zvyšovat účast mladých lidí v řádných volbách.