Podle Anadolu se státníci setkali po příjezdu na Pražský hrad ještě před začátkem zasedání EPC. „Prezident Erdogan se setkal s ázerbájdžánským prezidentem Alijevem a arménským premiérem Pašinjanem před zasedáním Evropského politického společenství v Praze,“ napsala agentura.

Ze zveřejněné fotografie a videa je rovněž patrné, že u diskuse byl například i maďarský premiér Viktor Orbán a s přítomnými se pozdravil také francouzský prezident Emmanuel Macron.

V arménských médiích se později objevila také fotografie a informace, že Pašinjan a Alijev měli později ještě jedno jednání, tentokrát společně s Macronem a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Politici seděli u kulatého stolu, za nimi byli vlajky tří zemí a EU a začátku schůzky byli přítomni rovněž novináři. O obsahu těchto rozhovorů média dosud neinformovala.

Příjezd státníků na první jednání širšího formátu evropských zemí, Evropského politického společenství, 6. října 2022, Pražský hrad, Praha. Britská premiérka Liz Trussová.
Státníci v Praze píší historii. Obří summit sjednotil Evropu proti Putinovi

Šéf summitu Michel na twitteru tuto čtyřstrannou schůzku dopředu avizoval a napsal, že se pokusí „pokročit směrem k udržitelnému míru v regionu“.

Státníci se shodli na důležitosti normalizace arménsko-ázerbájdžánských vztahů, uvedl úřad ázerbájdžánského prezidenta v dnes vydaném prohlášení. Alijev podporuje bruselský formát jednání a další třístranná schůzka, tentokrát v Bruselu, je v plánu na listopad, dodal úřad.

Ostré střety mezi Arménií a Ázerbájdžánem vypukly v září. Boje si na obou stranách vyžádaly několik stovek mrtvých a byly nejtvrdší od podzimu 2020. Baku a Jerevan se poté dohodly na příměří, to však bylo opakovaně porušováno.

Letitý spor

Boje souvisejí s letitým sporem o Náhorní Karabach. Toto území je mezinárodně uznáváno jako část Ázerbájdžánu, ale do roku 2020 ho z velké části ovládali etničtí Arméni.