Odbornice na Evropskou unii a šéfredaktorka Euractivu Aneta ZachováOdbornice na Evropskou unii a šéfredaktorka Euractivu Aneta ZachováZdroj: se svolením A. ZachovéJak to vypadá přímo na místě – jsou současné volby pro Turecko, které je s více než 85 miliony obyvatel největším státem Evropy, opravdu zásadní a zlomové?
Ano, jsou. Erdogan vládne Turecku tvrdou rukou už dvacet let. Stále tu má opravdu velkou základnu svých příznivců. Zároveň ale výrazně posílila skupina lidí, kteří mu už nevěří.

Proč počet Erdoganových odpůrců vzrostl?
Turecko má velké problémy, v současnosti především ekonomické. Erdoganovým slibům už velká část Turků prostě nevěří.

Prezident Petr Pavel vystoupil na tiskové konferenci na letišti Praha-Kbely po svém návratu z Ukrajiny
Petr Pavel: Ukrajina má nedostatek munice. Rusové jí vystřílí až pětkrát víc

Je souboj Erdogana s opozicí i něčím jako civilizačním střetem?
Ano, jeho příznivci se dají označit za konzervativní část turecké populace, pro kterou je důležité islámské náboženství. Erdogan na to i ve svých předvolebních televizních spotech sází. V jednom se jdou Turci, samozřejmě jen muži, modlit do slavného istanbulského chrámu Hagia Sofia (původně křesťanského, poz. red.), který byl na příkaz Erdogana změněn v mešitu. Volby ukážou, zda turecká společnost je dnes skutečně tak muslimsky orientovaná, nebo zda se chce změnit směrem k modernějšímu, liberálnějšímu uspořádání. A na evropské mapě se tak posunout směrem na západ.

Opravdu to vypadá na vyrovnaný souboj, jak ukazuje většina průzkumů veřejného mínění, které poprvé po dvaceti letech dávají opozici šanci Erdogana porazit?
Je to skutečně tak, a volby budou i proto velice zajímavé. Bylo by však zjednodušené říci, že je to boj mezi městy a venkovem. Jsou i města nebo čtvrti velkých měst, kde volí Erdogana. Dělicí čára prochází často i napříč rodinami. Nejde říci ani to, že starší Turci volí Erdogana jako symbol stability a že mladší chtějí opozici. To, jak je turecká společnost rozdělená, je vidět velice dobře na ženách. Jedna polovina nosí moderní oblečení, nezahaluje se, chodí na drinky, druhá polovina je zahalená a dodržuje přísné tradice.

Recep Tayyip Erdogan (69) vládne v Turecku od roku 2003. Nejdříve jako premiéra pak jako prezident. V roce 2016 čelil vojenskému puči, od té doby vládne tvrdou rukou.Recep Tayyip Erdogan (69) vládne v Turecku od roku 2003. Nejdříve jako premiéra pak jako prezident. V roce 2016 čelil vojenskému puči, od té doby vládne tvrdou rukouZdroj: ČTK

Má tedy opozice skutečně reálnou šanci odstavit Erdogana od moci? Je možné označit nejsilnějšího protikandidáta Kemala Kiliçdaroglua za kandidáta celé opozice?
Kemal Kiliçdaroglu má podle průzkumů skutečně šanci Erdogana porazit. Ale mnoho lidí nebylo s jeho výběrem spokojeno. Jde o starou známou politickou figuru, ale v souboji s Erdoganem nikdy v minulosti neuspěl. Přestože slibuje návrat k parlamentní demokracii, je i jeho rétorika kontroverzní. Například ostře vystupuje proti imigraci a slibuje odsun Syřanů z Turecka. Pokud vyhraje, nebude to kvůli síle jeho osobnosti, ale proto, že je alternativou k Erdoganovi.

Europoslankyně Michaela Šojdrová rozdává humanitární pomoc v dětském domově v ukrajinských Bortnykách.
Únos ukrajinských dětí do Ruska je obří zločin, říká Šojdrová. S oběťmi mluvila

Turecké ekonomice se nedaří a v zemi je obrovská inflace. My v Česku máme inflaci kolem šestnácti procent. Jak velká je ta turecká?
Podle oficiálních čísel by to mělo být kolem osmdesáti procent, ale realita je ještě brutálnější. Ceny v obchodech jsou o sto procent vyšší, než byly. Týká se to nejen potravin, ale i nemovitostí, automobilů, spotřebičů. Všeho, co si dokážete představit. Zároveň prakticky nerostou mzdy. I vysokoškolsky vzdělaní Turci dnes v přepočtu vydělávají něco přes dvacet tisíc korun. Při cenách podobných těm českým nebo i pražským. Žije se s tím proto jen velmi těžko.