Baťův kanál. Turistická perla Moravy očekává do podpory investic stamiliony

Zatímco v letech 2018–2020 stát podpořil rozvoj tohoto nepřehlédnutelného turistického magnetu 433,8 miliony korun, do roku 2030 slíbil premiér Andrej Babiš v národním investičním plánu z ledna letošního roku podpořit rozvoj infrastruktury Baťova kanálu bezmála dvěma miliardami korun.

Tato částka má pomoct zajistit nejen prodloužení této vodní cesty, ale také vybudovat více přístavů na ní a ve finále, a to především, přilákat více návštěvníků. Jejich počet se v posledních čtyřech sezonách do letošního roku podle ředitele obecně prospěšné společnosti Baťův kanál Vojtěcha Bártka vyšplhal vždy k 90 tisícům. Útlumově se však v tomto ohledu projevil koronavirovými restrikcemi sešněrovaný rok 2020.

Konec uhlí v roce 2038 ohrožuje miliardy z Evropské unie

„Po předchozích čtyřech plavební sezonách, které dosáhly shodné návštěvnosti 90 tisíc turistů, jsme již vyhlíželi pokoření stotisícové hranice. Bohužel jarní i podzimní výpadek veškerých skupinových akcí – školních výletů, firemních školení, teambuildingů, zájezdů seniorů či hasičů a dalších – znamenal citelný zásah do počtů návštěvnosti. Ta činila 60 tisíc lidí,“ řekl Deníku Vojtěch Bártek.

Koronakrizí ohrožená realizace vládních plánů počítala v případě Baťova kanálu kromě rozpracované stavby přístavu ve Veselí nad Moravou za 70 milionů korun především s prodloužením kanálu do Hodonína a Kroměříže, kde je v následující dekádě v plánu vznik nových přístavů. Rozšíření délky vodní cesty by pak měly umožnit nové plavební komory v Rohatci u Hodonína a Bělova u Otrokovic zhruba za miliardu korun.

Ekologický rozměr

Starost o kanál a jeho okolí dodává tomuto turistickému poutáku také výrazný ekologický rozměr. A nejde pouze o souvislost s lodními plavbami, ale také s využitím turistického boomu v uplynulé dekádě, kdy se velmi zdařilým tahem ukázalo být za peníze ze státní kasy i za ty od Evropské unie vybudování desítek kilometrů cyklostezek, lemujících břehy této moravské vodní cesty.

U zrodu kanálu stála myšlenka regulace řeky Moravy kolem roku 1927, která zaujala velkoprůmyslníka Tomáše Baťu. Po jeho tragické smrti o pět let později se tohoto smělého plánu ujal Jan Antonín Baťa. Regulace toku Moravy a výstavba kanálu měla pro firmu Baťa několik významů. Kromě realizace starého snu o propojení evropských veletoků se jednalo o přepravu lignitu z dolu v Ratíškovicích do továren a tepláren v Otrokovicích.

Revoluce cestování v ČR: díky tunelu přesedlali lidé z aut do vlaků

Organizačně i technicky náročná stavba proběhla v letech 1934 až 1938. Dne 3. prosince 1938 proplula nově vybudovaným plavebním kanálem z Otrokovic do Rohatce první loď. Tehdy se začala psát historie plavební cesty Baťův kanál. Její celková délka byla 51,8 km. Kanál mohly využívat nákladní čluny o nosnosti 150 tun, plavební hloubka byla 1,5 metru. Trasa začínala v přístavu v Otrokovicích a končila u Rohatce překladištěm lignitu. Lodě musely proplout 14 plavebními komorami, které pomáhaly překonat výškové rozdíly hladiny.

Od roku 2002 se podílí na organizaci již především turisticky zaměřeného provozu vodní cesty obecně prospěšná společnost Baťův kanál.

Baťův kanál dnes a v plánech vlády

• Investice 2000–2018: 433,8 milionu korun
• Délka kanálu: 53 kilometry
• Plavebních komor: 13
• Návštěvníků: 90 tisíc ročně
  
  
• Investice do roku 2030: 1,9 miliardy korun
• Délka kanálu: 75 kilometrů
• Plavebních komor: 15
• Nové přístavy: Hodonín, Kroměříž, Staré Město a Napajedla Pahrbek